Lilijicovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lilijicovci

Myzostoma fuscomaculatum přichycený na lilijici
Myzostoma fuscomaculatum přichycený na lilijici
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Nadoddělení: trojlistí (Triblastica)
Oddělení: prvoústí (Protostomia)
Kmen: kroužkovci (Annelida)
Řád: lilijicovci (Myzostomida)
Graff, 1877

Lilijicovci (lilijcovci, řehořky) (Myzostomida) jsou drobní (do 3 cm) mořští prvoústí živočichové. Žijí jako parazité na ostnokožcích, zejména na lilijicích (odtud jejich jméno), v menší míře na hvězdicích a hadicích, v jednom případě je popsán jako hostitel houbovec. Tělesný plán a životní styl jsou přizpůsobené k parazitickému způsobu života. Lilijovci jsou hermafroditi, larvou je trochofora, rýhování vajíčka je spirální.

Taxonomicky proto patří do skupiny Lophotrochozoa. V současnosti jsou na základě molekulárních i morfologických studií považováni za přirozený klad kmene kroužkovců (tedy v souladu s tradičními představami), i když jejich postavení uvnitř tohoto kmene zůstává nejasné.[1][pozn. 1] Na začátku 21. století bylo toto zařazení zpochybňováno, některé studie ribozomálních genů a bílkovin totiž naznačovaly blízkost k břichobrvkám[2], některé struktury se zase podobají vířníkům (např. tažný bičík spermií)[3]. Proto byli určitý čas považováni za samostatný kmen.

Je známo více než 150 druhů.[1]

Jedná se o starobylou skupinu. Deformační cysty, které vytvářejí v těle hostitele, byly nalezeny již na fosiliích prvohorních lilijic.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělesný plán a životní styl mohou být velmi rozdílné, silně modifikované a přizpůsobené parazitickému způsobu života. Záleží na tom, zda žijí přisedle na povrchu hostitele, v jeho ústech, v dutinách jeho orgánů nebo jako endoparaziti v nitrotělních cystách. Tělo přisedlých parazitů je často zkrácené a zploštělé, někdy až diskovité, s potlačenou segmentací, s pěti páry parapodií na břišní straně, vybavených háčky k zachycení na hostiteli. Vyskytují se však druhy s protáhlou stavbou, některé jsou vybavené záchytnými chapadélky. Dýchací, oběhová a vylučovací soustava jsou redukované, i nervová soustava je zjednodušená. Trávicí soustava začíná ústním otvorem na hlavě, často vysunutelné, a pokračuje svalnatým hltanem a rozvětveným střevem, anální vyústění je zpravidla na samotném konci těla. U některých druhů se předpokládá, že se přiživují na potravě hostitele, u vnitrotělních parazitů je potravou sám hostitel.

Také rozmnožování a životní cyklus lilijicovců jsou velmi rozdílné. Procesy dozrávání pohlavních buněk a kopulace musí být přizpůsobeny kvůli parazitickému způsobu života stavbě a někdy i životnímu cyklu hostitele.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Následující revidovaná klasifikace pochází z r. 2014.[1]

Řád: Lilijicovci (Myzostomida) Graff, 1877

  • Čeleď: Asteriomyzostomidae Jägersten, 1940
    • Rod: Asteriomyzostomum Jägersten, 1940 (2 druhy)
  • Čeleď: Asteromyzostomatidae Wagin, 1954
    • Rod: Asteromyzostomum Wagin, 1954 (3 druhy)
  • Čeleď: Eenymeenymyzostomatidae Summers & Rouse, 2014
    • Rod: Eenymeenymyzostoma Summers & Rouse, 2014 (1 druh)
  • Čeleď: Endomyzostomatidae Perrier, 1897
    • Rod: Endomyzostoma Perrier, 1897 (14 druhů)
  • Čeleď: Myzostomatidae Beard, 1884
    • Rod: Contramyzostoma Eeckhaut & Jangoux, 1995 (1 druh)
    • Rod: Hypomyzostoma Perrier, 1897 (10 druhů)
    • Rod: Myzostoma Leuckart, 1827 (115 druhů)
    • Rod: Mesomyzostoma Remscheid, 1918 (2 druhy)
    • Rod: Notopharyngoides Uchida, 1992 (3 druhy)
  • Čeleď: Protomyzostomatidae Stummer-Traunfels, 1923
    • Rod: Protomyzostomum Fedetov, 1912 (4 druhy)
  • Čeleď: Pulvinomyzostomatidae Jägersten, 1940
    • Rod: Pulvinomyzostomum Jägersten, 1940 (1 druh)
  • Čeleď: Stelechopodidae Graff, 1884
    • Rod: Stelechopus Graff, 1884 (1 druh)
  • Incertae sedis:
    • Rod: Mycomyzostoma Eeckhaut, 1998 (1 druh)

Příbuzenské vztahy mezi čeleděmi zobrazuje následující fylogenetický strom (k čeledím Asteriomyzostomidae a Stelechopodidae dosud neexistují molekulární údaje, které by je umožnily zařadit):[1]

Myzostomida

Endomyzostomatidae





Asteromyzostomatidae



Protomyzostomatidae





Eenymeenymyzostomatidae




Pulvinomyzostomatidae



Myzostomatidae







Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tradiční zařazení do třídy mnohoštětinatců a podtřídy acikulovců (Aciculata) je tedy pouhou spekulací, která v analýzách dosud nemá oporu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SUMMERS, Mindi; ROUSE, Greg. Phylogeny of Myzostomida (Annelida) and their relationships with echinoderm hosts. BMC Evolutionary Biology [online]. , 28. srpen 2014, svazek 14, čís. 170. Dostupné online. ISSN 1471-2148. DOI:10.1186/s12862-014-0170-7.  (anglicky) 
  2. BLEIDORN, Christoph, et al. On the phylogenetic position of Myzostomida: can 77 genes get it wrong?. BMC Evolutionary Biology [online]. , 1. červenec 2009, svazek 9, čís. 150. Dostupné online. ISSN 1471-2148. DOI:10.1186/1471-2148-9-150.  (anglicky) 
  3. Zrzavý, Hypša, Tietz: Myzostomida are not annelids: Molecular and morphological support for a clade of animals with anterior sperm flagella, Cladistics 17 (2): 170-198 červen 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatkyvločkovcižahavci (včetně výtrusenek)
Trojlistí: prvoústí:
Lophotrochozoa: ploutvenkymorulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovcililijicovciploštěncibřichobrvkyKamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnicekroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýširamenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: Xenacoelomorpha (praploštěncimlžojedi) • strunatciAmbulacraria (ostnokožci + polostrunatci)