Lymfogranuloma venereum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lymfogranuloma venereum
LGV u muže ve stádiu zduření uzlin
LGV u muže ve stádiu zduření uzlin
Klasifikace
MKN-10 A55.
MeSH D008219

Lymfogranuloma venereum (LGV, jinak též venerický lymfogranulom či Nicolas-Favreova nemoc) je sexuálně přenosná nemoc, jejímž původcem jsou specifické sérotypy bakterie Chlamydia trachomatis (L-1, L-2 a L-3). Nemoc postihuje mízní (lymfatické) uzliny (většinou inguinální, tj. tříselné u mužů a pánevní u žen) a mízní cévy. Začíná vznikem malého puchýřku (1–3 mm) na penisu či vulvě, který se následně rozpadne a zhojí. Nemoc pak postupuje do mízních uzlin a po několika týdnech způsobuje jejich zduření, zhnisání, prasknutí a vytvoření píštěle, kudy vytéká žlutozelený hnis s příměsí krve.[1] Může rovněž dojít k zánětu v okolních oblastech, který může vést k proktitidě či zúžení konečníku, případně též může v důsledku LGV dojít k elefantiáze pohlavních orgánů.[2] Vedlejšími typickými symptomy jsou horečka, zimnice, nechutenství, bolest hlavy a kloubů.[2]

Inkubační doba nemoci je 3 až 30 dní u primární léze a 3 až 8 týdnů u mízních uzlin. Mezi léky první volby patří antibiotika tetracyklin a doxycyklin.[2]

Vyskytuje se především v zemích tropického a subtropického podnebného pásu a je endemická v Asii a Africe. Její výskyt byl vzácný jak v Evropě,[3] tak v Česku.[4] Od roku 2012 je ve vyspělých zemích evidováno přibližně 1 600 případů onemocnění, z toho v Česku 14, kde je vzhledem k rozšíření v homosexuální komunitě nejčastějším projevem zánět konečníku.[5]

Nemoc byla poprvé popsána Wallacem v roce 1833[6] a v roce 1913 znovu Durandem, Nicolasem a Favrem.[7][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vředy na pohlavních orgánech [online]. Sexus, [cit. 2009-09-20]. Dostupné online.  
  2. a b c Lymfogranuloma venereum [online]. Sexus, [cit. 2009-09-20]. Dostupné online.  
  3. Lymfogranuloma venereum [online]. 004.cz, [cit. 2009-09-20]. Dostupné online.  
  4. ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha : Galen, 2008. ISBN 978-80-7262-501-7. S. 131.  
  5. Centrum pro pohlavní nemoci Nemocnice Na Bulovce, Daniela Vaňousová, Lékaři varují, do ČR míří epidemie pohlavní choroby, zasáhla gaye, ČTK, 16. července 2012
  6. Lymphogranuloma Venereum: Article by Andrew C Bushnell [online]. eMedicine Health, [cit. 2009-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. synd/1431 v databázi Who Named It?
  8. N. J. Durand, J. Nicolas, M. Favre. Lymphogranulomatose inguinale subaiguë d’origine génitale probable, peut-être vénérienne. Bulletin de la Société des Médecins des Hôpitaux de Paris, 1913, 3 sér., 35: 274-288.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]