Paleozoikum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Geologický čas
 fanerozoikum   kenozoikum  kvartér
neogén
paleogén
 mezozoikum 
(druhohory)
křída
jura
trias
 paleozoikum 
(prvohory)
perm
karbon
devon
silur
ordovik
kambrium
proterozoikum
archaikum
hadaikum

Paleozoikum (česky prvohory) je geologická éra, spadající do eonu fanerozoikum. Podle v současnosti obecně uznávaného datování trvala tato éra asi 291 milionů let (542 mil. až 251 mil. před n. l.). Zahrnuje celkem 6 period: (od nejstarší) kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Dále se dělí na starší prvohory (kambrium, ordovik, silur, devon) a mladší prvohory (karbon a perm).

Období začalo krátce po rozdělení superkontinentu Rodinia na konci globální doby ledové. Z nově vzniklých menší kontinentů zůstala největší Gondwana, další kontinentální bloky, kanadský (Laurentia), baltický (Baltica), sibiřský (Siberia), čínský a kazašský byly vzájemně odděleny oceány či moři. Bloky se začaly postupně přibližovat a v permu vytvořily nový superkontinent Pangea. V prvohorách vznikly vápence Českého a Moravského krasudevonské vápence. Hercynským vrásněním se utvořily české vysočiny.

Živočišný vývoj je charakteristický rozvojem všech hlavních recentních kmenů; vývoj obratlovců od primitivních rybovitých praobratlovců pokračoval až k prvním velkým plazům. Rostliny a houby osídlily pevninu; u rostlin pokračoval vývoj od výtrusných až k nahosemenným rostlinám.

Jednotlivá období[editovat | editovat zdroj]

Kambrium[editovat | editovat zdroj]

Během kambria se objevují všechny hlavní živočišné kmeny (jejich vznik je předpokládán již v prekambriu): houbovci (Porifera), žahavci (Cnidaria), kmeny dříve řazené do červů, ramenonožci (Brachiopoda), měkkýši (Mollusca), členovci (Arthropoda), ostnokožci (Echinodermata) a v pozdním kambriu i strunatci (Chordata). Nejvýznamnější živočišnou skupinou kambria byli trilobiti (asi 60 % všech živočišných druhů). Z rostlin jsou doloženy mořské vápnité řasy.

Ordovik[editovat | editovat zdroj]

Pokračoval především vývoj bezobratlých živočichů v ordovických mořích. Vrcholu svého rozvoje dosáhli trilobiti, z členovců byli také početní ostrakodi. Významné byly kolonie graptolitů z kmene polostrunatců (Hemichordata). Z měkkýšů zaznamenali explozivní vývoj hlavonožci. Z ostnokožců převažovaly ježovky, lilijice a hvězdice. Jako jeden z posledních recentních živočišných kmenů se objevili mechovci (Bryozoa). Z rostlin se objevují první suchozemské rostliny (mechy a játrovky). Jsou doloženy i zbytky hub, které byly pravděpodobně nezbytné pro osídlování souše rostlinami.

Závěrem ordoviku dochází k masivnímu vymírání druhů.

Silur[editovat | editovat zdroj]

V siluru byla ještě největší rozmanitost života v mořích. Rozvíjeli se koráli a graptoliti. Ze silurských vrstev jsou i první nálezy rybovitých praobratlovců. Některé skupiny organismů však koncem siluru vyhynuly. Objevily se první primitivní cévnaté výtrusné rostliny, které už mohly žít mimo vodní prostředí. Vodu a živiny již nemusely přijímat celým tělem. Přijímaly je kořeny a vedly je jednoduchými cévními svazky.

Devon[editovat | editovat zdroj]

V devonu nastal prudký rozvoj třídy ryb, včetně ryb lalokoploutvých a dvojdyšných. Z konce období máme důkazy o existenci prvních obojživelníků (krytolebců). Rostliny se vyvinuly do mnoha forem. Z devonu pocházejí první plavuně, přesličky a kapradiny.

Karbon[editovat | editovat zdroj]

V karbonu pokračovaly rozsáhlé horotvorné procesy. Vznikala rozsáhlá horstva, moře ustupovalo a při březích vznikaly velké močály. Teplé a vlhké klima a zvýšený obsah oxidu uhličitého, způsobený sopečnou činnostní, umožnily velký rozvoj zelených rostlin. Běžné byly plavuně, přesličky a kapradiny, některé dorůstaly do výšky až 30 m. Koncem karbonu se již objevily primitivní nahosemenné rostliny. V karbonských močálech a pralesích vznikalo fotosyntézou zelených rostlin velké množství organické hmoty. Tato hmota v bažinách zuhelnatěla, a tak vzniklo černé uhlí. Mnoho živočišných druhů žilo již mimo vodní prostředí, např. štíři, stonožky, švábi, vážky či kobylky. Rozpětí některých vážek dosahovalo až 75 cm. V karbonských močálech se objevovaly různé formy obojživelníků. Z některých se později vyvinuli první plazi.

Perm[editovat | editovat zdroj]

Posledním útvarem éry prvohor byl perm. Klima na severní polokouli bylo teplé a poměrně suché. Naopak na jižní polokouli teplota poklesla. Tyto a další změny vedly i ke změnám v říši rostlin i živočichů. Někteří živočichové postupně vymizeli, např. trilobiti. Charakteristickými obojživelníky byli již zmínění krytolebci. Suché klima umožnilo rozvoj plazů. S oteplováním a vysycháním bažin se snižoval počet druhů plavuňovitých a přesličkovitých rostlin. Z permu jsou nejznámější cykasovité a jinanovité rostliny, objevily se první jehličnany.

Fanerozoikum
Předchůdce:
542 Ma–251 Ma
Paleozoikum
Nástupce:
mezozoikum