Sion (Švýcarsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sion
Sion, Sitten
Hrad Sion
Hrad Sion
Sion – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 500 m n. m.
Kanton: Wallis
Okres: Sion
Sion na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 25.6 km²
počet obyvatel: 30 021 (2007)
správa
oficiální web: http://www.sion.ch
PSČ: 1950

Sion (německy Sitten) je hlavní město švýcarského kantonu Valais. Leží na řece Rhoně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení je archeologickými nálezy doloženo až do mladší doby kamenné. Jméno osad Sedunum pro Sion a Octodurus pro sousední Martigny je spojováno s Kelty, jimiž byla v období mezi 7.4. stoletím př. n. l. oblast osídlena. tvořili společenství rolníků a chovatelů dobytka. byl to keltský kmen Sedunů, kteří počali budovat své osady podél řeky Rhony v celém regionu. Podle nich byla lokalita pojmenována. S příchodem římské kolonizace zde byla vystavěna vojenská a tranzitní obchodní stanice, která díky své výhodné poloze postupně rostla v obchodní městečko více než regionálního významu. Pod tlakem křesťanského Savojského knížectví sem bylo v polovině 6. století přeloženo z Martigny biskupské sídlo. Tím se rozvinul nový architektonický vývoj města, zejména výstavby dvou opevněných biskupských sídel na dominantních horách, v podobě hradu (Tourbillon na vyšším kopci a nedalekého Vallery) s románskou katedrálou na nižší ostrožně, které dodnes vévodí městu a dokreslují jeho typickou siluetu na pozadí štítů alpských velehor.

První kamenné hradby si město zbudovalo asi počátkem 10. století. Roku 999 daroval král Rudolf III. hrabství Wallis sionskému biskupství. V letech 1160-70 byla na vrcholu kopce z kamene zbudována dodnes stojící bazilika Panny Marie, jež se postupně stala nejvznamnějším poutním centrem v údolí kraje Vaudois. Poutníci směřovali přes Vevey a St. Maurice k panně Marii na Sionu, jíž se stala mramorová votivní soška trůnící panny Marie s dítětem, dodens dochovaná na hlavním oltáři. tal začala koncem 13.století další éra rozvoje hospodářství města, jež se na vrchol vývoje dostalo v polovině 14. století díky tranzitní dopravě ze severní do jižní Evropy přes Simplonský průsmyk, a také díly příůlivu křesťanských poutníků. Závěr 14. století s sebou přinesl mor, války, drancování a úpadek. V následujícím 15. století bylo město zmítáno neustálým vojenským tlakem Savojska a vnitřními rozpory mezi Sionem a zbytkem Wallisu. Částečně je vše vyřešeno vítězstvím Wallisanů v bitvě proti Savojsku v prostoru dnešního náměstí La Planta roku 1475. Tím začíná město i kanton stoupat pod vedením kardinála Schinera na významu. Dne 4. srpna 1815 vstupuje kanton Wallis do „Švýcarského spříseženstva“.

Zbořením středověkých městských hradeb roku 1830 se městu otevřely nové obzory jak v hospodářských a obchodních, tak i společenských oborech. V posledních dvou třetinách 19. století jsou budovány nové cesty a ulice, je regulována částečně řeka. Tím Sion dostává novou atraktivní a lákavou podobu pro investory. Poslední třetina 19. století je absolutní doba rozkvětu urbanismu města. Noví obyvatelé přinášejí s sebou také příjemné stránky moderního života. Pod vlivem městské kultury pulsující Sion vstupuje do čilého společenského života. V této době vznikla většina dnešních vil a paláců, jenž formují obraz města dodnes. Například lze jmenovat Biskupský dům (18391840), budova úřadu vlády (1838), vila Aymon (1842), v jižní části ležící vila Philippe de Torrente (1866), budova Velkého semináře (1874), Kolegium (18911892), které dnes poskytuje přístřeší kantonálnímu soudu a v neposlední řadě kantonální zbrojnici (18921895) nebo Casino (1863) a La Grenette (18661869). Ve starém městě byla stará říčka překryta a vznikla tím dnešní živá Rue du Grand Pont. Tento stavební elán vládl až do poloviny 20. století. Tím se Sion vyvinul od malé rolnické vesnice k významnému městu nejen na kantonální úrovni.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes město žije především z turistického průmyslu, dále je sídlem několika bank, pojišťoven i obchodních nebo humanitárních organizací. Zdejší Sionská římskokatolická diecéze je nejstarší ve Švýcarsku, a také jednou z nejstarších diecézí severně od Alp. Nalézáme zde četné střední školy, univerzitu a vzdělávací střediska na kantonální, národní nebo mezinárodní úrovni. Město je důležitým dopravním uzlem, zejména železničním, ale má i malé letiště.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • biskupský hrad Valére - dnes sídlo muzea středověkého umění - expozice po rekonstrukci znovuotevřena roku 2008, sbírky patří k nejvýznamnějším muzeím středověkého uměnleckého řemesla ve Švýcarsku
  • Notre-Dame-de-Valére - poutní římsko-katolický kostel Panny Marie na hradě Valére - trojlodní románská bazilika z let 1160-1170, s chórovou přepážkou a přístavbami ze 13. až 15.století, mramorová polychromovaná poutní soška P.Marie, gotické nástěnné malby, gotický figurální náhrobek,
  • hrad Tourbillon - nejvyšší dominanta nad městem, ruiny hradu ze 13.-14.století, v sdle mezi Tourbillonem a Valere jednolodní raně křesťanský kostel
  • katedrála Panny Marie ve městě - trojlodní gotická bazilika s románskou věží
  • Kostel sv. Theodula - nejvýznamnější pozdně gotický chrám ve Švýcarsku s prvky plaménkového stylu (rotující kružby oken), autor Ulrich Ruffiner, pieta z 15.století
  • Biskupský palác, dnes sídlo Muzea krásných umění
  • Psí věž - Tour du chien, hranolová věž kdysi předsunutého opevnění hradu Tourbillon, navazující na radnici
  • pozdně gotické domy rodin Supersaxo, barberini, de Wulff

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michelin Schweiz. Paris 1990.
  • Kulturführer Schweiz in Farbe. Zürich 1982.