Savojsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Savojsko
Savoia (it)
Savoie (fr)
 Burgundské království 1003–1714 Sardinské království 
Druhé Francouzské císařství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Savojsko v 16. století, na mapě dnešní Evropy
hlavní město:
Chambéry, později Turín
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
monarchie, později součást Francie
vznik:
1003 - založení hrabství
1416 - povýšeno na vévodství
zánik:
1714 - součást Sicilského resp. Sardinského království
1860 - anektováno Francií
Státní útvary a území
Předcházející:
Burgundské království Burgundské království
Nástupnické:
Sardinské království Sardinské království
Druhé Francouzské císařství Druhé Francouzské císařství

Savojsko (italsky Savoia, francouzsky Savoie) je historický region, který se nachází na území nejzápadnější části Alp. V současnosti je rozdělený mezi Francii (většina území) a Itálii (východní malá část), malá část je též součástí Švýcarska. Savojsko bylo hrabství v letech 1003-1416 a vévodství v letech 1416-1714. V roce 1714 se stalo součástí Sicilského království resp. v roce 1720 Sardinského království, to ho v roce 1860 muselo (společně s Nice) odstoupit Francii.

Historickým hlavním městem bylo Chambéry, roku 1563 bylo sídlo vládnoucího savojského rodu přeneseno do Turína.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Přibližně v 5. století př. n. l. bylo území Savojska obydleno keltským kmenem Allobrogů. V roce 121 př. n. l. se stalo součástí Římské říše. V 5. století ho obsadili Burgundové, kteří ho připojili ke svému království. Spolu s královstvím Burgundů se Savojsko v roce 534 stalo součástí Franské říše.

Savojské hrabství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Savojské hrabství.

Poslední samostatný bugundský král Rudolf III. Burgundský v roce 1003 založil Savojsko jako hrabství. Po jeho smrti se spolu s burgundským královstvím stalo v roce 1033 součástí Svaté říše římské. V Savojském hrabství a v sousedních hrabstvích (Belly, Maurienne a Aosta) vládl tehdy první savojský hrabě Humbert I. Savojský (1003–1056), který byl nejspíše příbuzný ženy posledního burgundského krále Rudolfa III. Jeho syn Ota I. získal sňatkem s dcerou markraběte Manfreda z Turína jižní částí Piemontu. V roce 1101 získala savojská hrabata titul říšských hrabat.

Území se v rámci rodu několikrát rozdělilo, ale vymíráním větví bylo povětšinou znovu spojeno. Pouze Piemont jako Piemontské knížectví zůstal oddělený do roku 1418.

Savojsko bylo do roku 1388 vnitrozemským státem, ale v tomto roce získalo spolu s Nice úzkou část středomořského pobřeží. Nově získané území obklopovalo miniaturní Monacké knížectví.[1]

Vlajka Savojského hrabství byla v letech 1200-1350 také vlajkou Svaté říše římské.

Savojské vévodství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Savojské vévodství.

Savojské hrabství bylo v roce 1416 císařem Zikmundem Lucemburským povýšeno na vévodství a již nezahrnovalo pouze původní Savojsko, ale i velkou část dnešního Piemontu. Kromě vlastního Savojska patřilo k vévodství také území Valle d'Aosta a Piemont. V polovině 15. století tak náleželo Savojské vévodství k nejdůležitějším zemím na mapě Evropy.

Francouzské království a rakouská říše však rozmach malého vévodství nesly velmi nelibě. Sama usilovala o připojení alpské oblasti mezi Středozemním mořem a Lombardií. Mezi lety 1536 a 1749, v době, kdy následovníci vévody Amédée VIII. nedokázali udržet hospodářský a politický rozkvět Savojska, bylo území několikrát obsazeno, nejčastěji francouzskou armádou. Celkem šlo o 6 invazí, z nichž některé trvaly i 10 let. Přes to všechno rozmach Savojska od 17. století a zejména 18. století dále pokračoval. [2]

Roku 1563 bylo sídlo vládnoucího savojského rodu přeneseno z tradičního Chambéry do Turína.

Součást Sardinského království[editovat | editovat zdroj]

Když v roce 1714 získal vévoda Viktor Amadeus II. Sicilské království, stal se titul a s ním i území Savojského vévodství de facto druhořadý. V roce 1720 vyměnilo Rakousko (pod dohledem Francie a Anglie) se savojským vévodou Sardinské království za Sicilské království. I když tím savojský vévoda získal území s královským titulem blíže k samotnému Savojsku, ztratil naději na možnou italskou královskou korunu, která byla o poznání blíže spíš právě díky Sicilskému království, než zrovna díky okrajovému Sardinskému království. Území dostalo (znovu) název Sardinské království, i když mu vládla savojská dynastie a jeho centrem byl Piemont a hlavní město Turín.

V letech 17921814 bylo Savojsko a později od roku 1802 i Piemont okupováno vojsky revoluční Francie. Tato okupace trvala celkem 23 let a zahynulo při ní 18% savojských obyvatel. V roce 1815 bylo obnoveno původní území a připadla mu i bývalá Janovská republika.

V roce 1860 bylo původní území Savojska odstoupeno spolu s Nice Francii za záruku bezpečnosti a uznání sjednocené Itálie. Obyvatelé Savojska následně potvrdili 99,8%, že jim nevadí připojení k Francii.

Savojsko jako součást Francie[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je část patřící Francii rozdělena na 2 departementy, a to Savojsko a Horní Savojsko (oba patří do régionu Rhône-Alpes).

Na území Savojska dnes existuje separatistické hnutí usilující o odtržení od Francie.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. leccos.com - Savojsko
  2. http://tosneci.wz.cz/r2007/Francie/vanoise/zajimavosti/zajimavosti.htm

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Savoy na anglické Wikipedii a Duchy of Savoy na anglické Wikipedii.