Surinam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Republiek Suriname
Surinamská republika
Vlajka Surinamu
vlajka
Znak Surinamu
znak
Hymna: Opo kondreman
Geografie

Poloha Surinamu

Hlavní město: Paramaribo
Rozloha: 163 270 km² (92. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Juliana Top (1230 m n. m.)
Časové pásmo: -3
Poloha: 4°0′ s. š., 56°0′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 438 144 (169. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 3 ob. / km² (226. na světě)
HDI: 0,770 (střední) (89. na světě, 2007)
Jazyk: nizozemština (úřední), angličtina
Náboženství: hinduisté 27,4 %, protestanti 25,2 % (původně převážně čeští bratři (Moravané)), římští katolíci 22,8 %, muslimové 19,6 %, domorodé náboženství beliefs 5 %
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 25. listopadu 1975 (nezávislost na Nizozemsku)
Prezident: Dési Bouterse
Viceprezident: Jules Rattankoemar Ajodhia
Měna: surinamský dolar (SRD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 740 SUR SR
MPZ: SME
Telefonní předvolba: +597
Národní TLD: .sr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Surinam (nizozemsky Republiek Suriname, oficiálně Surinamská republika je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Surinamu.

Surinam je pojmenovaný podle kmene Surinamů, kteří byli prvními obyvateli v oblasti. Původní obyvatelé byli vytlačeni ze Surinamu ještě před příchodem kolonistů. V roce 1499 přistála u pobřeží španělská výprava Alonsa de Hojedy. Do roku 1667 bylo území pod správou Britů. V roce 1667 učinili Britové s Nizozemci výměný obchod. Vyměmili Surinam za území na východním pobřeží Severní Ameriky, kde se rozkládala nizozemská osada New Amsterodam. Dnes je tato původně nizozemská osada jedním z největších amerických měst - New York.

Od roku 1682 začala holandská Společnost Západní Indie přivážet do Surinamu otroky z Afriky. Otroci pracovali na plantážích, pěstovali čaj a kávu. Mnozí otroci utekli do buše. kde vytvořili komunity a jejich potomci jsou dnes známí jako "černoši z buše". Po zrušení otroctví v roce 1863 začali Nizozemci vozit námezní síly z Indie, Číny a Jávy. Tím už tak velká pestrost obyvatel ještě stoupla.

Roku 1954 získal Surinam statut zámořské autonomie a 25. listopadu 1975 byla vyhlášena nezávislost pod jménem Surinamská republika. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a "černoši z buše" začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce 1988 přešla moc do rukou civilistům. Vláda uzavřela mír s "černochy z buše". Od roku 1990 se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci Nizozemců.

Geografie a klima[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Surinamu.

Při pobřeží Atlantského oceánu se rozprostíra nížina. Na jihu zasahuje na území Surinamu Guyanská vysočina, jejíž nejvyšší vrcholky přesahují 1 000 m nadmořské výšky. Řeky s množstvím vodopádů a peřejí mají dostatek vody po celý rok. Nejvýznamnější jsou Courantyne a Marowijne. Velká přehradní nádrž Van Blommestein Meer je na řece Suriname. Tropické rovníkové klima má průměrné roční teploty mezi 25,5 °C až 28 °C. Paramaribo má roční průměr 26,5 °C. Průměrné roční úhrny srážek jsou od 2 000 mm do 3 500 mm, Paramaribo 2 300 mm.

Na území Surinamu se nachází mnoho chráněných území - největší z nich je přírodní rezervace Centrální Surinam, která zabírá více než 10% rozlohy státu.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Surinam vede pohraniční spory s Francouzskou Guyanou. Guyana požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Mešita a synagoga v Paramaribu.

Pestrost obyvatel Surinamu je až neuvěřitelná. Z 440 000 obyvatel tvoří 38% obyvatel Indové a Pákistánci, 31,5% jsou surinamští Kreolové, 14% "černoši z buše", 3% indiáni (původní obyvatelé), 2,7% Číňané a 1,3% Nizozemci. Pestrost náboženství odpovídá pestrosti obyvatel. Polovina obyvatel státu žije v hlavním městě Paramaribu.

Surinam v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Chrám Arya Dewaker v Paramaribu.
Katedrála svatého Petra a Pavla v Paramaribu.

V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálu a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh Waldemara ze Surinamu a Riky z Haagu, kteří za druhé světové války ukrývali v Haagu Židy. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky. Podle románu byl natočen stejnojmenný film s premiérou 27. ledna 2011.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Surinam je rozvojová a zemědělská země. Její hospodářství se však kromě pěstování zemědělských plodin věnuje především těžbě surovin. Tou nejvýznamnější je bauxit, jehož ložiska se nacházejí na východě země a ze kterého se přímo v Surinamu vyrábí hliník. Země má jedny z největších zásob bauxitové rudy na světě. Z peněz z těžby bauxitu země v posledních deseti letech rozvíjela svojí infrastrukturu (železnice, vodní elektrárny apod.)

Dalšími dvěma významnými surovinami, které se v Surinamu těží, jsou zlato a ropa. Jejich těžba začala být rozvíjena především až v první dekádě 21. století. Obojí významně přispělo k růstu surinamské životní úrovně. Ropa slouží jako jeden ze zdrojů elektrické energie a spaluje se v elektrárnách.[zdroj?] 75 % elektrické energie produkuje hlavní vodní elektrárna na řece Surinam.

Většinu území pokrývají lesy (91 %, což je nejvíce na světě). Surinamská vláda lesy v omezené míře těží.

Pro zemědělství je důležitá sklizeň rýže, banánů, citrusů, kokosových ořechů, cukrové třtiny a pro obživu chov skotu, drůbeže a rybolov. Obdělává se půda v pásmu do 100 km od mořského pobřeží. V zemi je řídká silniční síť.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Suriname (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Suriname [online]. U.S. Department of State, 2011-06-13, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Suriname [online]. REV. 2011-07-05, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Brasílii. Souhrnná teritoriální informace: Surinam [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  • CHIN, Henk E.; MENKE, Jack K.. Turkey [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu