Siamská dvojčata

Dvojčata Čang a Eng Bunkerovi.

Siamská dvojčata nebo též srostlice jsou jednovaječná dvojčata, která jsou vrozeně srostlá v určitých stejných partiích těla. Ačkoliv se taková dvojčata vyskytovala v průběhu celých dějin, vžitý název „siamská“ je odvozen od bratrů Enga a Čanga Bunkerových původem ze Siamu (dnešní Thajsko), kteří byli nejznámějšími srostlými dvojčaty moderní doby.

Statisticky připadají jedna siamská dvojčata zhruba na každých 50 tisíc porodů; z nich se však jen malá část rodí živá. Přibližně polovina ze živě narozených párů srostlých dvojčat pak umírá záhy po porodu, ostatní obvykle také umírají předčasně. Některé typy srůstu jsou z podstaty neslučitelné se životem.

Spojení těl dvojčat se může vyskytnout v oblasti hlavy, hrudníku, břicha, zad nebo pánve, někdy se tělo „rozdvojuje“ jen v horní nebo spodní části. Příčinou bývá neúplné rozdělení zárodku jednovaječných dvojčat při embryogenezi, alternativní teorie o dodatečném (ex post) srůstu zárodků v děloze je považována za chybnou. Termín „srostlá“ je tedy trochu zavádějící, přesnější by bylo označení „nerozdělená dvojčata“.

Kromě propojeného krevního oběhu siamská dvojčata často sdílejí životně důležité funkce a orgány. Podle míry a způsobu spojení se rozhoduje o možnosti (někdy i nutnosti) operativního (chirurgického) rozdělení dvojčat, které je však většinou velmi náročné a vysoce rizikové. Poprvé se podařilo siamská dvojčata úspěšně oddělit roku 1689 ve Švýcarsku Johannesu Fatiovi, šlo o novorozené sestry srostlé jen lehce mezi hrudníkem a pupkem.

Siamská dvojčata, pokud výjimečně přežila do vyššího věku, bývala tradiční součástí lidských panoptik. Veřejné exhibice, případně obohacené o uměleckou produkci, jim někdy poskytovaly natolik slušný výdělek, že posloužil pro obživu nebo podporu celé rodiny – ve třetím světě to bývá dodnes důvodem, proč taková dvojčata nechtějí být rozdělena ani když by to bylo možné. Někdy jsou také předmětem náboženského uctívání.

Typologie

Nejčastější typy srostlých dvojčat jsou následující:

• Thoraco-omphalopagus (cca 28 % případů): Dvojčata spojená v oblasti trupu. Mívají společné srdce a někdy také játra nebo část trávicí soustavy.
• Thoracopagus (18,5 %): Dvojčata spojená hrudníkem. Mají vždy jediné společné srdce, což znamená, že chirurgické rozdělení může přežít maximálně jedno z nich.
• Omphalopagus (10 %): Dvojčata spojená v oblasti břicha. Mívají společná játra, trávicí soustavu, bránici nebo jiné orgány (ne však srdce).
• Craniopagus (6 %): Dvojčata spojená lebkami, každé má vlastní mozek a tělo se všemi orgány. Možnost úspěšného rozdělení závisí na míře propojení mozkových cév.
• Asymetrické srostlice či heteropagus (10 %): Jedno z dvojčat je méně vyvinuté (obvykle nemá vlastní vědomí) a je fyziologicky závislé na organismu svého sourozence (vlastně externí forma parazitického dvojčete). Zpravidla se řeší chirurgickým odstraněním tkání zakrnělého dvojčete.

Další, vzácnější typy:

• Cephalopagus: Dvojčata srostlá horní částí těla zády k sobě, mají jednu společnou hlavu s různě vyvinutými obličeji na protějších stranách (tzv. Janiceps). S touto formou se pojí těžké malformace srostlých mozků neslučitelné se životem.
  • Cephalothoracopagus: Dvojčata spojená hlavou a hrudníkem, s obličeji různou měrou srostlými.
  • Cephalo-thoraco-omphalopagus: Dvojčata srostlá hlavami a celým trupem, v podstatě prorostlá do sebe.
• Syncephalus: Dvojčata se dvěma těly a společnou hlavou, která má jen jeden obličej. Tento typ rovněž nebývá životaschopný.
• Xiphopagus: Dvojčata srostlá chrupavkou v oblasti hrudníku. Nemívají žádné společné orgány (nebo jen játra), což zvyšuje šance úspěšného rozdělení.
• Ischiopagus: Dvojčata srostlá dolní částí těla, s páteřemi spojenými konci k sobě. Každé má hlavu a dvě ruce, společně mají jednu až čtyři nohy a obvykle jedny společné genitálie a řitní otvor.
• Omphalo-ischiopagus: Dvojčata spojená v dolní části těla, tvářemi k sobě. Mají společně dvě až čtyři nohy.
• Parapagus: Dvojčata srostlá bokem k sobě s jedinou pánví a obvykle dvěma nohama. Podle míry srůstu v horní části těla se dále dělí na:
  • P. dithoracicus: Společná pánev a břicho, od hrudníku výš těla samostatná.
  • P. dicephalus: Srostlý celý trup, dvě samostatné hlavy. Mohou mít dohromady dvě až čtyři ruce.
  • P. diprosopus: Jediné tělo pouze se zdvojeným obličejem na téže straně hlavy, někdy se společným okem uprostřed.
• Craniopagus parasiticus: Spojení lebkami, kdy se u jednoho dvojčete nevyvine tělo, pouze hlava.
• Pygopagus nebo iliopagus: Srostlá na křížové kosti, zády k sobě; končetiny a orgány má každé dvojče vlastní.
• Rachipagus: Dvojčata srostlá zády (na obratlech).
• Tricephalus neboli srostlá trojčata. Mimořádně vzácný úkaz jen s několika historicky zaznamenanými případy.

Známé případy

Selátko narozené v Černobylské zóně. Neúplně oddělená hlava u jednovaječných dvojčat.

• Sourozenci arménského původu (10. století) – písemná zmínka z roku 942, když pobývali v Konstantinopoli. Jeden z bratrů tehdy zemřel, pročež ho tamní lékaři oddělili, aby druhé dvojče zachránili – jde tak o první dokumentovaný pokus o chirurgické rozdělení siamských dvojčat. Operace se v zásadě podařila, druhý bratr však přežil jen tři dny.
• Mary a Eliza Chulkhurstovy (1100–1134) – známé též jako Biddendenské panny. Byly srostlé v kyčli a údajně i ramenem.
• Skotští bratři (cca 1460–1488) – měli dvě hlavy vyrůstající v jednom těle, žili pod ochranou Jakuba IV. Skotského.
• Lazarus a Giovanni Baptista Colloredovi (1617–1646?) – z Janova, Lazarovi z břicha vyrůstalo němé parazitické dvojče, jež ani nejedlo.
• Elisabet a Catherina Meininovy (23. 11. 1689 – ?) – švýcarská dvojčata zřejmě lehké formy typu xiphopagus. Brzy po narození podstoupila v Basileji průkopnickou operaci pod vedením Johannese Fatia, který jejich úzké spojení postupně zaškrcoval, až tkáň odumřela a rozpadla se. Dívky se zcela zotavily a dále žily běžným životem. Jde o historicky první skutečně úspěšně rozdělené srostlice.
• Ilona a Judit Gófitzovy (1701–1723) – maďarské sestry ze Szőnye srostlé pánvemi (pygopagus). Do 9 let věku byly zkoumány lékaři a vystupovaly jako pouťová atrakce, poté byly vzaty do kláštera.
• Čang a Eng Bunkerovi (1811–1874) – mediálně nejznámější srostlá dvojčata 19. století, podle nichž se vžilo označení „siamská“. Byli srostlí v oblasti hrudníku (xiphopagus). Roku 1829 přicestovali do Evropy, aby mohli být ve Francii operováni; operace se však neuskutečnila, neboť byla považována za příliš riskantní. Bratři Bunkerovi zůstali spojeni a v relativním zdraví se dožili dosti vysokého věku 63 let.
• Rita a Cristina Parodi (1829–1830) – ze Sardinie, měly jediné tělo se dvěma hlavami a čtyřma rukama, zemřely v 8 měsících.
• Millie a Christine McCoyovy (11. června 1851 – 8. října 1912) – známé jako "dvojhlavý slavík (The Two-Headed Nightingale)", americké černošské umělkyně, původně otrokyně.
• Giacomo a Giovanni Battista Tocci (1875?–1912?) – 2 hlavy a nohy, 1 tělo, 4 ruce. Vystupovali jako děti v panoptiku a v dospělosti se stáhli do ústraní.
• Růžena a Josefa Blažkovy (20. ledna 1878 – 1922) – česká siamská dvojčata, srostlá v bocích. Živily se jako umělkyně, extravagantně se oblékaly.
• Daisy a Violet Hiltonovy (5. února 1908 – leden 1969) – britské umělkyně, srostlé v bocích.
• Lucio a Simplicio Godinovi (8. března 1908 – 24. listopadu resp. 8. prosince 1936) – dvojčata typu pygopagus z Filipín. Oženili se s jednovaječnými sestrami a živili se pouťovým vystupováním. Když Lucio roku 1936 v New Yorku podlehl revmatické horečce, lékaři se pokusili o záchranu Simplicia jeho oddělením od mrtvého bratra. Samotná operace se podařila, Simplicio ale po dvou týdnech zemřel také.
• Marija a Daša Krivošljapovovy (3. ledna 1950 – 17. dubna 2003) – ruské sestry srostlé v pánevní oblasti (typ ischiopagus tripus vnějškově podobný typu parapagus), každá s vlastní horní částí těla ve vzájemném úhlu 90°. Měly dvě funkční nohy a s podporou berlí dokázaly chodit. Vyrůstaly a žily po ústavech v Sovětském svazu, kde byly objektem neetických vědeckých experimentů. Kvalita jejich života se zlepšila až koncem 80. let díky glasnosti. Později propadly alkoholismu a zemřely v 53 letech, přesto byly ve své době nejstaršími žijícími siamskými dvojčaty.
• Ronnie a Donnie Galyonovi (28. října 1951 – 4. července 2020) – američtí bratři srostlí břichy čelem k sobě (omphalopagus). Pro jejich stav je nechtěla přijmout žádná škola a zůstali prakticky negramotní; úspěšně se živili jako pouťová atrakce. Dožili se rekordních 68 let.
• Lori a George Schappellovy (18. září 1961 – 7. dubna 2024) – americká dvojčata srostlá hlavami proti sobě (craniopagus), konkrétně levou částí čela (každé má funkční jen pravé oko a navzájem na sebe nevidí). Narozené jako sestry Lori a Dori, ta si později změnila jméno na Reba a od roku 2007 je známa jako George (transgender muž). Lori je fyzicky zdatná, zatímco George má rozštěp páteře a poruchu růstu, a musí proto sedět na speciálním vozíku (který si sám navrhl). Lori pracuje v prádelně a George vystupuje jako countryový hudebník. Po smrti bratří Galyonových jde o nejstarší žijící siamská dvojčata na světě.
• Ganga a Jamuna Mondalovy (* 1969 nebo 1970 jako Ajara a Džajara Ratunovy) – indická dvojčata bengálské národnosti, typ ischiopagus, známá jako „pavoučí dívky“, protože chodí po čtyřech rukou a dvou nohou jako pavouk nebo krab. Provdaly se za jednoho muže a dokonce otěhotněly, ale jejich dcera se roku 1993 narodila předčasně a po několika hodinách zemřela.
• Ladan a Laleh Bijaniovy (17. ledna 1974 – 8. července 2003) – íránské sestry srostlé bokem svých hlav (craniopagus). Vystudovaly práva. Na vlastní žádost podstoupily riskantní pokus o chirurgické rozdělení, při operaci zemřely vykrvácením.
• Viet a Duc Nguyenovi (* 25. února 1981) – vietnamští bratři srostlí ve spodní části (ischiopagus), považovaní za jednu z obětí kontaminace herbicidem Agent Orange z vietnamské války. V roce 1988 utrpěl Viet obrnu a jelikož hrozilo, že zemře (což by zabilo i Duca), podstoupili v Japonsku náročné operativní rozdělení, jehož úspěch vzbudil celosvětový obdiv. Viet zůstal paralyzovaný a těžce nemocný, přesto žil ještě 19 let (zemřel 6. října 2007). Duc se zcela zotavil (pouze s tím handicapem, že má jen jednu nohu), stal se IT specialistou, založil rodinu a žije normální život.
• Patrick a Benjamin Binderovi (* 2. února 1987) – němečtí bratři spojení hlavami (craniopagus). Byli rozděleni v září 1987 průkopnickou operací pod vedením Bena Carsona. Obě dvojčata přežila, ovšem těžce postižená. Patrick se nikdy neprobral z vegetativního kómatu (zemřel před rokem 2015), Benjamin se do jisté míry zotavil, ale zůstal závislý na permanentní péči. Jejich matka v rozhovoru roku 1993 vyjádřila lítost, že s operací souhlasila.
• Katie a Eilish Holtonovy (* 24. srpna 1988) – irské sestry typu parapagus, byly srostlé na pánvi a měly dvě nohy (každá ovládala jednu a nedokázaly společně chodit). Roku 1992 byly chirurgicky rozděleny. Katie po 4 dnech zemřela na selhání srdce, zatímco Eilish se po operaci plně zotavila. Stala se údajně inspirací pro jméno zpěvačky Billie Eilish.
• Abigail a Brittany Henselovy (* 7. března 1990) – americké sestry s jedním rozšířeným trupem a dvěma hlavami, 2 (původně 3) pažemi a 2 nohama (typ dicephalic parapagus). Rodiče odmítli je nechat rozdělit, protože měly většinu těla společnou a bylo málo pravděpodobné, že by operaci přežily obě. Naučily se své tělo společně ovládat natolik, že mohou sportovat nebo řídit auto, vystudovaly (každá sama za sebe) vysokou školu a žijí relativně plnohodnotný život.
• Zita a Gita Rezahanovovy (* 19. října 1991) – kyrgyzská dvojčata typu ischiopagus, v roce 2003 byla operací v Moskvě úspěšně rozdělena, každé z dívek zůstala jedna noha a jedna ledvina. Nadále ale trpěly zdravotními potížemi, 29. listopadu 2015 Zita zemřela na selhání orgánů.
• Joseph a Luka Bandovi (* 23. ledna 1997) – zambijští bratři typu craniopagus, srostlí zezadu lebkami. Koncem roku 1997 byli úspěšně a bez těžkých následků rozděleni 50členným týmem pod vedením Bena Carsona, který už vedl několik podobných operací (účastnil se později i pokusu o rozdělení sester Bijaniových).
• Kendra Deene a Maliyah Mae Herrinovy (* 26. února 2002) – americké sestry srostlé v oblasti břicha a pánve (omphalo-ischiopagus). Měly společně jedinou funkční ledvinu, takže k pokusu o jejich rozdělení mohlo dojít až v jejich 4 letech věku, kdy už je možné provést transplantaci ledviny. Operace svou riskantností vyvolala etické otázky, nicméně v srpnu 2006 byla úspěšně provedena a Maliyah následujícího roku dostala ledvinu od své matky. Ta fungovala asi osm let, následně podstoupila Maliyah další transplantaci.
• Anastasia a Tatiana Dogaruovy (* 13. ledna 2004) – italské sestry rumunského původu, srostlé asymetricky lebkami (craniopagus). Mají společný krevní oběh a část mozkové hmoty, a jen Tatiana má funkční ledviny, z těchto důvodů bylo plánované rozdělení roku 2007 zamítnuto jako příliš riskantní.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu siamská dvojčata na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ph125521 BNF: cb12321700j (data) GND: 4221995-4 LCCN: sh85122193 NDL: 01167465 NLI: 987007541357905171

Portály: Medicína