Intolerance laktózy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Výskyt intolerance laktózy podle zemí

Intolerance laktózy je neschopnost organismu strávit mléčný cukr

Intolerance laktózy je často zaměňována s alergií na mléko. Hlavní rozdíl mezi těmito metabolickými poruchami je v příčinách onemocnění. Zatímco intolerance laktózy je způsobena nedostatkem enzymu laktáza, který mléčný cukr rozkládá, u alergie na mléko se jedná o imunitní odezvu organismu na mléčné bílkoviny.

Příčina intolerance[editovat | editovat zdroj]

Laktózová intolerance je způsobena neschopností organismu produkovat enzym laktáza, který laktózu (mléčný cukr) ve střevech rozkládá. Všechny druhy živočišného mléka obsahují laktózu, která se rozkládá v trávicím ústrojí za pomoci právě enzymu laktáza na jednodušší cukry (galaktózu a glukózu), které se dále vstřebávají do krevního oběhu. Pokud je laktázy nedostatek, mléčný cukr se ve střevech nestráví a jeho přebytkem se pak živí přirozené střevní bakterie, které při jeho zpracování produkují plyny (CO2 či H2) a další látky, které dráždí tlusté střevo a tím způsobují nadýmání, střevní koliky, průjmy a zvracení. Méně častými projevy jsou atopické ekzémy, nechutenství, pálení žáhy, pocit plnosti a bolesti břicha.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Je rozlišována intolerance laktózy vrozená, prvotní a druhotná.

Vrozená intolerance[editovat | editovat zdroj]

Vrozená intolerance se zpravidla projeví u dětí již při kojení. Obvykle vykazuje velmi silné příznaky, které mohou vést až k dehydrataci.

Prvotní intolerance[editovat | editovat zdroj]

Prvotní (primární) intolerance je způsobena geneticky. [1][2] Vzniká po ukončení kojení, nejčastěji v pubertálním věku, často však i v dospělosti. Jako u všech ostatních savců, tak i u člověka je produkce laktázy nejvyšší v kojeneckém věku, od 2 až 5 roku rapidně klesá.

Druhotná intolerance[editovat | editovat zdroj]

Druhotná (sekundární) intolerance vzniká např. při celiakii, zánětlivých onemocněních střev nebo i jako důsledek užívání antibiotik, která ovlivňují střevní mikroflóru.

Dle odhadů trpí v určité míře intolerancí laktózy cca 15–20 % populace České republiky. Některé etnické skupiny jsou na tom několikanásobně hůř. Intolerancí například trpí 75 % Afroameričanů, 90 % Číňanů a udává se až 100 % u původní americké indiánské populace. Nejméně laktózovou intolerancí trpí bělošská populace. Je to důsledkem evolučního vývinu národů historicky spjatých s pastevectvím – nejlépe jsou na tom národy pocházející ze severní Evropy a východní Afriky.

Řešení[editovat | editovat zdroj]

Produkce enzymu laktáza, pokud dítě netrpí právě vrozenou metabolickou poruchou, je nejvyšší v kojeneckém věku a snižuje se přibližně od druhého roku věku. Pokles laktázové aktivity je individuální a proto se může stát, že se výše zmíněné projevy projeví u dospělého jedince. Řešením je buď úprava jídelníčku (vyřazení mléčných výrobků), užívání potravinových doplňků, které laktázu obsahují, nebo výrobky určené speciálně pro intolerantní jedince, které neobsahují laktózu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.vscht.cz/document.php?docId=1606
  2. http://www.foodreactions.org/intolerance/lactose/types.html