Potravní vakuola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fagocytóza - vznik potravní vakuoly (polsky)

Potravní vakuola (či fagozom) je váček obklopený membránou vzniklý po fagocytóze částečky potravy dovnitř buňky. Potravní vakuoly mají mnozí prvoci, ale v podstatě ji využívají též makrofágy a další fagocytující buňky v těle některých mnohobuněčných organismů včetně člověka.

Má obvykle průměr větší než 250 nanometrů, tím se fagocytóza liší od pinocytózy.[1]

Vznik potravní vakuoly u prvoků[editovat | editovat zdroj]

U prvoků ohraničených pouze buněčnou membránou vzniká potravní vakuola na jakémkoliv místě buňky, a to pouhou invaginací membrány dovnitř. To je případ mnoha měňavek, jako např. Trichonympha. U jiných eukaryot, která mají na povrchu buňky např. kortex nebo systém alveol, se musí potravní vakuola tvořit na speciálních místech, kde je lokálně buněčná membrána obnažena a opět může proběhnout invaginace (např. u nálevníků je tímto místem cytostóm, buněčná ústa).[2]

Potravní vakuoly přirůstají tak, že splývají tisíce malých měchýřků, které jsou přenášeny z nitra buňky na její povrch. Posléze se potravní vakuola oddělí od membrány a změní se tak na trávicí vakuolu.[2] Také u člověka fúzí s lyzozomy vzniká z fagozómů tzv. fagolyzozóm.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ALBERTS, Bruce, et al Essential Cell Biology. 2. vyd. New York : Garland Science, 2004.  
  2. a b HAUSMANN, Klaus; HOLZMANN, Norbert. Protozoologie. Praha : Academia, 2003.