Novosedly nad Nežárkou
| Novosedly nad Nežárkou | |
|---|---|
 Novosedly nad Nežárkou, náměstí (2011) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třeboň |
| Obec s rozšířenou působností | Třeboň (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′52″ s. š., 14°49′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 697 (2023)[1] |
| Rozloha | 44,72 km²[2] |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 378 17 |
| Počet domů | 386 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Novosedly nad Nežárkou 182 378 17 Novosedly nad Nežárkou ou@novosedly.cz |
| Starosta | Mgr. Filip Mencl |
| Oficiální web: www | |
  Novosedly nad Nežárkou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546844 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Novosedly nad Nežárkou (v místním nářečí Novosedla, německy Neusattel an der Naser) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Sestává z místních částí Novosedly nad Nežárkou, Kolence a Mláka. Žije zde 697[1] obyvatel.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Novosedly nad Nežárkou se skládá ze tří částí na třech stejnojmenných katastrálních územích.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Před první světovou válkou[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359 a nachází se v knihách prvního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic. Ze stejného pramene vyplývá také informace o prvním doloženém novosedelském faráři jménem Mikuláš, který tentýž rok zemřel. V roce 1619 byly Novosedly vypáleny.
První světová válka[editovat | editovat zdroj]
Během let první světové války se neodehrálo nic výrazně významného. Do obce v roce 1914 přicestovalo 22 polských uprchlíků, dva z nich utekli, zbylí odjeli během roku 1915. V roce 1916 přicestovaly další dvě polské rodiny, celkem 11 osob. Jako i v jiných kostelích, i zde proběhly rekvírace zvonů. 3. října 1916 byl zabaven zvon Svatý Jakub (ulitý 1791), 17. září 1917 sejmut nejmenší zvon a 25. července 1918 přišel kostel sv. Václava dokonce i o 36 varhanních píšťal. Zabavené varhanní píšťaly byly nahrazeny až během roku 1932.
První republika[editovat | editovat zdroj]
Konec Velké války obyvatelé oslavili průvodem k chrámu Páně, kde byla hrána národní hymna. 1. května 1919 byly na návsi vysazeny dvě lípy – na upomínku svobody. V roce 1921 zde žilo 402 obyvatel,[4] a ve dvacátých letech dvacátého století se zde nacházelo 121 domů.[pozn. 1]
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako první světová válka, i ta druhá probíhala přiměřeně pokojně. Během celé doby okupace se v Novosedlech neudálo nic výrazně významného. 27. února 1945 do obce přijeli němečtí uprchlíci, v počtu do 142 osob. Byli ubytováni v obecní škole a po místních hostincích. Do 3. května 1945 všichni odešli. 2. května ale v Novosedlech pobývala větší jednotka SS, vybavená děly. Novosedly nad Nežárkou byly osvobozeny oddílem Rudé armády 9. května 1945, čítajícím přibližně tisícovku mužů okolo 15. hodiny. Ještě ráno toho dne tudy projížděly poslední zbytky německé branné moci.
1945–1948[editovat | editovat zdroj]
V roce 1945 definitivně v okolí Novosedel skončila plavba dřeva, čímž místní obyvatelé přišli o jeden ze zdrojů obživy. Někteří obyvatelé se odstěhovali do vysídleného pohraničí jako noví osadníci, a to celkem 116 osob (viz tabulka)
| Příjmení | Jméno | osídlená lokalita | počet osob | poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Šmejkal | František | Výšpachy (dnes Bílá) | 4 | |
| Šmejkal | Jan | Kladné | 4 | |
| Lískovec | František | Výšpachy (dnes Bílá) | 9 | |
| Kaštánek | Ludvík | Novosedly u Krumlova | 6 | |
| Kubát | František | Kladné | 4 | |
| Kouba | Josef | Kladné | 4 | |
| Nestalovová | Albína | Staré Sedlo | 3 | |
| Navara | Jan | Výšpachy (dnes Bílá) | 9 | |
| Volek | Ferdinand | Jablonec nad Nisou | 5 | mlynář |
| Filípek | Františel | Dvoreček | 9 | |
| Melichar | Karel | Chabařovice u Ústí nad Labem | 4 | |
| Dvořák | Adolf | ? | 4 | |
| Becherová | Marie | ? | 5 | |
| Kubát | Jan | Kunějov | 4 | |
| Škarda | Adolf | ? | 2 | |
| Voběrka | František | Karlovy Vary | 3 | |
| Viktora | Josef | Libonolec u Děčína[pozn. 2] | 5 | |
| Sýkora | František | Větřní | 3 | |
| Laštovka | Karel | Kladné | 4 | |
| Kouba | Josef | Kladné | 4 | |
| Šmejkalová | Marie | Větřní | 2 | |
| Šmejkal | František | Větřní | 4 | |
| Šmejkal | Jan | Kladné | 4 | |
| Slavíček | Josef | Výšpachy (dnes Bílá) | 4 | |
| Bérová | Marie | Výšpachy (dnes Bílá) | 1 |
Farnost[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Václava[editovat | editovat zdroj]
Na kraji obce při příjezdu od Lomnice nad Lužnicí je kostel svatého Václava. Jeho současná pseudorománská podoba je výsledkem rekonstrukce z roku 1867. Dvojice základních kamenů s pamětními listinami byla usazena 11. května 1867, v roce 1869 byl kostel dostavěn a o rok později vysvěcen. Z původního gotického presbytáře s křížovou klenbou se stala sakristie.[5]
Farní hřbitov[editovat | editovat zdroj]
Kolem starého farního kostela z doby před rokem 1359, který již nedostačoval množství věřících a poutníků, se nacházel původní hřbitov. Ten je dnes již zrušen, roku 1871 byl postaven a posvěcen nový, dodnes se nacházející u domu čp. 65.
Duchovní správa[editovat | editovat zdroj]
Farnost zde byla již před rokem 1359. Během válečných tažení byla zdejší farnost přifařena k jedné z blízkých farností, a to k Lomnice nad Lužnicí, Stráži nad Nežárkou nebo i Třeboni. Lokálie zde byla ustanovena roku 1785 za vlády císaře Josefa II., prvním lokalistou se stal o rok později P. Beregisus Gregor († 17. srpna 1788), augustinián ze zrušeného augustiniánského kláštera v Třeboni. Záštitu nad lokálií převzala matice náboženská. Římskokatolická farnost Novosedly nad Nežárkou ke dni 31.12.2019 zanikla. Jejím právním nástupcem je Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou.[6][7]
Rožmberská rybniční soustava[editovat | editovat zdroj]
V katastrálních územích Mláka a Novosedly nad Nežárkou jsou objekty národní kulturní památky Rožmberská rybniční soustava.[8]
Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Památník padlým v první světové válce[editovat | editovat zdroj]
V roce 1922 opatřila obec Novosedly památník padlým a nezvěstným ve světové válce, který byl vztyčen jižně od kaple sv. Jana Nepomuckého. Z důvodu stavby okresní silnice však byl v roce 1935 přemístěn na severní stranu kaple a byl na náklady obce oplocen. Nese tato jména padlých a nezvěstných[9]
.JPG)
| Příjmení | Jméno | čp. |
|---|---|---|
| Pražák | Václav | ? |
| Fryš | Rudolf | 10 |
| Bašta | Václav | 62 |
| Samec | Josef | 30 |
| Pánek | Jan | 73 |
| Dušák | František | 9 |
| Fabian | Antonín | 10 |
| Novák | Vojtěch | 88 |
| Nerud | František | 41 |
| Filípek | Václav | 48 |
| Havel | Václav | 81 |
| Štícha | Josef | 52 |
| Bárta | Josef | 56 |
| Lískovec | Václav | ? |
| Štěpka | Jan | 101 |
| Štěpka | (bratr Jana) | 101 |
Kovárna na návsi[editovat | editovat zdroj]
Na zdejší kovárně působili kováři Valek, Dvořák, Ludvík a Václav Šefčík. Během nájmu Václava Šefčíka byla v roce 1912 zrušena (částečně) tradice zvaná „sýpka“, tedy odměna usedlých hospodářů kováři za ostření výhradně orného nářadí ve formě obilného zrní. V roce 1926 byla kovárna připojena k elektrorozvodné síti. Při nástupu nového obecního kováře Františka Bašty v roce 1930 byl zvyk zvaný „sýpka“ definitivně zrušen a kovárna byla pronajata za stálý nájem.
Hasičský sbor[editovat | editovat zdroj]
Podle pamětní knihy obce Novosedly byl hasičský dobrovolný sbor založen roku 1894 a vybaven ještě tentýž rok novou obloukovou stříkačkou v ceně 900 zlatých. Velitelem sboru se stal František Šírek, náměstkem velitele Matěj Hrubý, jednatelem František Vrkoč, cvičitelem Václav Sokolík a pokladníkem Alexander Albrecht. Po založení měl sbor celkem 25 členů. V roce 1901 byla zakoupena nová čtyřkolová stříkačka za 1 900 korun. K plné motorizaci sboru přispěla až koupě nové dvoukolové stříkačky, kterou obec zakoupila v Telči 29. září 1932 i s příslušenstvím, v celkové ceně 32 019 korun.
Triangulační bod[editovat | editovat zdroj]
V roce 1937 blízko Novosedel proběhla stavba triangulační věže, při níž zemřel jeden z dělníků, původem ze Slovenska Dnes již tuto věž nikde v okolí nenajdeme, shořela totiž během vypalování trávy v roce 1946.
Památné stromy[editovat | editovat zdroj]
- Dub u mostu přes Nežárku[11]
- Dub Emy Destinnové
- Dub v Mláce[12]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Bína (1897–1944), československý legionář, aktivně ze zúčastnil protinacistického odboje, umučen nacisty[10][13]
- Václav Žatecký (1902–1981), příslušník zahraničního odboje ve 2. světové válce, politický vězeň, v roce 2011 in memoriam oceněn Cenou ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva[14][15]
- Jan Lebeda (*1936) – spisovatel dětských knížek žijící v Mláce
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Uvedený počet domů nelze zcela přesně datovat, nicméně se jedná o rozmezí let 1922–1927. Pamětní kniha obce, která záznam obsahuje, byla založena 1. ledna 1922, kontrola zápisů byla provedena 23. března 1927. Zápis pochází nejspíše z první poloviny 20. let.
- ↑ Zapsáno doslovně "...do Libonolce u Děčína...", Libonolce ani Libonolec však jako lokalita zřejmě neexistuje.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Pamětní kniha obce Novosedel n.Nežárkou [online]. (1892) 1945–1954. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche a kolektiv. Svazek 2 (K/O). [s.l.]: Academia, 1978. S. 502.
- ↑ Výmaz z evidence [online]. MK ČR [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Památkový katalog: Rožmberská rybniční soustava [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Kozel, Petr, Jedlička, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Záznam vojáka [online]. Vojenský ústřední archiv [cit. 2021-07-19]. Heslo Bína Jan. Dostupné online.
- ↑ Dub u Jemčiny 102972
Q26787978 - ↑ Dub v Mláce 102980
Q26787982 - ↑ Slavnostní odhalení pamětní desky Janu Bínovi. www.csol.cz [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2011 – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Novosedly nad Nežárkou na Wikimedia Commons - Novosedly nad Nežárkou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Novosedelský hřbitov v projektu M†nulost
