Novosedly nad Nežárkou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Novosedly nad Nežárkou
Novosedly nad Nežárkou, náměstí (2011)

Novosedly nad Nežárkou, náměstí (2011)

znak obce Novosedly nad Nežárkouvlajka obce Novosedly nad Nežárkouznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0313 546844
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Třeboň
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 44,66 km²
počet obyvatel: 647 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 460 m
PSČ: 378 17
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Novosedly nad Nežárkou 182
37817 Novosedly nad Nežárkou
starosta / starostka: Mgr. Filip Mencl
Oficiální web: http://www.novosedly.cz
E-mail: ou@novosedly.cz

Novosedly nad Nežárkou
Red pog.png
Novosedly nad Nežárkou
Novosedly nad Nežárkou, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Novosedly nad Nežárkou (německy Neusattel an der Naser) se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Sestává z místních částí Novosedly nad Nežárkou, Kolence a Mláka. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 649 obyvatel, což bylo o 247 obyvatel méně než v roce 1921.[2] Ve dvacátých letech dvacátého století se zde nacházelo 121 domů.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před první světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359 a nachází se v knihách prvního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic. Ze stejného pramene vyplývá také informace o prvním doloženém novosedelském faráři jménem Mikuláš, který tentýž rok zemřel. V roce 1619 byly Novosedly vypáleny.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Během let první světové války se neodehrálo nic výrazně významného. Do obce v roce 1914 přicestovalo 22 polských uprchlíků, dva z nich utekli, zbylí odjeli během roku 1915. V roce 1916 přicestovaly další dvě polské rodiny, celkem 11 osob. Jako i v jiných kostelích, i zde proběhly rekvírace zvonů. 3. října 1916 byl zabaven zvon Svatý Jakub (ulitý 1791), 17. září 1917 sejmut nejmenší zvon a 25. července 1918 přišel kostel sv. Václava dokonce i o 36 varhanních píšťal. Zabavené varhanní píšťaly byly nahrazeny až během roku 1932.

První republika[editovat | editovat zdroj]

Konec Velké války obyvatelé oslavili průvodem k chrámu Páně, kde byla hrána národní hymna. 1. května 1919 byly na návsi vysazeny dvě lípy – na upomínku svobody.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako první světová válka, i ta druhá probíhala přiměřeně pokojně. Během celé doby okupace se v Novosedlech neudálo nic výrazně významného. 27. února 1945 do obce přijeli němečtí uprchlíci, v počtu do 142 osob. Byli ubytováni v obecní škole a po místních hostincích. Do 3. května 1945 všichni odešli. 2. května ale v Novosedlech pobývala větší jednotka SS, vybavená děly. Novosedly nad Nežárkou byly osvobozeny oddílem Rudé armády 9. května 1945, čítajícím přibližně tisícovku mužů okolo 15. hodiny. Ještě ráno toho dne tudy projížděly poslední zbytky německé branné moci.

1945–1948[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 definitivně v okolí Novosedel skončila plavba dřeva, čímž místní obyvatelé přišli o jeden ze zdrojů obživy. Někteří obyvatelé se odstěhovali do vysídleného pohraničí jako noví osadníci, a to celkem 116 osob (viz tabulka)

Příjmení Jméno osídlená lokalita počet osob poznámka
Šmejkal František Výšpachy (dnes Bílá) 4
Šmejkal Jan Kladné 4
Lískovec František Výšpachy (dnes Bílá) 9
Kaštánek Ludvík Novosedly u Krumlova 6
Kubát František Kladné 4
Kouba Josef Kladné 4
Nestalovová Albína Staré Sedlo 3
Navara Jan Výšpachy (dnes Bílá) 9
Volek Ferdinand Jablonec nad Nisou 5 mlynář
Filípek Františel Dvoreček 9
Melichar Karel Chabařovice u Ústí nad Labem 4
Dvořák Adolf ? 4
Becherová Marie ? 5
Kubát Jan Konějov 4
Škarda Adolf ? 2
Voběrka František Karlovy Vary 3
Viktora Josef Libonolec u Děčína[4] 5
Sýkora František Větřní 3
Laštovka Karel Kladné 4
Kouba Josef Kladné 4
Šmejkalová Marie Větřní 2
Šmejkal František Větřní 4
Šmejkal Jan Kladné 4
Slavíček Josef Výšpachy (dnes Bílá) 4
Bérová Marie Výšpachy (dnes Bílá) 1

Farnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Václava[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Václava v Novosedlech nad Nežárkou (srpen 2013)
Dům čp. 65, přiléhající k novému hřbitovu, který od března 1910 obýval novosedelský farář P. Josef Duda († 1915)

Právě na kraji obce při příjezdu od Lomnice nad Lužnicí se nachází kostel svatého Václava. Jeho současná románská podoba je výsledkem rekonstrukce z roku 1867. Dvojice základních kamenů s pamětními listinami byla usazena 11. května 1867, v roce 1869 byl kostel dostavěn a o rok později vysvěcen.

Farní hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Kolem starého farního kostela z doby před rokem 1359, který již nedostačoval množství věřících a poutníků se nacházel původní hřbitov. Ten je dnes již zrušen, roku 1871 byl postaven a posvěcen nový, dodnes se nacházející u domu čp. 65.

Duchovní správa[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo zmíněno, farnost se zde rozkládala již před rokem 1359. Během válečných tažení byla zdejší farnost přifařena k jedné z blízkých farností, a to k Lomnice nad Lužnicí, Stráži nad Nežárkou nebo i Třeboni. Lokálie zde byla ustanovena roku 1785 za vlády císaře Josefa II., prvním lokalistou se stal o rok později P. Beregisus Gregor († 17. srpna 1788), augustinián ze zrušeného augustiniánského kláštera v Třeboni. Záštitu nad lokálií převzala matice náboženská.

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památník padlým v první světové válce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1922 opatřila obec Novosedly památník padlým a nezvěstným ve světové válce, který byl vztyčen jižně od kaple sv. Jana Nepomuckého. Z důvodu stavby okresní silnice však byl v roce 1935 přemístěn na severní stranu kaple a byl na náklady obce oplocen. Nese tato jména padlých a nezvěstných

Příjmení Jméno čp.
Pražák Václav ?
Fryš Rudolf 10
Bašta Václav 62
Samec Josef 30
Pánek Jan 73
Dušák František 9
Fabian Antonín 10
Novák Vojtěch 88
Nerud František 41
Filípek Václav 48
Havel Václav 81
Štícha Josef 52
Bárta Josef 56
Lískovec Václav ?
Štěpka Jan 101
Štěpka (bratr Jana) 101

Kovárna na návsi[editovat | editovat zdroj]

Na zdejší kovárně působili kováři Valek, Dvořák, Ludvík a Václav Šefčík. Během nájmu Václava Šefčíka byla v roce 1912 zrušena (částečně) tradice zvaná "sýpka", tedy odměna usedlých hospodářů kováři za ostření výhradně orného nářadí ve formě obilného zrní. V roce 1926 byla kovárna napojena na elektrorozvodné síti. Při nástupu nového obecního kováře Františka Bašty v roce 1930 byl zvyk zvaný "sýpka" definitivně zrušen a kovárna byla pronajata za stálý nájem.

Hasičský sbor[editovat | editovat zdroj]

Podle pamětní knihy obce Novosedly byl hasičský dobrovolný sbor založen roku 1894 a vybaven ještě tentýž rok novou obloukovou stříkačkou v ceně 900 zlatých. Velitelem sboru se stal František Šírek, náměstkem velitele Matěj Hrubý, jednatelem František Vrkoč, cvičitelem Václav Sokolík a pokladníkem Alexander Albrecht. Po založení měl sbor celkem 25 členů. V roce 1901 byla zakoupena nová čtyřkolová stříkačka za 1900 korun. K plné motorizaci sboru přispěla až koupě nové dvoukolově stříkačky, kterou obec zakoupila v Telči 29. září 1932 i s příslušenstvím, v celkové ceně 32 019 korun.

Triangulační bod[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 blízko Novosedel proběhla stavba triangulační věže, při níž zemřel jeden z dělníků, původem ze Slovenska. Dnes již tuto věž nikde v okolí nenajdeme, shořela totiž během vypalování trávy v roce 1946.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Novosedly nad Nežárkou ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2013-10-04]. Dostupné online.  
  2. Pamětní kniha obce Novosedel n.Nežárkou [online]. (1892) 1945–1954. Dostupné online.  
  3. Uvedený počet domů nelze zcela přesně datovat, nicméně se jedná o rozmezí let 1922–1927. Pamětní kniha obce, která záznam obsahuje, byla založena 1. ledna 1922, kontrola zápisů byla provedena 23. března 1927. Zápis pochází nejspíše z první poloviny 20. let
  4. zapsáno doslovně "...do Libonolce u Děčína...", Libonolce ani Libonolec však jako lokalita zřejmě neexistuje

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]