Pijavice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Pijavice |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
| řády | ||||||||
Pijavice (Hirudinea) jsou kroužkovci příbuzní máloštětinatcům. Většina druhů se živí dravě a loví jiné bezobratlé. Některé druhy pijavic jsou hematofágní parazité, živí se krví obratlovců. Pijavice žijí převážně ve sladkých vodách, v tropech se vyskytují i suchozemské pijavice. Pohybují se tzv. piďalkovitým pohybem, nebo plaváním. Pijavice mají také schopnost regenerace, ta je však ve srovnání se žížalou obecnou podstatně menší.
[editovat] Stavba těla
Tělo pijavice se skládá z 38 segmentů. Vnější segmentace ale neodpovídá té vnitřní, na jeden pravý segment s vnitřními orgány připadá 5-7 vnějších segmentů. Stejně jako máloštětinatci vytvářejí opasek, u většiny druhů ale scházejí štětinky. Tělo mají oválné,na obou koncích opatřené přísavkami,větší přední a menší zadní.Zadní přísavka slouží pouze k přichycování. Přední je součástí trávícího ústrojí, skládá se z chitinové čelisti a hltanu, kde ústí žlázy, vylučující hirudin (enzym, který zabraňuje srážení krve).Živí se paraziticky-sají krev hostitelů,ve slinách mají protisrážlivé látky.Některé Pijavice se živí dravě. U hetafágních druhů se druhotně rozvětvila trávící soustava do několika výběžků, v nichž se po nasátí ukládá větší množství krve. Pijavice dýchají celým povrchem těla, cévní soustava je uzavřená. Vylučovací soustavu tvoří metanefridie.
[editovat] Rozmnožování
Pijavice jsou hermafrodité, mají samičí i samčí pohlavní orgány. K přenosu sprematu dochází při kopulaci. Pijavice, stejně jako například žížaly, shromažďují oplozená vajíčka v opasku. Z opasku jsou poté vajíčka uvolněna v kokonu. Kokony vodních pijavic se nacházejí na vodních rostlinách a kamenech. Noví jedinci se vyvíjejí přímým vývojem.
[editovat] Pijavice žijící v Česku
- Podrobnější informace naleznete v článku seznam pijavic v Česku.
- V rybnících žije až 15 cm dlouhá Pijavka koňská, která se živí různými vodními živočichy, především hmyzem a měkkýši.
- pijavka bahenní (hltanovka bahenní) je velmi hojná pod kameny i ve znečištěných vodách. Vysává drobné vodní živočichy a přenáší parazity.
- chobotnatka rybí (pijavka rybí) je asi 4cm dlouhá, s velkou zadní přísavkou.Saje krev na rybách (především kaprovitých) a přenáší i různé krevní cizopasníky.
- pijavka lékařská Živí se krví, využívala se k lékařským účelům. V Česku je vzácná, několik jedinců najdeme pouze na Moravě. Hojně je rozšířená ve Francii.
