Člověk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Homo. O nejvyšším obsazeném molekulovém orbitalu pojednává článek HOMO/LUMO.
Další významy jsou uvedeny v článku člověk (rozcestník).

Wikipedie:Jak číst taxobox Člověk

Homo erectus, vymřelý druh člověka
Homo erectus, vymřelý druh člověka
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Nadřád: placentálové (Placentalia)
Řád: primáti (Primates)
Podřád: vyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařád: opice (Simiformes)
Oddělení: úzkonosí (Catarrhini)
Nadčeleď: hominoidi (Hominoidea)
Čeleď: hominidi (Hominidae)
Podčeleď: Homininae (Homininae)
Rod: člověk (Homo)
Linné, 1758
Druhy
  • viz text
Sesterská skupina
šimpanz (Pan)

Člověk (Homo) je rod živočichů z čeledi hominidi (Hominidae), k němuž patří patrně jediný současně žijící druh člověka – člověk moudrý (Homo sapiens) a jeho blízcí vyhynulí příbuzní. Samec člověka se nazývá muž, samice žena, mládě člověka dítě. Odhaduje se, že rod je asi 2,3 milionu let starý.[1] Vznik rodu Homo se datuje do stejné doby, kdy se také objevují první kamenné nástroje a tedy v době, kdy začíná nejstarší paleolit.

Všechny druhy, vyjma člověka moudrého, vyhynuly. Homo neanderthalensis vyhynul asi před 30 000 lety[2], Homo floresiensis však až před 12 000 lety.[3]

Systematika rodu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vývoj člověka.

Systematika se v souvislosti s novými paleontologickými nálezy mění. Některé druhy (např. Homo neanderthalensis) se někdy označují pouze jako poddruhy jiných druhů.

Za samostatný druh zatím nejsou uznáni neandrtálcům blízcí denisované, současníci Homo neanderthalensis i Homo sapiens (genetické analýzy naznačují, že se dokonce křížili s člověkem moudrým, konkrétně s Melanésany).[4][5]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy rodu Homo používaly nástroje, jazyk a poměrně vyspělou kulturu. Z anatomických znaků je zásadní především zvětšení objemu mozku (vyjma Homo habilis více než 1000 ml), čelo od očí stoupá vzhůru, lebka se zakulacuje, dochází k určité redukci zubů, zkracování rukou a naopak prodlužování nohou[1].

Člověk je primárně býložravec se schopností trávit některé živočišné proteiny, čili všežravec.[6] Modernějším druhům člověka, včetně jediného současně žijícího člověka moudrého, je vlastní užívání oděvů jednak pro ochranu před klimatickými vlivy a jinými mechanickými a tepelnými účinky okolního prostředí a jednak jako součást společenského chování a jeho znaků a určení role ve společnosti.

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku vývoj člověka.

Stále není jasné, z jaké linie hominidů se rod Homo vyvinul. Většina vědců se shoduje, že předkem byla jedna linie australopitéků (Australopithecus), tzv. gracilní australopitéci, mezi něž patří např. A. africanus či A. afarensis. Tato linie australopitéků měla menší čelist i zuby a živila se pravděpodobně jemnější potravou.[7]

Nejstarším paleontologickým nálezem, zařazovaným do rodu Homo, je africký Homo habilis, starý až 2,5 milionu let.[7] Už tento primitivní člověk měl proti australopitékům větší mozek (asi 600–750 ml) a také ustupující čelisti. Také u něj byly nalezeny jednoduché kamenné nástroje. Předpokládá se, že H. habilis nikdy neopustil africký kontinent.

Opustit Afriku se podařilo až člověku vzpřímenému, tedy druhu Homo erectus, který žil mezi 1,8 – 0,5 miliony lety. H. erectus osídlil například Indonésii,[7] ale podle nejnovějších objevů relativně brzy i Evropu.[8]

Nejmladší jsou fosílie druhů Homo neanderthalensis a Homo sapiens. Druhý z nich, tedy člověk moudrý, je jediným recentním zástupcem rodu. Dnes je lidí 7,0 miliard[9] a číslo neustále stoupá. Lidé již osídlili všechny kontinenty a dostali se i na zemskou orbitu.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.humboldt.edu/~mrc1/homo.shtml
  2. http://www.talkorigins.org/faqs/homs/species.html
  3. http://www.nature.com/nature/journal/v437/n7061/abs/nature04022.html;jsessionid=9CD9C67F1595B4054F48FC02256BD912
  4. REICH, David; GREEN, Richard E.; KIRCHER, Martin, Johannes Krause, Nick Patterson, Eric Y. Durand, Bence Viola, Adrian W. Briggs, Udo Stenzel, Philip L. F. Johnson, Tomislav Maricic, Jeffrey M. Good, Tomas Marques-Bonet, Can Alkan, Qiaomei Fu, Swapan Mallick, Heng Li, Matthias Meyer, Evan E. Eichler, Mark Stoneking, Michael Richards, Sahra Talamo, Michael V. Shunkov, Anatoli P. Derevianko, Jean-Jacques Hublin et al. Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia. Nature [online]. , 12. prosinec 2010, svazek 468, čís. 7327, s. 1053–1060. Abstrakt. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature09710.  ((anglicky)) 
  5. Siberian Fossils Were Neanderthals’ Eastern Cousins, DNA Reveals (popularizační článek k předchozí referenci), The New York Times, 22. 12. 2010 (anglicky)
  6. http://ona.idnes.cz/odbornici-rozcupovali-extremni-diety-jezte-maso-clovek-je-vsezravec-120-/zdravi.aspx?c=A120229_153801_zdravi_lf)
  7. a b c CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B.. Biologie. Praha : Computer press, 2006. S. 1332.  
  8. PETR, J. (2008): Nejstarší Evropan(ka), Osel.cz, http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3435
  9. CIA – The World Factbook https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/print/xx.html
  10. World POPClock Projection, http://www.census.gov/ipc/www/popclockworld.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]