FIFA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o fotbalové organizaci. O mezinárodním festivalu animovaného filmu pojednává článek Festival international du film d'animation.
Fédération Internationale de Football Association
Mapa členů FIFA podle jejich regionální konfederace.
Mapa členů FIFA podle jejich regionální konfederace.
Zkratka FIFA
Motto "For the game, for the world."
Vznik 21. května 1904
Typ sportovní organizace
Sídlo SUI Curych, Švýcarsko
Působnost celosvětová
Členové 209 členských asociací
Úřední jazyk angličtina, francouzština, němčina, španělština, arabština, ruština a portugalština
prezident SUI Sepp Blatter (1998–)
viceprezident JOR Princ Ali bin Husejn Jordánský
Mateřská organizace Mezinárodní olympijský výbor
Oficiální web www.FIFA.com
Sídlo FIFA

Fédération Internationale de Football Association známá pod zkratkou FIFA je hlavní řídící organizace světového fotbalu, futsalu a plážového fotbalu. Její sídlo se nachází ve švýcarském Curychu a jejím prezidentem je Sepp Blatter. Mezi její hlavní náplně patří pořádání mistrovství světa, jehož první ročník se konal v roce 1930.

FIFA má 209 členských asociací, což je o čtyři více než Mezinárodní olympijský výbor a o tři méně než Mezinárodní asociace atletických federací. Ne všichni členové jsou suverénními státy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Historie FIFA

S růstem popularity fotbalu i v mezinárodním měřítku se na začátku 20. století objevila potřeba existence organizace, která by sdružovala jednotlivé národní svazy. FIFA byla založena 21. května 1904 v Paříži. Na založení se podílely národní asociace Belgie, Dánska, Francie, Nizozemska, Španělska (které bylo v té době reprezentováno Madridským fotbalovým klubem; Španělská federace vznikla až 9 let po založení FIFA - roku 1913), Švédska a Švýcarska. Ve stejný den deklarovala Německá fotbalová asociace skrze telegram svůj zájem o přijetí za člena. Prvním prezidentem FIFA se stal Robert Guérin, který byl v roce 1906 nahrazen Danielem Burley Woolfallem. První turnaj, na který měla FIFA přímý vliv byl fotbalový turnaj na olympijských hrách 1908 v Londýně.

Možnost členství ve FIFA i pro mimoevropské státy se aplikovala roku 1908, kdy se připojila Jižní Afrika, roku 1912 Argentina a Chile a roku 1913 Kanada a USA. FIFA byla silně ovlivněna 1. sv. válkou, kdy nebylo jisté, zda federace bude schopná pokračovat ve své práci. Mnoho profesionálních fotbalistů bylo posláno do války, a vzhledem ke sporům mezi různými státy se odehrálo jen minimum mezinárodních zápasů. Po válce se vedení federace ujal Carl Hirschmann, který FIFA zachránil, ale za cenu odstoupení tzv. Domácích národů (Spojeného království), které odmítly soutěžit se svými dosavadními nepřáteli. Domácí národy obnovily své členství ve FIFA později.[1]

Seznam prezidentů FIFA[editovat | editovat zdroj]

Jméno Občanství Období
Robert Guérin FrancieFrancie Francie 1904–1906
Daniel Burley Woolfall AnglieAnglie Anglie 1906–1918
Jules Rimet FrancieFrancie Francie 1921–1954
Rodolphe William Seeldrayers BelgieBelgie Belgie 1954–1955
Arthur Drewry AnglieAnglie Anglie 1955–1961
Stanley Rous AnglieAnglie Anglie 1961–1974
João Havelange BrazílieBrazílie Brazílie 1974–1998
Sepp Blatter ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko od r. 1998

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Mapa šesti regionálních konfederací.

Vzhledem k tomu, že FIFA sídlí ve švýcarském Curychu, primárně se řídí podle švýcarských zákonů. Nejvyšším orgánem je kongres FIFA, ve kterém má svého zástupce každá z 209 členských asociací. Každá z nich v něm má jeden hlas bez ohledu na velikost nebo fotbalovou sílu. Kongres zasedá jednou ročně a navíc se od roku 1998 konají jednou ročně mimořádná zasedání. Kongres volí prezidenta FIFA, generálního sekretáře a další členy výkonného výboru FIFA. Předsedou výkonného výboru je automaticky prezident. Výkonný výbor má v rukou výkonnou moc v době mezi zasedáními kongresu.

Jednotlivé národní asociace jsou navíc sdruženy do šesti regionálních konfederací podle světadílu. K tomu, aby se národní asociace mohla stát členem FIFA, musí být nejprve členem své regionální konfederace.

    AFC – Asian Football Confederation (Asie)1
    CAF – Confédération Africaine de Football (Afrika)
    CONCACAF – Confederation of North, Central American and Caribbean Association Football (Severní, Střední Amerika a Karibik)2
    CONMEBOL – Confederación Sudamericana de Fútbol (Jižní Amerika)
    OFC – Oceania Football Confederation (Oceánie)
    UEFA – Union of European Football Associations (Evropa)3

1 Austrálie je členem AFC od roku 2006, do té doby byla členem OFC.
2 Guyana, Surinam a Francouzská Guyana jsou členy CONCACAF, ačkoliv leží v Jižní Americe.
3 Vzhledem k ne zcela jasnému vedení hranice mezi Evropou a Asií jsou členy UEFA také státy jako Turecko, Kazachstán, Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie a Rusko, které leží větší či menší částí svého území také v Asii a teoreticky by mohly být členy AFC. Navíc Izrael a Kypr leží pouze v Asii, ale s Evropou je pojí historické, kulturní a politické důvody (Izrael a Kazachstán jsou navíc bývalými členy AFC).

Celkem je členem FIFA 209 národních fotbalových asociací a jejich mužských reprezentačních týmů - viz seznam mužských fotbalových reprezentací a seznam kódů zemí podle FIFA a 129 ženských reprezentačních týmů. FIFA má více členů než OSN, protože FIFA uznává 23 území, která nejsou samostatnými státy. Pouze 9 suverénních států není členem FIFA, a to Monako, Vatikán, Mikronésie, Marshallovy ostrovy, Kiribati, Tuvalu, Palau a Nauru.

Každý měsíc je vydáván žebříček FIFA, který se sestavuje podle výsledků v mezinárodních turnajích, kvalifikacích na ně a v přátelských zápasech. Ženský žebříček FIFA se sestavuje čtyřikrát ročně. Tento žebříček slouží například pro sestavování losovacích košů.

Ocenění FIFA[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějším a zároveň nejvyšším ocenením je FIFA World Player of the Year. Do roku 2003 navrhovali a hodnotili hráče trenéři národních reprezentačních týmů; každý z nich si vybral tři hráče které ohodnotil 1, 3 a 5 body. Od roku 2004 FIFA navrhuje list 35 hráčů, které trenéři oceňují znovu 1, 3 nebo 5 body. Poslední výherce je Lionel Messi.[2]

Soutěže pořádané FIFA[editovat | editovat zdroj]

Mužské turnaje
Ženské turnaje

Sponzoři[editovat | editovat zdroj]

Korupce[editovat | editovat zdroj]

11. července 2012 musela FIFA z nařízení švýcarského nejvyššího soudu zveřejnit dokumenty, podle kterých bývalý prezident FIFA Joao Havelange a bývalý člen výkonného výboru Ricardo Teixeira brali v 90. letech 20. století úplatky spojené prodejem televizních práv na přenosy z fotbalového mistrovství světa. Teixeira získal od někdejšího marketingového partnera FIFA společnosti ISL v letech 1992 až 1997 nejméně 12,74 milionu švýcarských franků. Havelange v roce 1997 obdržel 1,5 milionu franků. FIFA původně chtěla uveřejnění dokumentu soudní cestou zabránit, ale v prosinci 2011 změnila názor.[3]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FIFA [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia., 2010, [cit. 2011-03-27]. Dostupné online.  
  2. FIFA Awards [online]. José Luis Pierrend, 1998, [cit. 2011-04-08]. Dostupné online.  
  3. Bývalý prezident FIFA Havelange bral úplatky
  • Paul Darby, Africa, Football and Fifa: Politics, Colonialism and Resistance (Sport in the Global Society), Frank Cass Publishers 2002, ISBN 0-7146-8029-X
  • John Sugden, FIFA and the Contest For World Football, Polity Press 1998, ISBN 0-7456-1661-5
  • Jim Trecker, Charles Miers, J. Brett Whitesell, ed., Women's Soccer: The Game and the Fifa World Cup, Universe 2000, Revised Edition, ISBN 0-7893-0527-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu