Jindřichův Hradec
| Jindřichův Hradec | |
|---|---|
Centrum města |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0313 545881 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Jindřichův Hradec (CZ0313) |
| obec s rozšířenou působností: | Jindřichův Hradec |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 74,27 km² |
| počet obyvatel: | 22 036 (26. 3. 2011[1]) |
| zeměpisná šířka: | 49° 8´ 37" s.š |
| zeměpisná délka: | 15° 00´ 10" v.d. |
| nadmořská výška: | 475 m |
| PSČ: | 377 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 37 |
| části obce: | 14 |
| katastrální území: | 10 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Jindřichův Hradec Klášterská 135/2 377 01 J.Hradec |
| starosta / starostka: | Ing. Stanislav Mrvka |
| Oficiální web: http://www.jh.cz E-mail: meu@jh.cz |
|
Jindřichův Hradec (německy Neuhaus, latinsky Nova Domus) je okresní město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárka. V roce 2011 zde žilo 22 tisíc obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou rezervací.
Obsah |
[editovat] Historie
Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce můžeme považovat pohraniční přemyslovské hradiště z 9. až 10. století. Na konci 12. století se okolní region dostává pod sféru vlivu mocného rodu Vítkovců. Z tohoto rodu se posléze oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči. Kolem roku 1220 si nechává Jindřich z Hradce vystavět na základech starého slovanského hradiště nový gotický hrad a nazývá jej Nový hrad, nebo Nový dům (Nova domus) - odtud dodnes používané německé označení Neuhaus. Jméno hradu se brzy přeneslo i na vznikající tržní osadu v podhradí. Díky své strategické poloze mezi Prahou a Vídní zaznamenala tato osada v brzké době nebývalý vzestup. Roku 1255 je v souvislosti s ní zmiňován panský rychtář, zajišťující chod městečka a dohlížející na provoz tržiště.
Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy je Jindřichův Hradec poprvé zmiňován jako město. Řadíme jej tedy k nejstarším městům v Čechách. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přicházejí do města minorité, kteří zakládají kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Po polovině 14. století se stavební ruch zaměřuje na budování farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Ve 14. století rovněž sílí vliv obchodníků a řemeslníků, hlavně pak soukeníků. Právě soukenictví se na mnoho staletí stalo klíčovým odvětvím. Jindřichohradečtí soukeníci vyváželi své zboží nejen do ostatních měst v Čechách, ale i daleko do zahraničí. Druhým důležitým odvětvím bylo pivovarnictví, jehož počátky sahají rovněž do 14. století. Zdejší panský pivovar se stal v 16. století největším pivovarem v jižních Čechách, definitivně byl zrušen roku 1967.
Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století, v době vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční, hlavně díky přítomnosti mnoha italských stavebníků, přestavujících hrad na moderní zámek. Tito architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky největších měst v Čechách, z poddanských měst byl největší. Zlatý věk města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Vypuknuvší třicetiletá válka byla počátkem úpadku Jindřichova Hradce, byť byl v té době dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Koncem 17. století převzali panství Černínové z Chudenic a vlastnili je až do roku 1945.
18. století znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant - sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního obrození. Následná krize soukenictví a nerealizovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozvoj města. V době starostování V. Naxery (1882 - 1908) se stalo město živým kulturním centrem. V této době byla konečně přivedena do Hradce trať (1887). V témže roce došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu a město dostalo, jako druhé v Čechách, provizorní elektrické osvětlení. 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo. Jindřichův Hradec byl prvním městem v Rakousku - Uhersku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých domů.
Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm Adama Michny z Otradovic (1600). V letech 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana, jenž zde utrpěl vážný úraz, který zapříčinil jeho pozdější hluchotu.
[editovat] Demografický vývoj
Ač bylo v minulosti okolí města z velké části osídleno Němci, a ač byli páni z Hradce velmi proněmecky orientováni, mělo české obyvatelstvo města vždy drtivou většinu. V 16. století se počet obyvatel pohyboval mezi čtyřmi a pěti tisíci. Z roku 1828 máme první přesný údaj - 4562 osob. V následujících desetiletích počet obyvatel poměrně prudce stoupal: 6986 v roce 1848, 8706 v roce 1886 a 9285 v roce 1900. V první polovině 20. století se počet obyvatel příliš neměnil, a to ani po odsunu Němců po 2. světové válce. Nárůst počtu obyvatel opět pokračoval od 60. let v souvislosti se založením velkých továren.
[editovat] Pamětihodnosti
- Zámek Jindřichův Hradec
- Zámecký vodní mlýn U čtrnácti, v roce 1888 přestaven Křižíkem na první elektrárnu v Předlitavsku
- Zámecký pivovar
- Krýzovy jesličky - největší mechanický lidový betlém na světě
- Kostel Svaté Máří Magdaleny na Masarykově náměstí
- Nežárecká brána
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kostelní náměstí
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Kostel sv. Jakuba na Masarykově náměstí
- Židovský hřbitov
- Městské opevnění
- Křížová cesta v Jakubských sadech
- Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Míru
- Kamenný Vajgarský most, mezi rybníky Velký Vajgar a Malý Vajgar
- Vajgarský jez
- Dobrovského palírna
- Landfrasova tiskárna
- Proboštství
- Radnice na náměstí Míru
- Synagoga
- Jezuitský seminář u kostela Panny Marie
- Františkánský klášter, kpt. Jaroše 98
- Evangelická modlitebna
- Zájezdní hostinec U koníčka
- Kostel svatého Václava
- Koželužna
- Muzeum Jindřichohradecka, Balbínovo náměstí 19
[editovat] Muzea
- Kostel svatého Jana Křtitele s klášterem minoritů, Štítného 124
- Městská vyhlídková věž, Kostelní ulice
- Národní muzeum fotografie, Kostelní 20
[editovat] Pověsti
Veliký zvon z kostela Nanebevzetí Panny Marie nechal odlít měšťan Hanuš Knauer za peníze, které jeho kůň vyhrabal ve stáji. Zvon měl prý tak mohutný hlas, že jej bylo slyšet na dvě hodiny cesty.[2]
[editovat] Vodstvo
- Vodní toky:' řeka Nežárka a Hamerský potok
- Rekreační rybník Vajgar: 49 ha
[editovat] Členění města
Město se skládá z 10 katastrálních území, na kterých leží 14 místních částí:
- Buk u Jindřichova Hradce - část Buk
- Děbolín - část Děbolín
- Dolní Radouň - část Dolní Radouň
- Dolní Skrýchov - část Dolní Skrýchov
- Horní Žďár u Jindřichova Hradce - část Horní Žďár
- Jindřichův Hradec - části:
- Jindřichův Hradec I – Jindřichův Hradec (část)
- Jindřichův Hradec II – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Pražské Předměstí (část)
- Jindřichův Hradec III – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí (část)
- Jindřichův Hradec IV – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Nežárecké Předměstí, Jindřichův Hradec-Pražské Předměstí (část)
- Jindřichův Hradec V – Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí (část)
- Matná - část Matná
- Otín u Jindřichova Hradce - část Otín
- Políkno u Jindřichova Hradce - část Políkno
- Radouňka - část Radouňka
[editovat] Správní území
- Související informace naleznete v článcích Okres Jindřichův Hradec a Obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec.
Jindřichův Hradec je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jindřichův Hradec se skládá ze 106 obcí, ORP z 58 obcí.
[editovat] Osobnosti
- Adam Václav Michna z Otradovic (1600 – 1676), český raně barokní básník, hudební skladatel a varhaník
- Stanislaus von Prowazek (1875 - 1915), zoolog a parazitolog
- Ottilie Bibusová (1863 – 1941), spisovatelka německé lidové literatury - románů, povídek, lidových vyprávění
- František Nušl (1867 – 1951), astronom
- Josef B. Nežárecký (1883 – 1949), spisovatel
- Josef Kořínek (1829 – 1892), český klasický filolog, dlouholetý profesor gymnázia
- Miroslav Jiroušek (1903–1983), český matematik a hudební skladatel
- Kurt Adler (1907 – 1977), pianista, dirigent, sbormistr a hudební pedagog
- František Daniel Merth (1915 – 1995), český katolický kněz, básník a prozaik
- Karel Berman (1919 – 1995), český operní pěvec - basbarytonista, hudební skladatel, operní režisér, libretista a překladatel
- Jan Fidler (* 1927), diplomat
- Marie Hoppe-Teinitzerová, (1879 – 1960), textilní výtvarnice,zakladatelka uměleckých textilních dílen v J.Hradci
- Hanuš Schwaiger (1852 – 1912), malíř
- Josef Brchaň (* 1931), knihař
- Bedřich Budil (* 1943), malíř
- Petr Přibyl (* 1954), hudební skladatel a violista
- Renáta Tomanová (* 1954), bývalá československá tenistka
- Stanislav Komárek (* 1958), biolog, filozof, spisovatel
- Aleš Kotalík (* 1978), český lední hokejista
- Jan Marek (1979 – 2011), český hokejista
- Zbyněk Michálek(* 1982), český hokejista
- Antonín Rezek (1853 – 1909), český historik, ministr rakouské vlády pro české záležitosti
- Milan Michálek (* 1984), český hokejista
- Karel Poborský (* 1972), bývalý český fotbalista
- Václav Chalupa (* 1967), český veslař
[editovat] Partnerská města
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- WINTER, Zikmund. Ze starodávných radnic. Svazek 11. Praha : Otto, [asi 1917]. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra.) Dostupné online. - kapitola Z knih města Hradce Jindřichova.
- JIRÁSKO, Luděk. Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec. Praha, Litomyšl : Paseka, [2007].
[editovat] Reference
- ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podle krajů
- ↑ ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha : V. Kotrba, 1926.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální web Jindřichova Hradce
- podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Turistický portál Jindřichova Hradce a České Kanady
| Město Jindřichův Hradec | |
|---|---|
|
Buk | Děbolín | Dolní Radouň | Dolní Skrýchov | Horní Žďár | Jindřichův Hradec I | Jindřichův Hradec II | Jindřichův Hradec III | Jindřichův Hradec IV | Jindřichův Hradec V | Matná | Otín | Políkno | Radouňka |
|