Dieta
Dieta (z řeckého diaita, Δίαιτα - strava) je řízený příjem pokrmů a tekutin za účelem dosažení specifického cíle.
[editovat] Nemocniční dieta
Jsou předepisovány pro dosažení lékařských cílů, například bezsodíkové diety či diety bez soli. Jiné diety naopak míří na nárůst tělesného tuku či svalové hmoty.[1]
[editovat] Redukční dieta
Nejběžnější cíl držení diety je ztráta nadbytečného tělesného tuku, zhubnutí, a odpovídající dieta se nazývá redukční dieta; účinná redukční dieta by měla rovnoměrně omezit tukové tkáně v těle.
Úbytek váhy může být způsoben nejen ztrátou tuku, ale i vody nebo svalů. Proto neplatí přímá úměra mezi obsahem tuku a tělesnou váhou. Ztrátu svalů během hubnutí lze omezit cvičením a optimální výběrem potravy. Nesprávně prováděná dieta může být i zdraví nebezpečná. Nesprávně prováděná dieta může mít také opačný efekt, kdy po zhubnutí opět dochází k tvorbě tukových zásob, tzv. „jojo efekt“.
Lidé potřebují výživné látky jako jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerály a voda. Esenciální aminokyseliny (složky bílkovin) jsou potřeba pro tvorbu buněk, především svalových. Esenciální mastné kyseliny jsou potřeba pro tvorbu mozkových buněk. Vitamíny a minerály jsou nutné pro mnoho funkcí. Celkové množství energie se liší podle věku jedince. U dospělých lidí je optimální příjem 1200–1500 kalorii denně.
Dle současných dostupných studií vyplývá, že nejúčinnějším způsobem hubnutí je snížení příjmu energie a správné rozložení živin. Takto formulovaná strava je efektivní i při minimální fyzické aktivitě. Změna zastoupení základních živin ve prospěch bílkovin na úkor sacharidů. V poměru bílkoviny:tuky:sacharidy 30:30:40. Rovněž formulace jídelníčku by měla být taková, aby přítomné sacharidy v jednotlivých pokrmech měly co možné nejnižší glykemický index.[2]
