Vločkovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vločkovci

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Oddělení: dvojlistí (Diblastica)
Kmen: vločkovci (Placozoa)
Rod: Trichoplax
Binomické jméno
Trichoplax adhaerens
F. E. von Schultze, 1883

Vločkovci (Placozoa) jsou pravděpodobně nejjednodušší kmen ze všech živočichů. Jejich drobné tělo (do 3 mm) se skládá jen z několika typů buněk, které ani netvoří tkáně (pouze dvě vrstvy, mezi kterými je syncitiální mezenchym). Poprvé byli pozorováni v 80. letech 19. století, a to pouze v akváriích. Donedávna byl vločkovec znám jen od pobřeží Anglie a Francie, pak ze Středozemního a Rudého moře, ale později byl objeven také v Japonském moři. Je pravděpodobné, že se vyskytuje i jinde.

Jediným v současnosti uznávaným druhem je Trichoplax adhaerens, známý z různých míst po celém světě. Pouze jeden pochybný nález z roku 1896 bývá označován Treptoplax reptans.

Poslední molekulárně genetické analýzy však ukazují, že v případě Trichoplax adhaerens se jedná o více fylogenetických linií, které se stovky milionů let vyvíjejí nezávisle a zaujímají odlišné geografické i ekologické niky - lze hovořit o přinejmenším 16 různých druzích zařazených do několika různých rodů i čeledí.[1]

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Jejich tělo je ploché, průhledné, na ventrální straně tvořeno válcovitými bičíkatými buňkami a žláznatými buňkami, na dorzální straně pak bičíkatými krycími buňkami. Vnitřní buňky jsou vláknité. Chromozomy vločkovců jsou velmi malé a množstvím DNA se rovnají chromozomům mnohých prvoků.

Pohyb[editovat | editovat zdroj]

Pohybují se pomocí bičíků nebo amébovitě.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potravou jsou jim v akváriích řasy. Trávení je nejspíš vnější - vytvoří jakousi polokomůrku na spodní straně, ze které vylijí trávicí enzymy. Veškerá látková výměna probíhá povrchem těla, chybí tedy soustavy jako vylučovací, oběhová, dýchací apod.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožují se nepohlavně pučením či dělením, pohlavní rozmnožování není dostatečně prozkoumáno. Při velké hustotě jedinci degenerují a přeměňují se na buňky podobné gametám. Vlastní oplození však nebylo nikdy zjištěno, i když byly pozorovány zárodečné buňky (zygoty), které se rýhovaly a dělily až do velikosti 32 nebo 64 buněk.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. EITEL, Michael; SCHIERWATER, B.. The phylogeography of the Placozoa suggests a taxon-rich phylum in tropical and subtropical waters. Molecular Ecology [online]. , 6. duben 2010, svazek 19, čís. 11, s. 2315 - 2327. Abstrakt: [1]. DOI:10.1111/j.1365-294X.2010.04617.x.  (anglicky) 
Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatkyvločkovcižahavci (včetně výtrusenek)
Trojlistí: prvoústí:
Lophotrochozoa: ploutvenkymorulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovcililijicovciploštěncibřichobrvkyKamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnicekroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýširamenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: Xenacoelomorpha (praploštěncimlžojedi) • strunatciAmbulacraria (ostnokožci + polostrunatci)


Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu