Černínové z Chudenic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černínové (Czerninové) z Chudenic
Wappen Czernin von Chudenitz.jpg
Rodový erb Černínů z Chudenic
Země České království
Tituly Hrabě, říšský hrabě
Zakladatel Jan Černín z Chudenic
Mýtický zakladatel Jindřich Znojemský
Rok založení ?
Současná hlava Děpold Josef Maria Černín z Chudenic (vinořsko-dymokurská větev)
Ottokar von Czernin.

Černínové z Chudenic (též Czerninové z Chudenic, něm. Adelsfamilie Czernin von und zu Chudenitz) patří mezi nejvýznamnější a nejstarší české rody. Nejsou však příbuzní s Černíny z Černína, kteří sídlili ve východních Čechách.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Františka Palackého pochází z rodu Drslaviců (vedle Švihovských z Rýzmberka a pánů z Dolan), podle Bohuslava Balbína od Přemyslovce Jindřicha Znojemského. Nejstarší jistý prapředek je doložen dokumentem z 12. století, kdy také již existovaly i Chudenice, které rod za celou svou historii nemusel prodat. V letech 11931212 je zmiňován královský komorník Černín (Cirnin, Crynynus), bratr Drslavův (Dyrzizlaus) a Břetislavův[1]. V letech 1228 a 1229 se připomíná Černín (Cherninus - srov. s Cernunnos s parohy jako mají v erbu páni z Gutštejna) ze Žlovic, syn Břetislava. Do 16. století patřili mezi velmi chudé rody, ničím nevynikali, později se rozvětvili na několik linií, radnickou, tasnovickou a chudenickou, které brzy vymřely.

Nedrahovická větev[editovat | editovat zdroj]

Černínský zámek Krásný Dvůr
Zahradní zámek Althan ve čtvrti Wieden s výhledem na Vídeň z roku 1720. Obrázky Czerninského paláce Althan, s pohledem na Favoritenstraße, Rainergasse a Mayerhofgasse ve vídeňském IV. obvodě Wieden.

Předchůdcem všech Černínů se stal zakladatel nedrahovické větve, hejtman vltavského kraje Jan, jenž zplodil 5 (možná 6) synů a 3 dcery. Nejstarší syn, Diviš, se stal hejtmanem Pražského hradu, jako katolík se přidal ke stavům a skončil na popravišti. Humprecht stál také na straně stavů, avšak později přešel na stranu vítězů. Heřman se účastnil s přítelem Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic cesty do Palestiny a k tureckému sultánovi. Roku 1620 se hlásil k vítězům a stal se staroměstským císařským hejtmanem. Roku 1627 obdrželi bratři Heřman a Humprecht říšské i české hraběcí tituly. Heřman díky vládcově přízni zakoupil Petrohrad, Andělskou Horu, Nejdek, které připojil k rodinným statkům Kozlu a Švihovu. Roku 1651 zemřel bez dědice, majetek tak získal jeho prasynovec Humprecht Jan, který také cestoval po Evropě, koupil Kost, Landštejn, Kosmonosy, Lnáře, Vinoř, na jeho příkaz se začal stavět zámeček Humprecht u Sobotky a také velkolepé paláce v Praze (např. Černínský palác), nebo Černínský palác ve Vídni. Byl jmenován královským místodržitelem, působil jako velvyslanec v Benátkách a Istanbulu.

Další Černínové sloužili v císařských službách. František Josef dostal titul dědičného číšníka Království českého. Jan Rudolf založil černínskou obrazárnu, působil jako prezident Akademie výtvarných umění, Janův syn Evžen Karel vytvořil největší šlechtický archív, když v Jindřichově Hradci sloučil archivy Černínů, pánů z Hradce a Slavatů. Na začátku 20. století spojili své jméno se jménem i erbem vymřelých hrabat Morzinů. Rudolf Theobald (1904–1984) byl vězněn nacisty.

Význačné osobnosti z rodu[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Někteří příslušníci rodu v současnosti žijí v Rakousku, Německu, Velké Británii, Portugalsku, USA. V Česku žije současná hlava dymokursko-vinořské větve Děpold Josef Maria a jeho děti.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Znak v běhu staletí měnili, avšak pravá polovina zůstala červená, v levé modrobílé polovině se nacházejí tři horizontální pruhy (v heraldice tzv. „polotrojříčí“). Při povýšení do erbu přibyly iniciály Rudolfa, Matyáše a Ferdinanda II. s rakouským štítkem, později doprostřed dodali iniciály F III (na počest krále Ferdinanda III.).

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojeni byli s pány z Gutštejna, Fürstenberky, Hrzány, Kinskými, Salmy, Slavaty, Schwarzenbergy, Lobkovici a dalšími rody.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Zachovalo se několik verzí původu jména rodu. Jedna vypráví, že jeden z potomků byl tmavé pleti, další tvrdí, že při bavorském vpádu byli všichni členové rodu vyvražděni až na chlapce, který se ukryl v krbu černé kuchyně a vyšel odtud celý černý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Černínové z Chudenic, s. 37-38.  
  • JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha : Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/cerninove-z-chudenic - Černínové z Chudenic

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]