Předčasný porod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Předčasný porod
Předčasně narozené dítě v inkubátoru
Předčasně narozené dítě v inkubátoru
Klasifikace
MKN-10 O60.1, P07.3
MeSH D047928

Jedná se o jednu z hlavních příčin novorozenecké úmrtnosti (neonatální mortality) ve vyspělých zemích. Nedonošené děti jsou vystaveny většímu riziku krátkodobých a dlouhodobých komplikací, včetně zdravotního postižení a vadám růstu a mentálního vývoje. Bylo dosaženo významného pokroku v péči o předčasně narozené děti děti, ne však ve snížení prevalence předčasných porodů.[1] Výskyt předčasných porodů (kratší doba těhotenství) s věkem matky přibývá[2].

Časové vymezení předčasného porodu [editovat | editovat zdroj]

Za předčasný porod považujeme narození dítěte před 37. týdnem gestace. Předčasné porody můžeme dále dělit na tři podkategorie[3]

  • extrémně předčasné - porody před nebo v průběhu 27. týdne gestace
  • velmi předčasné - porody mezi 28. a 31. týdnem gestace
  • mírně předčasné - porody mezi 32. a 36. týdnem gestace

Spodní hranice předčasného porodu je v různých státech odlišná. Konkrétně v České republice je nastavená od roku 1994 Českou neonatalogickou společností na 24. týden[4]. Hlavním faktorem při určovaní této hranice je neonatologická péče, ale mezi vyspělými státy nejsou velké rozdíly v této hranici.

Rizikové následky předčasného porodu[editovat | editovat zdroj]

Každý rok je 15 milionů dětí narozených předčasně a z toho 1.1 milionu zemře na následky zdravotních problémů způsobených právě předčasným porodem[5]. Předčasný porod je taktéž významným faktorem při kojeneckých úmrtích, kdy je příčinou až u 80%  z těchto úmrtí[5]. Je též druhou nejčastější příčinou při úmrtích novorozenců a odhaduje se, že až 50% pediatrických neurovývojových problémů[5] (například mozková obrna, či nižší inteligenční kvocient) jsou výsledkem předčasného porodu.

Vliv předčasného porodu na budoucí vývoj dítěte[6][editovat | editovat zdroj]

Motorický vývoj[editovat | editovat zdroj]

V mnoha výzkumech byly zaznamenány rozdíly v motorickém vývoji předčasně narozených dětí školního věku. Byly prokázány horší výsledky v testování jemné motoriky u dětí narozených v 26. týdnu gestace oproti dětem narozených v 31. týdnu[6]. V tomto ohledu však nebyl nalezen žádný rozdíl mezi dětmi narozenými v 31. týdnu a dětmi narozenými v termínu. Velmi předčasně narozené děti se také vyznačují nižší tělesnou hmotností a obvodem hlavy i ve školním věku. Vykazují také statisticky horší výsledky v motorických dovednostech.

Školní výkon[editovat | editovat zdroj]

Předčasně narozené děti se liší od dětí narozených v termínu téměř ve všech vývojových oblastech včetně kognitivního vývoje a školních výkonů. Kognitivní vývoj předčasně narozených dětí se velmi individuálně liší až do dvou let věku, kde se rozdíly vyrovnávají. Mírně a velmi předčasně narozené děti podávají horší výsledky v testech čtení a počítání než děti narozené v termínu. Již mírně předčasný porod zdvojnásobuje šanci, že dítě bude potřebovat speciální vzdělávání a zvláštní nároky. V 8 letech jsou tyto děti stále menší než jejich vrstevníci a podávají nižší školní výkon a disponují nižšími kognitivními schopnostmi. Celkem 15% těchto dětí potřebovalo během základní školy nějakou formu podpory (doučování, konzultace, speciální podmínky atd.) oproti 5% u dětí narozených v termínu[6]. V porovnání s ostatními dětmi je u dětí narozených v 34.-36. týdnu gestace o 70% vyšší riziko[6] hyperkinetických poruch (ADHD atp.). Z výzkumů vyplývá, že riziko nedokončení základní školy roste se snižujícím se gestačním věkem při předčasném porodu (tzn. čím dříve se dítě narodí, tím větší je riziko následných školních potíží vedoucích až k nedokončení základní školy).

Chování[editovat | editovat zdroj]

U předčasně narozených dětí se také častěji objevují poruchy chování včetně poruch sociálního charakteru[6]. Rodiče častěji uvádějí pozorované znaky deprese nebo úzkosti u dětí předčasně narozených nebo s velmi nízkou porodní hmotností. Pozorovány jsou potíže v chování, pozornosti i sociální problémy různého druhu, jak od rodičů, tak například od učitelů těchto dětí. Bylo také prokázáno, že tyto negativní následky v chování mají tendenci přetrvávat až do adolescence. 

Externí vlivy[editovat | editovat zdroj]

Jako důležitý faktor při vývoji předčasně narozených dětí je socio-ekonomický status rodičů, možnost libovolně navštěvovat dítě hned po porodu a celková péče a prostředí dítěte. Předčasně narozené děti, které ve školní věku nevykazují žádné vývojové potíže, mají z většiny výhodu v některých z těchto externích vývojových faktorů.

Vliv předčasného porodu na rodiče dítěte[4][editovat | editovat zdroj]

Matka[editovat | editovat zdroj]

Matky předčasně narozených dětí prožívají v prvních měsících po porodu významně častěji pocit viny. Tento rozdíl oproti matkám, kterým se narodily děti v normálním termínu se začíná vytrácet přibližně po 12 měsících od porodu[4]. S přibývajícím věkem však přichází další nepříznivý pocit u matek s předčasně narozeným dítětem a to pocit selhání. Často je pocit viny propojený i s tím, že se matky cítí vinné za myšlenky o tom, že by chtěly mít raději zdravé dítě. Mají následně pocit, že jednají sobecky a nehumánně. 

Otec[editovat | editovat zdroj]

Otec přichází obvykle do kontaktu s předčasně narozeným dítětem dřív než matka, protože matky musí odpočívat po náročném porodu. Výzkumy taktéž ukazují, že otcové se zdají být více zasáhnutí vysoce rizikovými zdravotními problémy u dítěte než matka. Otcové jsou často předčasným porodem zahlcení, protože je tato situace pro ně šokující a těžko pochopitelná a pociťují proto silnou potřebu být informovaní. Je zajímavostí, že někteří z otců považují předčasné narození jejich dítěte za pozitivní, protože jim ve výsledku poskytlo lepší vztah k dítěti a změnu postojů. Díky času stráveného na intenzivní péči se jim podařilo svoje dítě lépe poznat.

Vztah rodič-dítě[editovat | editovat zdroj]

Předčasný porod může taktéž komplikovat navazování vztahu mezi rodiči a dítětem. Jedním z velkých příčin je například umístnění dítěte do inkubátoru a následné oddělení dítěte od rodičů. Rodičům tedy uniká nejranější fáze vzájemného přizpůsobování se. Dalším problémem bývá snaha rodičů o stimulaci vývoje za každou cenu, což může vyústit v přetažení dítěte.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Preterm birth na anglické Wikipedii.

  1. Goldenberg RL, Culhane JF, Iams JD, Romero R. Epidemiology and causes of preterm birth. The Lancet. 2008, roč. 371, s. 75–84. DOI:10.1016/S0140-6736(08)60074-4. PMID 18177778.  
  2. http://humrep.oxfordjournals.org/content/14/11/2891.full - Risks of preterm delivery and association with maternal age, birth order, and fetal gender
  3. Kato, T., Yorifuji, T., Inoue, S., Yamakawa, M., Doi, H., & Kawachi, I. (2013). Associations of Preterm Births with Child Health and Development: Japanese Population-Based Study. The Journal of Pediatrics, vol. 163(issue 6), 1578-1584
  4. a b c Chlebounová, M., & Čermák, I. (2013). Utváření vztahu rodičú k předčasně narozeným dětem. Ceskoslovenska Psychologie, 57(4), 307-316.
  5. a b c Premji, S. (2014). Perinatal Distress in Women in Low- and Middle-Income Countries: Allostatic Load as a Framework to Examine the Effect of Perinatal Distress on Preterm Birth and Infant Health. Maternal and Child Health Journal, vol. 18(issue 10), pp. 2393-2407.
  6. a b c d e Moreira, R., Magalhăes, L., & Alves, C. (2014). Effect of preterm birth on motor development, behavior, and school performance of school-age children: a systematic review. Jornal de Pediatria, vol. 90(issue 2), pp. 119-134. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. Praha : Grada, 2008. 144 s. ISBN 978-80-247-2142-2.  
  • MILENA DOKOUPILOVÁ; BARBORA FIŠÁRKOVÁ; LENKA NOVOTNÁ; A KOL.. Narodilo se předčasně. Praha : Portál, 2009. 320 s. ISBN 978-80-7367-552-3.  
  • Chlebounová, M., & Čermák, I. (2013). Utváření vztahu rodičů k předčasně narozeným dětem. Československá Psychologie, 57(4), 307-316.
  • Kato, T., Yorifuji, T., Inoue, S., Yamakawa, M., Doi, H., & Kawachi, I. (2013). Associations of Preterm Births with Child Health and Development: Japanese Population-Based Study. The Journal of Pediatrics, vol. 163(issue 6), 1578-1584.e4.
  • Moreira, R., Magalhăes, L., & Alves, C. (2014). Effect of preterm birth on motor development, behavior, and school performance of school-age children: a systematic review. Jornal de Pediatria, vol. 90(issue 2), pp. 119-134.
  • Premji, S. (2014). Perinatal Distress in Women in Low- and Middle-Income Countries: Allostatic Load as a Framework to Examine the Effect of Perinatal Distress on Preterm Birth and Infant Health. Maternal and Child Health Journal, vol. 18(issue 10), pp. 2393-2407.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]