Volavka bílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJak číst taxobox

Volavka bílá

Volavka bílá
Volavka bílá

Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: brodiví (Ciconiiiformes)
Čeleď: volavkovití (Ardeidaee)
Rod: volavka (Egretta)
Binomické jméno
Egretta alba
Linné, 1758

Volavka bílá (Egretta alba) je nejrozšířenější zástupce čeledi volavkovitých. Nalezneme jej v mokřadech nebo na březích řek a jezer v Severní, Střední i Jižní Americe, subsaharské Africe, ve východníjihozápadní Asii, jihovýchodní a střední Evropě a na velkém území Austrálie.

Obsah

[editovat] Popis

  • Délka těla: 90 - 100 cm
  • Rozpětí křídel: 140 - 160 cm
  • Hmotnost: 700 - 1600 g
Letící volavka

Volavka bílá je o něco menší než naše hojnější volavka popelavá. Štíhlé tělo má porostlé čistě bílým peřím. Nápadným znakem je i velmi dlouhý hubený krk, silný žlutý nebo černý zobák a dlouhé černé končetiny. V hnízdním období ji vyrůstají na zádech dlouhá pera, která volně visí nad jejím poměrně krátkým ocasem. Pohlaví se zbarvením neliší.

V České republice si ji lze splést z podobnou volavkou stříbřitou, která je však výrazně menší než a má na rozdíl od ní žluté prsty. V letu ji od čápů a jeřábů rozeznáme pomocí esovitě stočeného krku (viz obrázek nalevo).

[editovat] Chování

Volavka bílá se živí především vodními živočichy (rybami) nebo obojživelníky (žábami, mloky, čolky), ačkoli vyhledává i drobné savce (myši) nebo plazy (ještěrky, nejedovaté hady). Na kořist přitom číhá v nehybném stavu nebo ji pomalu následuje, a nakonec rychlým trhnutím hlavy uchopí do zobáku.

Volavka bílá s kořistí

Nejde o příliš hlučný druh. Na hnízdě se však ozývá chraptivými skřeky „cuk cuk cuk“.

Volavka bílá je částečně tažný druh, ale většinou nelétá příliš daleko. V současné době již můžeme spatřit i zimující jedince ve střední Evropě.

Hnízdí v malých koloniích a objemné hnízdo, které je umístěno na stromech poblíž rozlehlých jezer nebo mokřadů, si staví ze stébel rákosu. Ročně má samice jeden vrh, obsahující 2 až 7 bleděmodrých vajec. Hnízdící období se liší podle jednotlivých kontinentů, v Evropě trvá od dubna do června. Na vejcích sedí střídavě oba dva rodiče po dobu 25-28 dní. Mláďata bývají často mimořádně útočná, což často vede k úmrtí slabších mláďat. Hnízdo opouštějí zhruba po 6 týdnech života.

[editovat] Taxonomie

Někteří autoři ji také uvádí pod latinským názvem Casmerodius albus, který se používá jen zřídka a není příliš podporován.

U volavky bílé rozeznáváme 4 poddruhy z různých částí světa. Největší z nich je volavka jihoasijská.

  • Volavka jihoasijská (E. a. modesta)
  • Volavka eurasijská (E. a. alba)
  • Volavka americká (E. a. egretta)
  • Volavka africká (E. a. melanorhynchos)

[editovat] Výskyt a početnost v ČR

Na území České republiky se objevuje ve větších skupinách vzácně, nejčastěji koncem léta a na podzim. Dle vyhlášky 395/1992 Sb. jde v současné době v Česku o kriticky ohrožený a přísně chráněný druh.[1]

[editovat] Zdroje a reference

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

V tomto článku je použit překlad textu z článku Great Egret na anglické Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.

  1. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8403/