Curych

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Curych
Zürich, Zurich, Zurigo, Turitg, Züri
Celkový pohled z Uetlibergu
Celkový pohled z Uetlibergu
Curych – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 408 m n. m.
stát: Švýcarsko Švýcarsko
kanton: Curych
Curych
Red pog.png
Curych
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 91,88 km²
počet obyvatel: 390 082 (2011)
hustota zalidnění: 3930 obyv. / km²
správa
starosta: Corine Mauch
oficiální web: http://www.stadt-zuerich.ch
Curych v roce 1578
Curych 1884, pohled od severu
Curych a jeho okresy

Curych (německy Zürich) je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu. Leží v předhůří Alp u severního konce Curyšského jezera, na obou březích řeky Limmat, která zde z jezera vytéká. Je obklopeno lesnatými kopci, nejvyšší Uetliberg dosahuje výšky 869 m n. m. Město se dělí na 12 okresů (Bezirk) a v roce 2012 zde žilo přes 391 000 obyvatel[1], v celé aglomeraci přes 1,1 milionu obyvatel.

Místo bylo osídleno už v neolitu, město Turicum založili Římané, ve středověku bylo císařským městem, od roku 1351 členem Švýcarské konfederace a 1519 zde vznikla švýcarská reformace Ulricha Zwingliho.

Curych je bankovní středisko světového významu a jedno z nejbohatších měst na světě. Je to dopravní uzel celoevropského významu v letecké, železniční i dálniční dopravě. Patří k hospodářským a kulturním centrům země a podle různých průzkumů mezi nejdražší města,[2] ale také s nejvyšší kvalitou života na světě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V místě neolitického osídlení založili Římané roku 15 př. n. l. celní stanici a město Turicum. V 5. století je osídlili germánští Alamani, roku 835 se poprvé připomíná hrad, založený na místě římské pevnosti Ludvíkem Němcem, který zde roku 853 založil ženský benediktinský klášter, současný Fraumünster. Od roku 1218 byl Curych císařským městem pod vládou abatyše a brzy nato si kolem rozlohy 38 ha vybudoval hradby. Počátkem 14. století zde vznikl Kodex Manasse, jeden z nejkrásnějších iluminovaných rukopisů a hlavní pramen středověké německé poezie.

Feudální vládu abatyše nahradila roku 1336 cechovní samospráva (Zunftordnung) a roku 1351 se měšťané přísahou připojili jako pátý člen Švýcarské konfederace (Confederatio helvetica, CH, německy Eidgenossenschaft), jímž Curych zůstal až do roku 1798. Roku 1520 se stal hlavním kazatelem v kostele sv. Petra Ulrich Zwingli, který zahájil švýcarskou reformaci a roku 1531 zde vyšel jeho překlad Bible (Zürcher Bibel). Z konfliktů se sousedními katolickými kantony vznikly Kappelské války.

Roku 1624 si Curych vybudoval nákladné opevnění a vymáhání daní vyvolalo selské vzpoury, které město tvrdě potlačilo. Roku 1648 se prohlásil patricijskou republikou. Helvetská revoluce roku 1798 pozvala do země francouzské republikánské vojsko, které zemi bez boje obsadilo. Republika pod francouzskou patronací sice brzy padla, zrušila však feudální vládu města nad kantonem a připravila půdu pro moderní uspořádání. Curyšská smlouva 1859 ukončila spor mezi Francií, Rakouskem a Itálií a uznala samostatnost Švýcarska.

Roku 1847 byla otevřena první švýcarská železnice Curych – Baden, 1867 byla založena hlavní třída současného města Bahnhofstrasse od Hlavního nádraží k jezeru, roku 1871 byla otevřena budova Hlavního nádraží a roku 1877 curyšská burza. V letech 1848 a 1874 přijal Curych švýcarskou ústavu, postupně zbořil hradby a stal se cílem velké imigrace z okolí. Přistěhovalci se však obtížně domáhali občanských práv a teprve od roku 1875 začalo platit, že po deseti letech pobytu se člověk stává občanem. Roku 1893 byly k městu přičleněny okolní obce, kde vznikal průmysl.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Výkonnou moc drží devítičlenná městská rada (Stadtrat), zákonodárnou moc 125členný parlament (Gemeinderat), obojí přímo volené na čtyři roky. Městskou radu tvoří profesionální politici, každý z nich vede jeden odbor radnice a představený výkonného odboru působí jako primátor. Současnou koalici sociálních demokratů, liberálů a zelených vede Corine Mauch (SD). Parlament se schází jednou týdně a členové jsou placeni za účast na zasedáních. Městskou radnici užívají i volené orgány kantonu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Tramvaj Cobra
Hlavní nádraží

Veřejná městská doprava je v Curychu velmi populární a převažuje nad automobilovou. Tvoří ji jednotná síť předměstskýcjh železnic (S-Bahn). 13 linek tramvají, 18 autobusů a 6 trolejbusů. Frekvence spojů na některých linkách dosahuje až 10 spojů za hodinu. Od roku 2008 spojuje tramvaj letiště s městem. Síť doplňují lodní spoje po jezeře i řece a několik lanovek do okolních kopců.

Letiště Zürich v obci Kloten, asi 13 km severně od města, je s více než 24 miliony cestujících za rok na 15. místě v Evropě a má přímé spojení se všemi kontinenty. Letiště intenzivně využívají společnosti Swiss (Swiss International Air Lines a Swiss European Air Lines), Alitalia a Lufthansa (nazývá ho třetím hubem) a letiště je domovským letištěm společností Belair, Edelweiss Air a Helvetic Airways i základnou záchranné letecké služby.

Hlavní nádraží s více než 2900 vlakových pohybů a 350-500 tisíci pasažéry denně patří mezi nejrušnější na světě a město má dalších 16 nádraží a 10 zastávek. Železnici provozují Švýcarské železnice (SBB), hlavní nádraží má však i přímé dálkové spojení vlaky TGV do Francie a ICE do Německa. V těsném okolí města jsou dálnice A 1 (Bern, Ženeva a St. Gallen), A 3 (Basilej a Sargans) a A 4 (Schaffhausen). Dálnice v okolí města jsou ovšem přeplněné a pozvolna se buduje obchvat kolem Curychu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Historické město, pravý břeh Limmatu

Řeka Limmat protéká starým centrem a dělí je na dvě části. Jsou zde pozůstatky bývalého opevnění a vodní příkop Schanzengraben. Na západním okraji centra teče řeka Sihl. Na pravém břehu Limmatu leží Niederdorf, živější část města s mnoha restauracemi, kiny a hudebními kluby. Živá je také 4. čtvrť kolem Langstrasse, s různými národnostmi a jejich kulturami, včetně prostituce.

Staré město, City[editovat | editovat zdroj]

Altstadt (Staré město) s cechovními domy leží po obou stranách Limmatu. Na návrší Lindenhof je nejstarší doloženě osídlení nad Limmatem, od 18. století s parkovou úpravou na zbytcích románského hradu s památníkem, připomínajícím obranu Curychu ženami. Západně od Lindenhofu probíhá luxusní Bahnhofstrasse, sídlo bank a obchodní třída, vedoucí od hlavního nádraží k jezeru.

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Většina kostelů je protestantská.

  • Grossmünster je románská bazilika z 12. století, původně klášterní kostel se dvěma pozdně gotickými věžemi v průčelí
  • Fraumünster, trojlodní gotická bazilika s jednou věží, původně kostel ženského kláštera písemně doloženého v 9. století. Od roku 1970 zdobí kostel barevná okna od Marca Chagalla a Alberta Giacomettiho. Klášterní budovy byly strženy v 19. století, na náměstí Münsterplatz je pamětní deska, kterou uprchlíci z Československa děkují za nový domov po sovětské okupaci 21. srpna 1968.
  • Kostel sv. Petra (Peterskirche), původní farní kostel města, přestavěný 1709. Na věži jsou hodiny s největším ciferníkem v Evropě o průměru 8,7 m.
  • Wasserkirche, pozdně gotický kostel původně na ostrově, od roku 1634 městská knihovna.
  • Predigerkirche, bývalý kostel dominikánů, dnes součást knihovny

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Švýcarské zemské muzeum (Schweizerisches Landesmuseum), s jednou z nejbohatších sbírek v zemi, patří ke skupině Musée Suisse. Stojí v parku Platzspitz naproti Hlavnímu nádraží. Vystavuje umělecké předměty ze švýcarské historie, zbraně, šperky, mince, keramiku, textilie, nábytek, hodiny či hodinky, sochy, malby a grafiky.
  • Dům umění (Kunsthaus) na Pfauenplatz se může pochlubit bohatou sbírkou plastik a uměleckých děl od středověku po současnost, zejména moderního umění.
  • Muzeum designu (Museum für Gestaltung) je v několika budovách poblíž Hlavního nádraží. Vystavuje plakáty, design a užité umění a stejně jako ostatní muzea Curyšské univerzity (muzea pro dějiny lékařství, zoologii a paleontologii aj.) má volný vstup.
  • Muzeum hodin (Uhrenmuseum Bayer, Bahnhofstrasse 31) je jedna z největších soukromých sbírek hodin.
  • Centre Le Corbusier u jezera připomíná dílo slavného architekta v jednom z posledních domů, které postavil.
  • Rietbergovo muzeum v Gablerstrasse vystavuje sbírky mimoevropského umění a pořádá výstavy.

Přehled muzeí je zde.

V Curychu je také zoologická zahrada, stará a nová botanická zahrada a řada dalších parků.

Divadla[editovat | editovat zdroj]

Městské divadlo (Schauspielhaus) v centru s novou scénou (Schiffbauhalle) v Zürich-West, Operní divadlo (Opernhaus) u jezera, Koncertní sál (Tonhalle), různé malé a hudební scény, kina.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • V Curychu sídlí FIFA (Fédération Internationale de Football Associations) a IIHF (International Ice Hockey Federation).
  • Každoročně se zde pořádá tradiční velký atletický mítink Diamantové ligy.
  • Nejznámější fotbalové stadiony jsou Hardturm a Letzigrund (právě se staví nový Letzigrund[3]) odvěkých rivalů FCZ a GCZ.
  • Hokejové stadiony, sportovní haly mj. klubu ZSC Lions.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

  • Nejznámější vysoká škola v Curychu je polytechnika ETH, špičková technická univerzita, k jejímž budovám na svahu nad městem vede lanovka podobná petřínské. V jedenáctém poschodí jedné z budov ETH je upravena vyhlídková plošina s krásným pohledem na celé staré město až k jezeru.
  • Uni (univerzita) a její výzkumné ústavy, kde působili a působí mnozí nositelé Nobelovy ceny. 4. července 1915 tam přednášel i Tomáš Garrigue Masaryk.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficiální statistiky města
  2. Daily chart: ZuRich – The Economist
  3. http://www.b-c-arch.ch/letzigrund/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gerberding – Karasek, Curych. Praha: Jan Vašut 2002
  • Ottův slovník naučný, heslo Curych. Sv. 2, str. 983

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]