Vločkovci
 Vločkovci | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Oddělení | Parahoxozoa |
| Kmen | vločkovci (Placozoa) K.G. Grell, 1971 |
| Typový druh | |
| Trichoplax adhaerens F. E. von Schultze, 1883 | |
| Třídy a řády | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vločkovci (Placozoa) jsou jedním z nejpůvodnějších kmenů živočichů, zahrnující druhy s nejjednodušší tělesnou stavbou. Jejich drobné tělo (do 3 mm) se skládá jen z několika typů buněk, které ani netvoří tkáně (pouze dvě vrstvy, mezi kterými je syncitiální mezenchym). Poprvé byli pozorováni v 80. letech 19. století, a to pouze v akváriích.
Jediným uznávaným druhem dlouho byl Trichoplax adhaerens, známý původně jen od pobřeží Anglie a Francie, pak ze Středozemního a Rudého moře, a později objevený také v Japonském moři. Pouze jeden pochybný nález z roku 1896 byl označován Treptoplax reptans. Analýzy z počátku 21. století však ukázaly, že v případě Trichoplax adhaerens se jedná o více fylogenetických linií, které se stovky milionů let vyvíjejí nezávisle a zaujímají odlišné geografické i ekologické niky - lze hovořit o přinejmenším 16 různých druzích zařazených do několika různých rodů i čeledí.[1] Situace se změnila v r. 2017, kdy byl publikován popis dalších druhů[2][3] (ještě mnoho jich zbývá nepopsaných) a v r. 2022 stanovena vnitřní fylogenetická systematika kmene.[4]
Systém[editovat | editovat zdroj]
Systému publikovaný v r. 2022 kmen dělí na dvě třídy a čtyři řády, do úrovně čeledí vypadá takto (v závorce za čeledí uvedeny dosud popsané rody):[4]
Kmen: Placozoa K.G. Grell, 1971 – vločkovci
- Třída: Polyplacotomia
- Řád: Polyplacotomea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
- Čeleď: Polyplacotomidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Polyplacotoma)
- Řád: Polyplacotomea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
- Třída: Uniplacotomia Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
- Řád: Trichoplacea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
- Čeleď: Trichoplacidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Trichoplax)
- Řád: Cladhexea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
- Řád: Hoilungea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
- Čeleď: Cladtertiidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Cladtertia)
- Čeleď: Cladtertiidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Hoilungia)
- Řád: Trichoplacea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
Vzájemnou příbuznost vyšších kladů ukazuje následující fylogenetický strom:[4]
| živočichové |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stavba těla[editovat | editovat zdroj]
Jejich tělo je ploché, průhledné, na ventrální straně tvořeno válcovitými bičíkatými buňkami a žláznatými buňkami, na dorzální straně pak bičíkatými krycími buňkami. Vnitřní buňky jsou vláknité. Chromozomy vločkovců jsou velmi malé a množstvím DNA se rovnají chromozomům mnohých prvoků.
Pohyb[editovat | editovat zdroj]
Pohybují se pomocí bičíků nebo amébovitě.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Potravou jsou jim v akváriích řasy. Trávení je nejspíš vnější - vytvoří jakousi polokomůrku na spodní straně, ze které vylijí trávicí enzymy. Veškerá látková výměna probíhá povrchem těla, chybí tedy soustavy jako vylučovací, oběhová, dýchací apod.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Rozmnožují se nepohlavně pučením či dělením, pohlavní rozmnožování není dostatečně prozkoumáno. Při velké hustotě jedinci degenerují a přeměňují se na buňky podobné gametám. Vlastní oplození však nebylo nikdy zjištěno, i když byly pozorovány zárodečné buňky (zygoty), které se rýhovaly a dělily až do velikosti 32 nebo 64 buněk.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ EITEL, Michael; SCHIERWATER, B. The phylogeography of the Placozoa suggests a taxon-rich phylum in tropical and subtropical waters. S. 2315–2327. Molecular Ecology [online]. 6. duben 2010. Svazek 19, čís. 11, s. 2315–2327. Abstrakt [1]. DOI 10.1111/j.1365-294X.2010.04617.x. (anglicky)
- ↑ EITEL, Michael; FRANCIS, Warren R.; OSIGUS, Hans-Jürgen; KREBS, Stefan; VARGAS, Sergio; BLUM, Helmut; WILLIAMS, Gray A. A taxogenomics approach uncovers a new genus in the phylum Placozoa. BioRχiv [online]. 2017-10-12. DOI 10.1101/202119. (anglicky)
- ↑ OSIGUS, Hans-Jürgen; ROLFES, Sarah; HERZOG, Rebecca; KAMM, Kai; SCHIERWATER, Bernd. Polyplacotoma mediterranea is a new ramified placozoan species. S. R148–R149. Current Biology [online]. 2019-03. Roč. 29, čís. 5, s. R148–R149. DOI 10.1016/j.cub.2019.01.068. (anglicky)
- ↑ a b c TESSLER, Michael; NEUMANN, Johannes S.; KAMM, Kai; OSIGUS, Hans-Jürgen; ESHEL, Gil; NARECHANIA, Apurva; BURNS, John A. Phylogenomics and the first higher taxonomy of Placozoa, an ancient and enigmatic animal phylum. S. 1016357. Frontiers in Ecology and Evolution [online]. 2022-12-08 [cit. 2022-12-16]. Roč. 10, s. 1016357. Dostupné online. ISSN 2296-701X. DOI 10.3389/fevo.2022.1016357. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vločkovci na Wikimedia Commons
