Ekzém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ekzém je chronický svědivý kožní zánět (dermatitida). Zánět je neinfekční a může být alergického i nealergického původu. Alergický ekzém (kontaktní, atopický), však bývá velmi častý.

Zánět postihuje především pokožku. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.

Atopický ekzém[editovat | editovat zdroj]

Atopický ekzém (atopická dermatitida) je odvozen od řeckého slova atopos („nemístný“). Jde o velmi časté onemocnění, jehož výskyt se neustále zvyšuje. V České republice postihuje asi 15–20 % lidí, především dětí.

Lidé trpící tímto ekzémem mají jak imunitní, tak i nervové a kožní odchylky:

  • Imunitní odchylka (atopie) způsobuje kožní alergickou reakce na libovolný alergen.
  • Kožní odchylka se projevuje nedostatečnou tvorbou ochranné kožní tukové vrstvy. Proto je kůže suchá, má sníženou bariérovou funkci a umožňuje průnik alergenů a infekce.
  • Nervové odchylky se projevují svědivostí, dráždivostí a citlivostí kůže.

Nejčastější alergeny[editovat | editovat zdroj]

Vyvolávající alergen bývá zpravidla požit nebo vdechnut, což je důvodem, že mnoho pacientů o alergii zpočátku vůbec neuvažuje. Nejčastějšími alergeny jsou pyl, prach, roztoči, peří, sliny a srst zvířat (kočka, pes, kůň, morče), bakterie, plísně, potraviny, kovy a parfémy.

Provokující faktory[editovat | editovat zdroj]

Typická místa projevů atopického ekzému[editovat | editovat zdroj]

U atopického ekzému je důležitým a pozitivním faktem, že ve většině případů (asi v 75 %) kolem 10. roku věku spontánně vymizí.

Diagnóza atopického ekzému[editovat | editovat zdroj]

Atopický ekzém je možno diagnostikovat podle vzhledu kožních projevů a jejich typických míst, na kterých se vyskytují. Takovéto podezření je samozřejmě ještě nutné doplnit některým laboratorním vyšetřením.

Léčba atopického ekzému[editovat | editovat zdroj]

Základ léčby tvoří antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy. V léčbě samozřejmě nezapomínáme ani na symptomatická opatření, která sice neřeší vyvolávající příčinu nemoci, ale pomáhají nemocnému zvládat příznaky nemoci a co nejlépe se s nimi vyrovnávat. A o to také nakonec jde. V rámci symptomatických opatření dbáme na důkladné a pravidelné promašťování kůže, vyhýbáme se naopak všem přípravkům a látkám, které kůži vysoušejí. V případě potřeby pečlivě dezinfikujeme všechna – i drobná – poranění a defekty vzniklé na kůži škrábáním či olupováním.

Uzdravit a vyčistit pokožku od atopického ekzému dokáže sůl, respektive koupel v ní, nejlépe z Mrtvého moře. Pomáhá jí při tom biologický proces, tzv. osmóza, respektive její část plazmolýza. Pokud živou buňku vložíte do slané vody, bude se snažit svojí vlastní vodou ředit vnější hypertonické, slané prostředí. Pokud do stejného roztoku vložíte lidské tělo, začne skrz pokožku také vylučovat vodu a s ní i obsažené nečistoty - ekzém. Díky tomuto procesu se pokožka čistí již od spodních vrstev. Zároveň se tím však odvodňuje a je nutné ji hydratovat. K tomu se doporučuje využít hydratační krém s obsahem soli z Mrtvého moře, protože pokožce vrátí zpět vypuzenou vodu a zároveň obsažená sůl pokračuje v procesu čištění - plazmolýze. Tím je proces čištění pokožky mnohem rychlejší a účinnější. Sůl z Mrtvého moře se využívá proto, že obsahuje vysoké procento minerálů (30% - 50%) zejména hořčíku, které pomáhají v obnově poškozených kožních buněk. Jelikož se nové kožní buňky dostanou ze spodní vrstvy pokožky na povrch až během 20 - 30 dní, je potřebné po tuto dobu pokračovat v koupelích a promazávání pokožky, i když se již jeví jako vyléčená.

Režimová opatření[editovat | editovat zdroj]

  • Chladnější teplota (do 20 °C) a dostatečná vlhkost vzduchu v místnostech
  • Ochranné rukavice při práci s dráždivými látkami
  • Nekuřácké prostředí
  • Eliminace nebo snížení množství alergenů. Například v případě alergie na roztoče: použití speciálních pouzder na matrace, odstranění koberců, záclon, závěsů a čalouněného nábytku, zvláště v ložnici; pravidelné praní povlečení, častý vlhký úklid a vysávání prachu; udržování vlhkosti vzduchu do 50 %.
  • Zvýšená konzumace Lactobacilů v tabletách, pro zlepšení střevní mikroflóry.
  • Některé autority, například americká Mayoclinic, radí omezit koupání.[1] Jiné zdroje, například Americká národní asociace pro ekzém i Kanadská společnost pro ekzém, doporučují pravidelné koupání (v případě zvýšených potíží i několikrát denně) následované promazáním jako nejlepší způsob jak zvlhčit pokožku.[2][3]

Kontaktní ekzém[editovat | editovat zdroj]

Kontaktní ekzém vzniká přímým stykem pokožky s určitým materiálem, látkou nebo alergenem. Když chemická látka poškodí pokožku přímo, hovoříme o iritačním ekzému. Příkladem může být poškození kůže kyselinou nebo louhem. Poškození často způsobují i mycí a prací prostředky používané v domácnosti.

Kontaktem pokožky s alergenem vzniká alergický ekzém. Příčinou jeho vzniku je přecitlivělost imunitního systému, která se projeví nepřiměřeným rozsahem imunitní odpovědi a vznikem zánětu.

Kontaktní alergický ekzém[editovat | editovat zdroj]

Kontaktní ekzém je vyvolán přímým stykem kůže s alergenem. Alergen jako u všech ostatních alergických onemocnění aktivuje imunitní buňky, které pak do kůže uvolní dráždivé látky způsobující zánětlivou reakci.

Pokud se kůže s alergenem setkává opakovaně, imunitní buňky reagují stále rychleji a silněji. K typickým příznakům kontaktního ekzému patří zčervenání kůže s tvorbou svědících a mokvajících pupínků. Chronická forma se projeví hrubou, suchou a popraskanou kůží, svěděním a ulupováním kůže.

Nejčastější kontaktní alergeny[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika kontaktního ekzému[editovat | editovat zdroj]

Diagnostiku provádí alergolog prostřednictvím epikutánních testů. Na záda se nalepí proužky náplasti s testovanými alergeny. Po dvou dnech se náplast odlepí a lékař zhodnotí kožní reakci pod náplastí.

Léčba kontaktního ekzému[editovat | editovat zdroj]

Pro správnou léčbu kontaktního ekzému je především potřeba vyhnout se vyvolávajícímu alergenu. Užívají se antihistaminika a lokální kortikosteroidy, důležité je pravidelné promašťování kůže.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Atopic dermatitis (eczema) [online]. Mayo Foundation for Medical Education and Research (MFMER), 2007-08-22, [cit. 2008-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Bathing and Moisturizing [online]. National Eczema Association's EASE, [cit. 2008-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Treating Eczema [online]. The Eczema Society of Canada, [cit. 2008-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]