Surinam
| Republiek Suriname Surinamská republika |
||
|---|---|---|
|
||
| Hymna: Opo kondreman | ||
| Geografie | ||
|
|
||
| Hlavní město: | Paramaribo | |
| Rozloha: | 163 270 km² (92. na světě) z toho 1 % vodní plochy |
|
| Nejvyšší bod: | Juliana Top (1230 m n. m.) | |
| Časové pásmo: | -3 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 438 144 (169. na světě, odhad 2005) | |
| Hustota zalidnění: | 3 ob. / km² (226. na světě) | |
| HDI: | ▲ 0,770 (střední) (89. na světě, 2007) | |
| Jazyk: | nizozemština (úřední), angličtina | |
| Náboženství | hinduisté 27,4 %, protestanti 25,2 % (původně převážně čeští bratři (Moravané)), římští katolíci 22,8 %, muslimové 19,6 %, domorodé náboženství beliefs 5 % | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení | republika | |
| Vznik | 25. listopadu 1975 (nezávislost na Nizozemsku) | |
| Prezident | Runaldo Ronald Venetiaan | |
| Viceprezident | Jules Rattankoemar Ajodhia | |
| Měna | surinamský dolar (SRD) | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| ISO 3166-1 | 740 SUR SR | |
| MPZ | SME | |
| Telefonní předvolba | +597 | |
| Národní TLD | .sr | |
.svg)
Surinam (nizozemsky Republiek Suriname, oficiálně Surinamská republika je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe.
Obsah |
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Surinamu.
Surinam je pojmenovaný podle kmene Surinamů, kteří byli prvními obyvateli v oblasti. Původní obyvatelé byli vytlačeni ze Surinamu ještě před příchodem kolonistů. V roce 1499 přistála u pobřeží španělská výprava Alonsa de Ojedy. Do roku 1667 bylo území pod správou Britů. V roce 1667 učinili Britové s Nizozemci výměný obchod. Vyměmili Surinam za území na východním pobřeží Severní Ameriky, kde se rozkládala nizozemská osada New Amsterodam. Dnes je tato původně nizozemská osada jedním z největších amerických měst - New York.
Od roku 1682 začala holandská Společnost Západní Indie přivážet do Surinamu otroky z Afriky. Otroci pracovali na plantážích, pěstovali čaj a kávu. Mnozí otroci utekli do buše. kde vytvořili komunity a jejich potomci jsou dnes známí jako "černoši z buše". Po zrušení otroctví v roce 1863 začali Nizozemci vozit námezní síly z Indie, Číny a Jávy. Tím už tak velká pestrost obyvatel ještě stoupla.
Roku 1954 získal Surinam statut zámořské autonomie a 25. listopadu 1975 byla vyhlášena nezávislost pod jménem Surinamská republika. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a "černoši z buše" začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce 1988 přešla moc do rukou civilistům. Vláda uzavřela mír s "černochy z buše". Od roku 1990 se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci Nizozemců.
[editovat] Geografie a klima
- Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Surinamu.
Při pobřeží Atlantského oceánu se vyplňuje nížina. Na jihu zasahuje na území Surinamu Guyanská vysočina, jejíž nejvyšší vrcholky přesahují 1 000 m nadmořské výšky. Řeky s množstvím vodopádů a peřejí mají dostatek vody po celý rok. Nejvýznamnější jsou Courantyne a Marowijne. Velká přehradní nádrž Van Blommestein Meer je na řece Suriname. Tropické rovníkové klima má průměrné roční teploty mezi 25,5 °C až 28 °C. Paramaribo má roční průměr 26,5 °C. Průměrné roční úhrny srážek jsou od 2 000 mm do 3 500 mm, Paramaribo 2 300 mm.
Na území Surinamu se nachází mnoho chráněných území - největší z nich je přírodní rezervace Centrální Surinam, která zabírá více jak 10% rozlohy státu.
[editovat] Politika
Surinam vede pohraniční spory s Francouzskou Guyanou. Guyana požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.
[editovat] Obyvatelstvo
Pestrost obyvatel Surinamu je až neuvěřitelná. Z 440 000 obyvatel tvoří 38% obyvatel Indové a Pákistánci, 31,5% jsou surinamští Kreolové, 14% "černoši z buše", 3% indiáni (původní obyvatelé), 2,7% Číňané a 1,3% Nizozemci. Pestrost náboženství odpovídá pestrosti obyvatel.
[editovat] Surinam v literatuře
V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálu a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh Waldemara ze Surinamu a Riky z Haagu, kteří za druhé světové války ukrývali v Haagu Židy. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky. Podle románu se natáčí stejnojmenný film, s jehož uvedením do nizozemských kin se počítá na začátek roku 2011.
[editovat] Hospodářství
Surinam je rozvojová a zemědělská země. Nejvýznamnější těžebnou nerostnou surovinou je bauxit a výroba hliníku a zlata. Těží se zde i ropa. 80 % elektrické energie produkují vodní elektrárny. Většinu území pokrývají lesy (92 %, což je nejvíce na světě). Pro zemědělství je důležitá sklizeň rýže, banánů, citrusů, kokosových ořechů, cukrové třtiny a pro obživu chov skotu, drůbeže a rybolov. V zemi je řídká silniční síť.
[editovat] Externí odkazy
- Suriname (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Suriname [online]. U.S. Department of State, 2011-06-13, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Suriname [online]. REV. 2011-07-05, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Brasílii. Souhrnná teritoriální informace: Surinam [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky)
- CHIN, Henk E.; MENKE, Jack K.. Turkey [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
