Hydrogenozom
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hydrogenozom je membránou uzavřená organela některých anaerobních nálevníků, trichomonád či hub. Je asi 1 mikrometr velká a produkuje molekulární vodík (z toho bylo odvozeno i její jméno).[1] Známé jsou hydrogenozomy především u parazitů Trichomonas vaginalis a Tritrichomonas foetus, ale též u houbových chytridiomycet rodu Neocallimastix.
[editovat] Charakteristika
Je funkčně podobná mitochondriím, je totiž také obklopená dvojitou membránou, produkuje ATP a dokonce někdy má i kristy. Na rozdíl od nich však zpravidla neobsahuje DNA (výjimkou je však nálevník Nyctotherus ovalis,který ji má[1]) a také funguje v anaerobním prostředí.
[editovat] Evoluce
Na základě výše uvedených vlastností nebylo dříve jasné, zda jsou hydrogenozomy zcela nové originální organely, nebo se vyvinuly z mitochondrií. To je důležité např. pro endosymbiotickou teorii, která mitochondrie označila za endosymbionty prastarých protoeukaryotických buněk.
Dnes se vědecká komunita přiklání k tomu (např. v souvislosti s nalezením DNA v některých z nich), že jsou hydrogenozomy skutečně pozměněné mitochondrie, přizpůsobené novým metabolickým pochodům[2][3], a Nyctotherus ovalis bývá označován za přechodový stupeň mezi hydrogenozomem a mitochondrií.[4]
[editovat] Reference
- ↑ a b http://www.nature.com/nature/journal/v396/n6711/full/396527a0.html
- ↑ http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10972502
- ↑ The missing link between hydrogenosomes and mitochondria.
- ↑ An anaerobic mitochondrion that produces hydrogen.
|
||||||||||||||
