Mutualismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Opylovač a rostlina - příklad mutualismu
Ryba a kreveta. Ryba hlídá, zatímco slepá kreveta hloubí "noru". Orientuje se přitom pomocí tykadel, jimiž udržuje kontakt s tělem ryby.
Možná hledáte: Mutualismus v politice a ekonomii.

Mutualismus je vzájemné ovlivňování či soužití mezi jakýmikoliv dvěma či více organismy, které je pro všechny zúčastněné organismy prospěšné. Je jedním z druhů symbiózy.

Často se symbióza chápe jako synonymum ke slovu mutualismus, ale ve skutečnosti se jí označuje celé spektrum vztahů, parazitismem počínaje a mutualismem konče.

Příklady mutualismu[editovat | editovat zdroj]

Mutualismus je v přírodě velmi častý jev. Někdy však může přecházet například v parazitismus nebo komenzálismus. Mezi nejčastěji zmiňované případy mutualismu patří:

Další příklady[editovat | editovat zdroj]

Některé řasy či sinice se usadily v tělních dutinách a tkáních živočichů. Často tyto fotosyntetizující drobné symbionty nazýváme zooxanthely. Hlubokomořské riftie využívají zase chemotrofních bakterií. Přežvýkavcům usnadňují některé bakterie trávení celulózy. Mravenci se často účastní mutualistického vztahu s mšicemi a jiným hmyzem. Rak poustevníček využívá žahavých ramen symbiotických sasanek, zatímco sasanky se přiživují na zbytcích potravy. Některé drobné ryby se živí škůdci na větších rybách a chrání je před nepříjemnými parazity. V symbióze s aktinomycetami žije asi 200 druhů rostlin z různých koutů světa: např. čeleď hlošinovitých (rakytník řešetlákový), růžovitých a břízovitých (např. olše). Pokud jsou vidět v potoce nápadně červené kořeny olše, jedná se vlastně o hlízky plné buněk s bakteriemi.[1]

Co mutualismus není[editovat | editovat zdroj]

Naopak lichenismus (soužití houby a řasy v lišejníku) není příliš mutualismus, ale složitější symbiotická asociace (viz článek lišejník).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KORČÁKOVÁ, Hana. BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 46. ročník školní rok 2011-2012 [online]. [cit. 2011-11-11]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čepička, I., Kolář, F., Synek, P. (2007): Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Přípravný text - biologická olympiáda 2007-2008, NIDM ČR, Praha
  • Slavíková, J. (1986): Ekologie rostlin, SPN Praha