Rybník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Rybník (rozcestník).
Rybník Jordán v Táboře

Rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo (resp. vodní nádrž) určené především k chovu ryb, dále pak k chovu vodní drůbeže a plní i funkci přirozené retence vody. Rybník má přírodní dno a technickou vybavenost nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybník je tvořen hrází (s pozemkem, na kterém stojí), přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při navrženém průtoku, popřípadě obvodovou stokou.

Skupiny rybníků tvoří rybniční soustavy.

Typy a systém rybníků[editovat | editovat zdroj]

Dělení rybníků podle umístění v krajině[editovat | editovat zdroj]

Dělení podle zdroje vody

Rybníky se podle způsobu zásobení vodou dělí na nebeské (plněné dešťovou vodou), pramenité, říční a potoční. Dále existují rybníky se slanou vodou, které se však v Česku nevyskytují. Tyto rybníky se vyskytují především v jihovýchodní Asii.

Dělení podle příslušnosti k rybniční soustavě

Rybníky mohou být ojedinělé (izolované) nebo mohou být v rybniční soustavě s napájecími, odvodňovacími náhony a obtokovými stokami pro regulaci přítoku a odtoku vody. Největší rybniční soustavy v Čechách jsou v okolí Třeboně, Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou, Vodňan, Blatné, Jindřichova Hradce, Chlumce na Cidlinou a Pardubic

Dělení podle okolností ovlivňující prostředí v rybníce

Rybníky dělíme podle okolí na polní, luční, lesní, návesní a ostatní. Rybníky dělíme dále podle klimatu na vrchovinné a nížinné. Dále se rybníky dělí podle složení vody přitékající do rybníka, velikosti rybníka, průměrné hloubky, velikosti břehového koeficientu, složení podloží rybníku a dalších kritérií.

Tyto charakteristiky rybníka určují vhodnost pro konkrétní hospodářské využití.

Dělení rybníků podle hospodářských kritérií[editovat | editovat zdroj]

Dělení podle druhového složení populace ryb

V Česku dominují kaprové rybníky. Časté jsou i pstruhové rybníky. Podle charakteru rybníka jsou v menší míře chovány i další druhy.

Dělení rybníků a dalších rybníkářských nádrží podle funkce
  • Hlavní rybníky jsou plochou největší rybníky. V hlavních rybnících se dokončuje produkční turnus ryb a výstupem je vážná (tržní) ryba. Všechny nejznámější rybníky jsou rybníky hlavní.
  • Plůdkový předvýtažník, plůdkový výtažník, výtažník slouží k chovu mladých ryb. Technologie chovu závisí na konkrétním druhu ryb.
  • Komorový rybník slouží ke komorování (zimování) ryb před vysazením do hlavních rybníků.
  • sádky
  • V matečních rybnících se chovají generační ryby.
  • Dubraviovy (výtěrové) rybníčky slouží k tření ryb.
  • Karanténní nádrž izoluje ryby od okolí. Používá se při podezření na nákazu nebo při chovu GMO.
  • Stabilizační (biologický) rybník především stabilizuje složení vody a produkce ryb má druhotný význam. Tyto rybníky se zařazují za výpustě odpadů z potravinářského průmyslu (mlékárny, jatka...), kořenové čističky a jiné provozy.
  • Rybníky pro rybníkářský výzkum
Dělení podle intenzity hospodaření

Rybníky dělíme na extenzivní, polointenzivní a intenzivní. Kritériem je zde rozsah hnojení, vápnění a dalších zásahů.

Dělení podle bonity
  • rybníky s ročním hektarovým výnosem nad 200kg ryb
  • rybníky s ročním hektarovým výnosem nad 100kg a pod 200kg ryb
  • rybníky s ročním hektarovým výnosem nad 50kg a pod 100kg ryb
  • rybníky s ročním hektarovým výnosem pod 50kg ryb
  • rybníky hospodářsky nepoužitelné (např. chemicky kontaminované laguny)

Další funkce rybníků[editovat | editovat zdroj]

Vedle běžných ryb mohou rybníky poskytovat i vedlejší produkty:

  • Na březích rybníků jsou často zbudována zařízení pro chov hus nebo jiné vodní drůbeže.
  • V Maďarsku a zemích jihovýchodní Evropy jsou často rybniční rákosiny pravidelně sklízeny. Rákosí se využívá k výrobě doškových střech. V Česku není vhodné klima pro pěstování kvalitního rákosí.
  • Speciálním chovem mohou ryby získávat speciální vlastnosti. Příkladem je superkapr.
  • Některé rybníky se využívají k chovu žab, raků nebo k lovu vybraných druhů volně žijících vodních ptáků.
  • V zamokřených zátopách rybníků jsou často vysazována stromořadí babek (vhodně řezané vrby), ze kterých se sklízí proutí pro košíkářství.
  • V některých zemích se rybniční bahno zpracovává na hnojivo. V Česku zákonná úprava považuje rybniční bahno za odpad.
  • Na rybníce může být instalována malá vodní elektrárna. Příkladem je rybník Rožmberk s instalovaným výkonem 260 kW.
  • Experimentálně se filtruje nežádoucí biomasa (především přemnožené sinice) a zkoumají se možnosti jejího zpracování na biopaliva. Toto využití je ve fázi vývoje.
  • V minulosti se v zimě na rybnících těžily bloky ledu pro ledárny.

Rybníky mohou být využívány k vodním sportům, vodním radovánkám, sportovnímu rybářství, sportovnímu lovu ptáků a bruslení ve volné přírodě. Rybníky pro rekreaci jsou obhospodařovány zpravidla méně intenzivním způsobem, což zajišťuje dobrou kvalitu vody.

Důležitou funkcí rybníku je zadržování vody v krajině:

  • Vodní kapacita rybníku vyrovnává průtok. Rybníky především tlumí povodňovou vlnu.
  • Některé rybníky jsou považovány za protipožární nádrže. Tyto rybníky se nikdy nenechávají dlouhodobě vypouštěné.
  • Rybníky jsou meliorační stavbou, protože v zamokřeném území stahují vodu do jednoho místa výtoku z rybníku.
  • Biologické pochody v rybníku mohou zlepšovat kvalitu protékající vody. Jedná se o výše zmiňované biologické rybníky.

Části rybničního díla a terminologie[editovat | editovat zdroj]

Vypuštění a výlov rybníka
  • Loviště je odbahněná jáma v nejhlubší části rybníka, která má zpravidla tvar kvádru. Při vypuštění rybníka se ryby hromadí v lovišti. Loviště se nevypouští.
  • Kádiště je zpevněné místo v blízkosti loviště, kde jsou vytažené ryby manipulovány. Kádiště je s korunou hráze spojeno schody (malé rybníky) nebo sjezdem a výjezdem pro nákladní automobily (velké rybníky).
  • Bort je zpevněný okraj loviště.
  • Systém stok na dně rybníka brání vzniku tůní při vypouštění, urychluje vysychání dna při letnění a tvoří vodoteče ve vypuštěném rybníku.
  • Výpusť umožňuje vypuštění a napuštění rybníku. V praxi se používají různá konstrukční řešení (stavidlo, čap, požerák, lopata, čerpadlo).
  • Kaberna (též očapí) je brlení ohrazují čap.
Hráz rybníka
  • Hráz je postavena z místních přírodních materiálů. Vzdušná strana hráze a koruna je zpevněna duby a další vegetací. Po hrázi obvykle vede cesta.
  • Berma je nápadné zesílení hráze u paty.
  • Bezpečnostní přeliv (jalový splav) zabraňuje přelití vody přes korunu a následné protržení hráze.
  • Česle znemožňují vyplavení ryb bezpečnostním přelivem.
  • Odtokové potrubí odvádí vodu z rybníka. Vzácně se používá i ražená odtoková štola.
  • Ve vývařišti se tlumí kinetická energii vytékající vody.
Napájení rybníky a plocha rybníka
  • Náhon přivádí vodu k rybníku. Náhon může mít délku až několik desítek kilometrů (např. Zlatá stoka).
  • Obvodová stoka odkládání část přitékající vody, která se pak vůbec nedostane do rybníka. Důvody stavby obvodové hráze jsou zpomalení výměny vody, ochrana před povodní, snížení množství naplavenin a zabránění splavování hnojiv z okolních polí přímo do rybníka.
  • Zátopa jsou zaplavené pozemky při běžném vzdutí hladiny.
  • Výtopa zahrnuje i další pozemky, kde je vyloučeno jiné hospodářské použití. Pozemky ve výtopě mohou být silně podmáčené, zatopené při vyšším vzdutí hladiny a podobně.
  • Katastrální území rybníka by mělo obsahovat celou výtopu.
Hospodářské zásahy
  • Při letnění a zimování se rybník nechává vypuštěný.
  • Při odbahňování se odstraňují nežádoucí sedimenty.
  • K vápnění rybníků se používá pálené vápno nebo mletý vápenec.
  • Pro zvýšení úživnosti se rybníky hnojí nebo přikrmují.
Pomůcky používané při výlovu
  • Nádobí je souhrnný výraz pro všechno náčiní, které se užívá při výlovu.
  • Plot je dlouhá síť, která brání rybám v úniku z loviště.
  • Klika je tyč, která se zaráží do rybničního dna.
  • Nevod
  • Ferule (též rybářské právo) je odznak, který se ukazuje při tradičních výlovech.
  • Bidlo je tyč. Údery bidla o vodu se plaší ryby.
  • Mechanickým keserem se dnes vytahují ryby z loviště.
  • Dříve se z loviště ryby ručně vybíraly do řešátek.

Ekosystém rybníků[editovat | editovat zdroj]

Rybníky mají po stránce biologické, krajinářské i estetické mimořádný význam v intenzivně zemědělsky využívané krajině. Bývají významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. V jejich okolí se vyskytuje mnoho významných chráněných druhů, např. bekasina otavní, bukáček malý, čáp černý a čáp bílý, volavka popelavá, hohol severní, chřástal vodní, orlovec říční, rákosník velký, a mnoho druhů kachen. Najdeme zde i raka říčního, čolka horského, ropuchu obecnou i ropuchu zelenou, rosničku zelenou a další druhy obojživelníků. Z rostlin také např. kotvice plovoucí.

Rybník je velice rozmanitý ekosystém, v jehož čele stojí konzumenti jako štika, a dole v pomyslné pyramidě jsou řasy, plankton, a nejspodněji anorganická příroda. Jelikož je však rybník dílem člověka, nemá zdaleka tak vyrovnaný ekosystém jako horské říčky či přírodní jezera, a proto se také velmi často stává, že jsou některé rybníky zarostlé rákosím či obsazené sinicemi, jelikož jim chybí přirozený konzument. Proto je třeba o rybníky na rozdíl od jezer pečovat, čistit je a provádět výlovy ryb.

Rybník Šmatlík v Praze-Hrčířích

Rybníky v Česku[editovat | editovat zdroj]

V českých zemích sahá tradice rybníkářství až do 12. století. Tradiční rybníkářskou oblastí jsou jižní Čechy, ale rybníky byly zakládány po celém území dnešní České republiky, kromě horských oblastí, kde se tak dělo jen výjimečně.

Největším českým rybníkem je Rožmberk, který leží na řece Lužnici a nachází se severně od Třeboně. Má plochu 4,89 km² a maximální hloubku 6 m. Také další velké rybníky leží v jižních Čechách: Horusický rybník (4,16 km²) u Veselí nad Lužnicí, Bezdrev (3,94 km²) u Hluboké nad Vltavou, Dvořiště (3,37 km²) a Velký Tisý (3,17 km²) u Třeboně.

Nejhlubším rybníkem je Máchovo jezero, které dosahuje hloubky až 12 metrů.

V Česku se celkem nachází okolo 21 000 rybníků. Jejich počet se v současné době už prakticky nemění.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Fish ponds ve Wikimedia Commons


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo rybník ve Wikislovníku