Ekzém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ekzém je chronický svědivý kožní zánět (dermatitida). Zánět je neinfekční a může být alergického i nealergického původu. Alergický ekzém (kontaktní, atopický), však bývá velmi častý.

Zánět postihuje především pokožku. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.

Atopický ekzém[editovat | editovat zdroj]

Atopický ekzém (atopická dermatitida) je odvozen od řeckého slova atopos („nemístný“). Jde o velmi časté onemocnění, jehož výskyt se neustále zvyšuje. V České republice postihuje asi 15–20 % lidí, především dětí.

Lidé trpící tímto ekzémem mají jak imunitní, tak i nervové a kožní odchylky:

  • Imunitní odchylka (atopie) způsobuje kožní alergickou reakce na libovolný alergen.
  • Kožní odchylka se projevuje nedostatečnou tvorbou ochranné kožní tukové vrstvy. Proto je kůže suchá, má sníženou bariérovou funkci a umožňuje průnik alergenů a infekce.
  • Nervové odchylky se projevují svědivostí, dráždivostí a citlivostí kůže.

Nejčastější alergeny[editovat | editovat zdroj]

Vyvolávající alergen bývá zpravidla požit nebo vdechnut, což je důvodem, že mnoho pacientů o alergii zpočátku vůbec neuvažuje. Nejčastějšími alergeny jsou pyl, prach, roztoči, peří, sliny a srst zvířat (kočka, pes, kůň, morče), bakterie, plísně, potraviny, kovy a parfémy.

Provokující faktory[editovat | editovat zdroj]

Typická místa projevů atopického ekzému[editovat | editovat zdroj]

U atopického ekzému je důležitým a pozitivním faktem, že ve většině případů (asi v 75 %) kolem 10. roku věku spontánně vymizí.

Diagnóza atopického ekzému[editovat | editovat zdroj]

Atopický ekzém je možno diagnostikovat podle vzhledu kožních projevů a jejich typických míst, na kterých se vyskytují. Takovéto podezření je samozřejmě ještě nutné doplnit některým laboratorním vyšetřením.

Léčba atopického ekzému[editovat | editovat zdroj]

Základ léčby tvoří antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy. V léčbě samozřejmě nezapomínáme ani na symptomatická opatření, která sice neřeší vyvolávající příčinu nemoci, ale pomáhají nemocnému zvládat příznaky nemoci a co nejlépe se s nimi vyrovnávat. A o to také nakonec jde. V rámci symptomatických opatření dbáme na důkladné a pravidelné promašťování kůže, vyhýbáme se naopak všem přípravkům a látkám, které kůži vysoušejí. V případě potřeby pečlivě dezinfikujeme všechna – i drobná – poranění a defekty vzniklé na kůži škrábáním či olupováním.

Režimová opatření[editovat | editovat zdroj]

  • Chladnější teplota (do 20 °C) a dostatečná vlhkost vzduchu v místnostech
  • Ochranné rukavice při práci s dráždivými látkami
  • Nekuřácké prostředí
  • Eliminace nebo snížení množství alergenů. Například v případě alergie na roztoče: použití speciálních pouzder na matrace, odstranění koberců, záclon, závěsů a čalouněného nábytku, zvláště v ložnici; pravidelné praní povlečení, častý vlhký úklid a vysávání prachu; udržování vlhkosti vzduchu do 50 %.
  • Zvýšená konzumace Lactobacilů v tabletách, pro zlepšení střevní mikroflóry.[zdroj?]
  • Některé autority, například americká Mayoclinic, radí omezit koupání.[1] Jiné zdroje, například Americká národní asociace pro ekzém i Kanadská společnost pro ekzém, doporučují pravidelné koupání (v případě zvýšených potíží i několikrát denně) následované promazáním jako nejlepší způsob jak zvlhčit pokožku.[2][3]

Kontaktní ekzém[editovat | editovat zdroj]

Kontaktní ekzém vzniká přímým stykem pokožky s určitým materiálem, látkou nebo alergenem. Když chemická látka poškodí pokožku přímo, hovoříme o iritačním ekzému. Příkladem může být poškození kůže kyselinou nebo louhem. Poškození často způsobují i mycí a prací prostředky používané v domácnosti.

Kontaktem pokožky s alergenem vzniká alergický ekzém. Příčinou jeho vzniku je přecitlivělost imunitního systému, která se projeví nepřiměřeným rozsahem imunitní odpovědi a vznikem zánětu.

Kontaktní alergický ekzém[editovat | editovat zdroj]

Kontaktní ekzém je vyvolán přímým stykem kůže s alergenem. Alergen jako u všech ostatních alergických onemocnění aktivuje imunitní buňky, které pak do kůže uvolní dráždivé látky způsobující zánětlivou reakci.

Pokud se kůže s alergenem setkává opakovaně, imunitní buňky reagují stále rychleji a silněji. K typickým příznakům kontaktního ekzému patří zčervenání kůže s tvorbou svědících a mokvajících pupínků. Chronická forma se projeví hrubou, suchou a popraskanou kůží, svěděním a ulupováním kůže.

Nejčastější kontaktní alergeny[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika kontaktního ekzému[editovat | editovat zdroj]

Diagnostiku provádí alergolog prostřednictvím epikutánních testů. Na záda se nalepí proužky náplasti s testovanými alergeny. Po dvou dnech se náplast odlepí a lékař zhodnotí kožní reakci pod náplastí.

Léčba kontaktního ekzému[editovat | editovat zdroj]

Pro správnou léčbu kontaktního ekzému je především potřeba vyhnout se vyvolávajícímu alergenu. Užívají se antihistaminika a lokální kortikosteroidy, důležité je pravidelné promašťování kůže.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Atopic dermatitis (eczema) [online]. Mayo Foundation for Medical Education and Research (MFMER), 2007-08-22, [cit. 2008-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Bathing and Moisturizing [online]. National Eczema Association's EASE, [cit. 2008-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Treating Eczema [online]. The Eczema Society of Canada, [cit. 2008-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]