Basilej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Basilej
Basel, Bâle, Basilea
Bazilej.png
Basilej – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 260 m n. m.
Kanton: Basilej-Město
Okres: (Basilej-Město nemá okresy)
Basilej na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 22.75 km²
počet obyvatel: 165 529 (2006)
správa
oficiální web: http://www.basel.ch
telefonní předvolba: 0351
PSČ: 4000

Basilej (německy Basel, francouzsky Bâle, italsky a rétorománsky Basilea) je město v severozápadní části Švýcarska při hranicích s Francií a Německem. Je hlavním městem polokantonu Basilej-město. Má asi 170 000 obyvatel. Významný je farmaceutický a chemický průmysl. Městem protéká řeka Rýn. Sídlí zde banka pro mezinárodní vypořádání („centrální banka centrálních bank“).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město založili Římané roku 44 př. n. l. (Basilea z řeckého βασιλεία jako odvozeniny od kořene βασιλιάς neboli "král"). Poté byla okupována kmeny Franků a Alemánů. V 7. století zde bylo založeno biskupství a v roce 917 bylo město zničeno Maďary. Poté byla Basilej opevněna. Od roku 1032 se stala Basilej říšským městem. V letech 14311449 bylo město místem konání koncilu. V roce 1501 byla Basilej připojena ke Švýcarsku. V roce 1897 se ve městě konal První sionistický kongres uspořádaný zakladatelem moderního sionismu Theodorem Herzlem.[1]

Dřevořez města Baslej z roku 1493 v Norimberské kronice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je významnou dopravní křižovatkou. Nachází se zde mezinárodní letiště Basel-Mulhouse-Freiburg. Basilej je největší říční přístav ve Švýcarsku.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Na území města se nachází tři nádraží dálkové dopravy:

Vedle toho existují na území města ještě zastávky S-Bahn Basel Basel-St. Johann (na trati do St. Louis) a Basel-St. Jakob (na trati do Muttenz a od roku 2006 také Basel-Dreispitz (na trati do Delémont).

Kultura a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Jedna z městských bran – Spalentor

Město je významným kulturním i vzdělávacím střediskem. Roku 1460 zde byla založena nejstarší švýcarská univerzita.

Mezi nejvýznamnější památky města patří basilejská katedrála. Katedrála začala vznikat počátkem 11.století, původně jako románská a gotická stavba. Při velkém zemětřesení v roce 1356 byla poškozena. Následná rekonstrukce probíhala až do roku 1421. Jižní věž byla dokončena až v roce 1500. Basilejská katedrála má dochované gotické věžičky z červeného pískovce. Severní věž jménem Geotgsturm dosahuje výšky téměř 65 metrů, jižní věž Martinsturm je vysoká 63 m. V katedrále se nachází mramorová hrobka Erasma Rotterdamského z roku 1536.

Další památkou je Spalentor, brána v hradbách.

Pošta[editovat | editovat zdroj]

V Basileji fungovala městská pošta, která roku 1845 vydala poštovní známku s obrazem holubice a nápisem „Basel“. Basilej se tak stala pátou nejstarší známkovou zemí světa. Tato jediná basilejská známka platila do roku 1854, již roku 1849 činnost pošty převzala švýcarská pošta.[2]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Všechno je tam boží, prijedte se podívat

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Basel ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 31.  
  2. HLINKA, Bohuslav, MUCHA, Ludvík: Filatelistický atlas. Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1986. S. 14.