Noční můra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Noční můra na obraze Nikolaje A. Abildgaarda

Noční můra se nazývá zlý sen, který sužuje spícího během noci. V lidové tradici ji zpodobňuje přízrak, který sedne spáči na hruď a ztěžuje mu tak spánek.

Psychologie[editovat | editovat zdroj]

Noční můry jako zlé sny se dostavují během „snové“ REM fáze spánku. Po probuzení si postižený noční můru jasně pamatuje. Noční můry se vyskytují obvykle u dětí a dospělých, kteří prožili nějaké trauma.

Podobným fenoménem je noční děs, který se ovšem dostavuje v průběhu hlubokého NREM spánku, takže si jej postižený po probuzení zpravidla nepamatuje.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Výraz můra je odvozen od germánského slova mar, který lze přeložit jako přízrak.[1] Germáni si povšimli, že staří lidé často umírají ve spánku. Mar pro ně byla tajemná bytost, která si v noci odnese duši spícího. S tímto slovním základem pak jazyky naložily různě – například anglické nightmare doslovně znamená noční kobyla.

České slovo mor a jméno slovanského zosobnění smrti Morana pochází z tohoto slovního základu, etymologickou souvislost má i výraz mráz. Slovo můra je stejného původu, neboť motýl, který létá v noci, se zdál být lidem něčím zlověstným. Výraz můra – přízrak je tedy staršího původu než můra – noční motýl.

Noční můra jako přízrak je blízká upírovi, který se staročesky označoval jako morous.[2] [3]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LECOUTEUX, Claude. Trpaslíci a elfové ve středověku. Praha : Volvox Globator, 1998. ISBN 80-7207-118-1. Kapitola Elf a noční můra, s. 119-122.  
  2. VONDRÁČEK, Vladimír. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava : Columbus, 1993. S. 196.  
  3. STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha : Eminent, 2011. ISBN ISBN 978-80-7281-415-2. S. 55.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]