Kroužkovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kroužkovci

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Nadoddělení: trojlistí (Triblastica)
Oddělení: prvoústí (Protostomia)
Kmen: kroužkovci (Annelida)
Lamarck, 1809
Podkmeny
Sesterská skupina
sumýšovci (Sipunculida)

Kroužkovci (Annelida) jsou jeden z kmenů živočišné říše. Jejich typickým znakem je stejnocenné článkování (tzv. homonomní segmentace) těla. Vnější členění odpovídá členění vnitřnímu. Tělní články mají shodný vzhled s výjimkou prvního (hmatový prstík = prostomium) a posledního. Dravé plovoucí formy mají ve přední části soustředěné smyslové orgány. Poslední tělní články srůstají a tvoří konečný článek (pygidium). Vylučovací, rozmnožovací a nervová soustava se opakují v každém tělním článku. Soustava cévní a trávicí prochází celým tělem.

Je známo asi 16 500 druhů.[1]

Popis těla[editovat | editovat zdroj]

Tělo je obvykle drobné, někdy nepatrných rozměrů, ale u některých druhů dosahuje i rozměrů v řádu několika metrů.[1] Kroužkovci jsou jak hermafrodité, tak i gonochoristé a mají vývoj přímý i vývoj nepřímý - larva trochofora.

Povrch těla kryje jednovrstevná pokožka. Ta vylučuje kutikulu z chitinu a sliz. Obojí má funkci ochrany, sliz i funkci pohybovou. Ten dále umožňuje svalová soustava - podkožně svalový vak s příčnými, podélnými svaly ze 4 pruhů a okružními svaly. Nervová soustava je gangliová (uzlinová) a žebříčkovitá, ganglia se opakují v každém článku a jsou vždy na břišní straně těla. V každém článku jsou 2 ganglia, které jsou spojené příčnými a podélnými spojkami.

Mezi hlavní vyvinuté smysly patří hmat (soustředěn na hmatový prstík, jinak po celém těle). Chemoreceptory slouží při vyhledávání potravy a vodní živočichové mají statocystu, která slouží pro orientaci. Zrak nebývá vyvinut (mohou být miskovité oči). Trávicí soustava je průchodná (začíná ústním otvorem a končí řitním otvorem), ve střevu je střevní řasa (typhlosolis), která zvětšuje povrch pro vstřebávání ve střevě. Žláznatý žaludek chemicky zpracovává potravu. Většina kroužkovců dýchá celým povrchem těla, ale některé vodní druhy mají žábry. Cévní soustava je uzavřená, na hřbetě je hřbetní céva, která má funkci srdce (tepe) a pod střevem je břišní céva, Tyto dvě cévy jsou spojeny spojkami. Hřbetní cévou proudí krev zezadu dopředu a v břišní obráceně. Barvivem v krvi je červený hemoglobin s železitými ionty. Vylučovací soustava je tvořena metanefridiemi v každém článku. Nálevky metanefridií jsou v jednom článku a jejich vývod je v druhém článku.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.  
Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatkyvločkovcižahavci (včetně výtrusenek)
Trojlistí: prvoústí:
Lophotrochozoa: ploutvenkymorulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovcililijicovciploštěncibřichobrvkyKamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnicekroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýširamenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: Xenacoelomorpha (praploštěncimlžojedi) • strunatciAmbulacraria (ostnokožci + polostrunatci)