Jindřichův Hradec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřichův Hradec
Centrum města

Centrum města

znak obce Jindřichův Hradecvlajka obce Jindřichův Hradecznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0313 545881
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Jindřichův Hradec
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 74,27 km²
počet obyvatel: 21 824 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 475 m
PSČ: 377 01
zákl. sídelní jednotky: 37
části obce: 14
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Městský úřad Jindřichův Hradec
Klášterská 135/2
377 01 J.Hradec
starosta / starostka: Ing. Stanislav Mrvka
Oficiální web: http://www.jh.cz
E-mail: meu@jh.cz

Jindřichův Hradec
Red pog.png
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jindřichův Hradec (německy Neuhaus, latinsky Nova Domus) je okresní město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárka. Žije zde téměř 22 tisíc obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jindřichův Hradec, zámek

Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce můžeme považovat pohraniční přemyslovské hradiště z 9. až 10. století. Na konci 12. století se okolní region dostává pod sféru vlivu mocného rodu Vítkovců. Z tohoto rodu se posléze oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči. Kolem roku 1220 si nechává Jindřich z Hradce vystavět na základech starého slovanského hradiště nový gotický hrad a nazývá jej Nový hrad, nebo Nový dům (Nova domus) - odtud dodnes používané německé označení Neuhaus. Jméno hradu se brzy přeneslo i na vznikající tržní osadu v podhradí. Díky své strategické poloze mezi Prahou a Vídní zaznamenala tato osada v brzké době nebývalý vzestup. Roku 1255 je v souvislosti s ní zmiňován panský rychtář, zajišťující chod městečka a dohlížející na provoz tržiště.

Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy je Jindřichův Hradec poprvé zmiňován jako město. Řadíme jej tedy k nejstarším městům v Čechách. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přicházejí do města minorité, kteří zakládají kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Po polovině 14. století se stavební ruch zaměřuje na budování farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Ve 14. století rovněž sílí vliv obchodníků a řemeslníků, hlavně pak soukeníků. Právě soukenictví se na mnoho staletí stalo klíčovým odvětvím. Jindřichohradečtí soukeníci vyváželi své zboží nejen do ostatních měst v Čechách, ale i daleko do zahraničí. Druhým důležitým odvětvím bylo pivovarnictví, jehož počátky sahají rovněž do 14. století. Zdejší panský pivovar se stal v 16. století největším pivovarem v jižních Čechách, definitivně byl zrušen roku 1967.

Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století, v době vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční, hlavně díky přítomnosti mnoha italských stavebníků, přestavujících hrad na moderní zámek. Tito architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky největších měst v Čechách, z poddanských měst byl největší. Zlatý věk města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Vypuknuvší třicetiletá válka byla počátkem úpadku Jindřichova Hradce, byť byl v té době dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Koncem 17. století převzali panství Černínové z Chudenic a vlastnili je až do roku 1945.

18. století znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant - sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního obrození. Následná krize soukenictví a nerealizovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozvoj města. V době starostování V. Naxery (1882 - 1908) se stalo město živým kulturním centrem. V této době byla konečně přivedena do Hradce trať (1887). V témže roce došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu a město dostalo, jako druhé v Čechách, provizorní elektrické osvětlení. 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo. Jindřichův Hradec byl prvním městem v Rakousku - Uhersku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých domů.

Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm Adama Michny z Otradovic (1600). V letech 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana, jenž zde utrpěl vážný úraz, který zapříčinil jeho pozdější hluchotu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Ač bylo v minulosti okolí města z velké části osídleno Němci, a ač byli páni z Hradce velmi proněmecky orientováni, mělo české obyvatelstvo města vždy drtivou většinu. V 16. století se počet obyvatel pohyboval mezi čtyřmi a pěti tisíci. Z roku 1828 máme první přesný údaj - 4 562 osob. V následujících desetiletích počet obyvatel poměrně prudce stoupal: 6 986 v roce 1848, 8 706 v roce 1886 a 9 285 v roce 1900. V první polovině 20. století se počet obyvatel příliš neměnil, a to ani po odsunu Němců po 2. světové válce. Nárůst počtu obyvatel opět pokračoval od 60. let v souvislosti se založením velkých továren.

Vývoj počtu obyvatel Jindřichova Hradce[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
Počet obyvatel 12 294 12 314 12 032 12 836 13 602 12 788 13 591 12 080 12 621 14 675 19 923 21 822 22 695 22 062

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jindřichově Hradci.
Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Míru

Zámecký areál[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Jindřichův Hradec
  • Zámecký vodní mlýn U čtrnácti, v roce 1888 přestaven Křižíkem na první elektrárnu v Předlitavsku
  • Zámecký pivovar

Kostely a kaple[editovat | editovat zdroj]

  • Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kostelní náměstí - gotická trojlodní stavba ze 14. století, dokončen začátkem 15. století. V letech 1489-1506 přistavěna Špulířská kaple, nověji upravován.
  • Bývalý klášter minoritů s kostelem sv. Jana Křtitele - založen raně goticky, stavba pokračovala ve 14. století, dokončen v 15. století; později opravován. V kostele rozsáhlý cyklus nástěnných maleb ze 13- až 15. století.
  • Františkánský klášter s kostelem sv. Kateřiny, kpt. Jaroše 98 (s ním přes ulici spojen mostem tzv. Klášteříček) - založen pozdně goticky roku 1478, svěcen 1491; obnoven v 17. století.
  • Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice - goticko-renesanční (1590-94), v roce 1597 přistavěna Pirchanská kaple, loď zaklenuta roku 1759, věž přistavěna roku 1852.
  • Bývalý kostel svaté Máří Magdaleny s bývalou jezuitskou kolejí - původně asi nejstarší městský kostel (ze 13.století), upraven goticky a znovu zřízen raně barokně. Zrušen roku 1788.
  • Hřbitovní kostel svatého Václava - původně gotický, přestavěn roku 1606, později upravován.
  • Bývalý jezuitský seminář u kostela Panny Marie - pozdně renesanční.
  • Bývalý špitál s kostelem svaté Alžběty - gotický, založen roku 1399, přestavěn.
  • Kostel sv. Jakuba - v dnešní podobě novogotický (1860).
  • Evangelická modlitebna
  • Synagoga

Domy, paláce[editovat | editovat zdroj]

  • Masarykovo náměstí
  • Radnice na náměstí Míru
  • Proboštství
  • Dům pánů z Hradce (čp. 138 a 139/I)
  • Karlovský dům (čp. 119/I)
  • Zájezdní hostinec U koníčka

Další památky[editovat | editovat zdroj]

  • Městské opevnění
  • Krýzovy jesličky - největší mechanický lidový betlém na světě
  • Nežárecká brána
  • Židovský hřbitov
  • Křížová cesta v Jakubských sadech
  • Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Míru
Rybník Malý Vajgar
  • Kamenný Vajgarský most, mezi rybníky Velký Vajgar a Malý Vajgar
  • Vajgarský jez
  • Dobrovského palírna
  • Landfrasova tiskárna
  • Koželužna
Nádraží úzkorozchodných železniční tratí provozovaných Jindřichohradeckými místními drahami

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jana Křtitele s klášterem minoritů, Štítného 124
  • Městská vyhlídková věž, Kostelní ulice
  • Národní muzeum fotografie, Kostelní 20

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Veliký zvon z kostela Nanebevzetí Panny Marie nechal odlít měšťan Hanuš Knauer za peníze, které jeho kůň vyhrabal ve stáji. Zvon měl prý tak mohutný hlas, že jej bylo slyšet na dvě hodiny cesty.[4]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění Jindřichova Hradce

Město se skládá z 10 katastrálních území, na kterých leží 14 místních částí:

  • Buk u Jindřichova Hradce - část Buk
  • Děbolín - část Děbolín
  • Dolní Radouň - část Dolní Radouň
  • Dolní Skrýchov - část Dolní Skrýchov
  • Horní Žďár u Jindřichova Hradce - část Horní Žďár
  • Jindřichův Hradec - části:
    • Jindřichův Hradec I – Jindřichův Hradec (část)
    • Jindřichův Hradec II – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Pražské Předměstí (část)
    • Jindřichův Hradec III – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí (část)
    • Jindřichův Hradec IV – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Nežárecké Předměstí, Jindřichův Hradec-Pražské Předměstí (část)
  • Jindřichův Hradec V – Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí (část)
  • Matná - část Matná
  • Otín u Jindřichova Hradce - část Otín
  • Políkno u Jindřichova Hradce - část Políkno
  • Radouňka - část Radouňka

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Jindřichův Hradec a Obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec.

Jindřichův Hradec je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jindřichův Hradec se skládá ze 106 obcí, ORP z 58 obcí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WINTER, Zikmund. Ze starodávných radnic. Svazek 11. Praha : Otto, [asi 1917]. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra) Dostupné online. - kapitola Z knih města Hradce Jindřichova.  
  • JIRÁSKO, Luděk. Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec. Praha, Litomyšl : Paseka, [2007].  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 216–217.  
  3. Český statistický úřad. Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.  
  4. ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha : V. Kotrba, 1926.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Jindřichův Hradec ve Wikimedia Commons