Sion (Švýcarsko)
| Sion Sion, Sitten |
||
|---|---|---|
 Hrad Sion |
||
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | ||
| nadmořská výška: | 500 m n. m. | |
| Kanton: | Wallis | |
| Okres: | Sion | |
 |
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 25.6 km² | |
| počet obyvatel: | 30 021 (2007) | |
| správa | ||
| oficiální web: | www.sion.ch | |
| PSČ: | 1950 | |
Sion (německy Sitten) je hlavní město švýcarského kantonu Valais. Leží na řece Rhoně.
[editovat] Historie
V období mezi 7. až 4. stoletím př. n. l. byla oblast osídlena společenstvím rolníků a chovatelů dobytka. S tím lze také spojovat příchod keltského kmene Sedunů, kteří zde počaly budovat své první osady. Podle nich je také město pojmenováno. S příchodem římské kolonizace zde byla vystavěna vojenská a obchodní stanice, která díky své výhodné poloze postupně rostla v městečko s regionálním významem. Pod tlakem Savojského knížectví je sem v polovině 6. století přeloženo z Martigny biskupské sídlo. Tím je založen nový stavební vývoj města, včetně stavby opevněných biskupských sídel (Tourbilon a Valér), které vévodí městu a dokreslují jeho typický obraz.
První kamenné hradby město obdrželo již počátkem 10. století. Roku 999 daroval král Rudolf III. hrabství Wallis sionskému biskupství a začíná další éra rozvoje hospodářství města, jenž je na vrcholu v polovině 14. století díky tranzitní dopravě přes Simplonský průsmyk. Konec 14. století s sebou přinesl mor, války, drancování a úpadek. Následující 15. století je zmítáno neustálým vojenským tlakem Savojska a vnitřními rozpory mezi Sionem a zbytkem Wallisu. Částečně je vše vyřešeno vítězstvím Wallisanů v bitvě proti Savojsku v prostoru dnešního náměstí La Planta roku 1475. Tím začíná město i kanton stoupat pod vedením kardinála Schinera na významu. Dne 4. srpna 1815 vstupuje kanton Wallis do „Švýcarského spříseženstva“.
Zbořením středověkých městských hradeb roku 1830 se městu otevřely nové obzory jak v hospodářských a obchodních, tak i společenských oborech. V posledních dvou třetinách 19. století jsou budovány nové cesty a ulice, je regulována částečně řeka. Tím Sion dostává novou atraktivní a lákavou podobu pro investory. Poslední třetina 19. století je absolutní doba rozkvětu urbanismu města. Nový obyvatelé přinášejí s sebou také příjemné stránky moderního života. Pod vlivem městské kultury pulsující Sion vstupuje do čilého společenského života. V této době vznikla většina dnešních vil a paláců, jenž formují obraz města dodnes. Například lze jmenovat Biskupský dům (1839–1840), budova úřadu vlády (1838), vila Aymon (1842), v jižní části ležící vila Philippe de Torrente (1866), budova Velkého semináře (1874), Kolegium (1891–1892), které dnes poskytuje přístřeší kantonálnímu soudu a v neposlední řadě kantonální zbrojnici (1892–1895) nebo Casino (1863) a La Grenette (1866–1869). Ve starém městě byla stará říčka překryta a vznikla tím dnešní živá Rue du Grand Pont. Tento stavební elán vládl až do poloviny 20. století. Tím se Sion vyvinul od malé rolnické vesnice k významnému městu nejen na kantonální úrovni.
[editovat] Současnost
Dnes je zde sídlo mnoha bank, pojišťoven a obchodních nebo humanitárních organizací. Zde sídlící sionská římsko-katolická diecéze je nejstarší ve Švýcarsku a je jednou z nejstarších diecézí severně od Alp. Nalezneme zde četné školy, univerzitu či vzdělávací střediska na kantonální, národní nebo mezinárodní úrovni. Město je důležitým dopravním uzlem, včetně letiště.
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||
