Vločkovci
|
|
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
|
|
||||||||
| Trichoplax adhaerens F. E. von Schultze, 1883 |
Vločkovci (Placozoa) jsou pravděpodobně nejjednodušší kmen ze všech živočichů. Jejich drobné tělo (do 3 mm) se skládá jen z několika typů buněk, které ani netvoří tkáně (pouze dvě vrstvy, mezi kterými je syncitiální mezenchym). Poprvé byly pozorováni v 80. letech 19. století, a to pouze v akváriích. Donedávna byl vločkovec znám jen od pobřeží Anglie a Francie, pak ze Středozemního a Rudého moře, ale později byl objeven také v Japonském moři. Je pravděpodobné, že se vyskytuje i jinde.
Jediným v současnosti uznávaným druhem je Trichoplax adhaerens, známý z různých míst po celém světě. Pouze jeden pochybný nález z roku 1896 bývá označován Treptoplax reptans.
Poslední molekulárně genetické analýzy však ukazují, že v případě Trichoplax adhaerens se jedná o více fylogenetických linií, které se stovky milionů let vyvíjejí nezávisle a zaujímají odlišné geografické i ekologické niky - lze hovořit o přinejmenším 16 různých druzích zařazených do několika různých rodů i čeledí.[1]
Obsah |
Stavba těla [editovat]
Jejich tělo je ploché, průhledné, na ventrální straně tvořeno válcovitými bičíkatými buňkami a žláznatými buňkami, na dorzální straně pak bičíkatými krycími buňkami. Vnitřní buňky jsou vláknité. Chromozomy vločkovců jsou velmi malé a množstvím DNA se rovnají chromozomům mnohých prvoků.
Pohyb [editovat]
Pohybují se pomocí bičíků nebo amébovitě.
Potrava [editovat]
Potravou jsou jim v akváriích řasy. Trávení je nejspíš vnější - vytvoří jakousi polokomůrku na spodní straně, ze které vylijí trávicí enzymy. Veškerá látková výměna probíhá povrchem těla, chybí tedy soustavy jako vylučovací, oběhová, dýchací apod.
Rozmnožování [editovat]
Rozmnožují se nepohlavně pučením či dělením, pohlavní rozmnožování není dostatečně prozkoumáno. Při velké hustotě jedinci degenerují a přeměňují se na buňky podobné gametám. Vlastní oplození však nebylo nikdy zjištěno, i když byly pozorovány zárodečné buňky (zygoty), které se rýhovaly a dělily až do velikosti 32 nebo 64 buněk.
Reference [editovat]
- ↑ EITEL, Michael; SCHIERWATER, B.. The phylogeography of the Placozoa suggests a taxon-rich phylum in tropical and subtropical waters. Molecular Ecology [online]. , 6. duben 2010, svazek 19, čís. 11, s. 2315 - 2327. Abstrakt: [1]. DOI:10.1111/j.1365-294X.2010.04617.x. (anglicky)
Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatky • vločkovci • žahavci • výtrusenky
Trojlistí: praploštěnci
prvoústí: Lophotrochozoa: ploutvenky • morulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovci • lilijicovci • ploštěnci • břichobrvky • Kamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnice • kroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýši • ramenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: mlžojedi • strunatci • Ambulacraria (ostnokožci + polostrunatci)
