Porod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dítě těsně po porodu

Porod (také slehnutí), u některých savců nazývaný také vrh, případně označovaný i zvláštními termíny podle druhu zvířete (telení u krav, hřebení u klisen, prasení u prasnic, bahnění u ovcí), je proces, kterým se z plodu stává samostatný jedinec. Je úspěšným ukončením těhotenství (u lidí) či březosti (u zvířat). U placentálních savců opouští plod dělohu matky a jsou přerušena spojení mezi mládětem a placentou (pupeční šňůra) i mezi placentou a matkou.

Porod u člověka[editovat | editovat zdroj]

Fáze porodu[editovat | editovat zdroj]

První doba porodní: otevírací[editovat | editovat zdroj]

První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10-12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky.

V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.

Druhá doba porodní: vypuzovací[editovat | editovat zdroj]

Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v tzv. zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky).

Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit a dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním.

Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.

Třetí doba porodní: porod placenty[editovat | editovat zdroj]

Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.

Komplikace[editovat | editovat zdroj]

Porod je ze své podstaty nebezpečná činnost, při které může nastat mnoho komplikací. Přirozená míra úmrtnosti při porodu (nedá se zabránit úmrtí matek), se odhaduje na 1500 úmrtí na 100 tisíc narozených dětí [1] Moderní medicína výrazně zmírnila riziko porodu. V západních zemích, jako například ve Spojených státech a ve Švédsku, je aktuální mateřská úmrtnost kolem 10 úmrtí na 100 tisíc narozených dětí[1] V červnu 2011 měla asi jedna třetina porodů v USA nějaké komplikace, mnoho které se přímo týkalo zdraví matky.[2]

Porodní komplikace mohou být ze strany matky nebo plodu, a dlouhodobé nebo krátkodobé.

Lékařské termíny[editovat | editovat zdroj]

Právní termíny[editovat | editovat zdroj]

  • Rodný list je právní dokument popisující příbuzenské vztahy a podrobnosti narození osoby.

Další termíny[editovat | editovat zdroj]

  • Narozeniny jsou dnem na připomenutí si porodu. Je to každoroční událost založená buď na výročí data narození osoby, nebo na astrologických výpočtech času narození.
  • Základní rodina obsahuje otce, matku a sourozence.
  • Osoba je považována za nemanželské dítě, narodí-li se rodičům, kteří nejsou právoplatně oddáni.
  • Žena rodící dítě se česky nazývá rodička.
  • Objekt, který je vyčleněn pro porody, se česky nazývá porodnice.
  • Lékař, který provádí porod, se nazývá porodník.
  • Nekvalifikovaná osoba provádějící (zejména v minulosti) porody se nazývala porodní bába neboli akušérka.
  • Kvalifikovaná vysokoškolsky vzdělaná žena pracující v oblasti porodnictví se nazývá porodní asistentka, případně též dětská sestra.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (2001)"Of Blind Alleys and Things That Have Worked: History's Lessons on Reducing Maternal Mortality", Safe Motherhood Strategies: A Review of the Evidence, Studies in Health Services Organisation and Policy 17. Antwerp:ITG Press, 7–33. ISBN 9076070199. “Where nothing effective is done to avert maternal death, "natural" mortality is probably of the order of magnitude of 1,500/100,000.” 
  2. Healthy Women, Healthy Babies: How health reform can improve the health of women and babies in America [online]. Washington, D.C.: Trust for America's Health, June 2011, [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]