Páni z Hradce
Páni z Hradce (německy Herren von Neuhaus latinsky de Novo Domo) patřili k rozrodu Vítkovců. Po celou dobu svého trvání tento rod patřil mezi nejvlivnější a nejbohatší šlechtické rody v království a úzce „spolupracoval“ se svými příbuznými Rožmberky. Velkou část svého jmění prostavěli.
Obsah |
Historie [editovat]
Jedná se o starý český rod založený prostřednictvím Vítka z Prčic, který daroval svému synovi Jindřichovi z Hradce (1205-1237) opevnění (později Jindřichohradecký hrad a zámek), které pak Jindřich přestavil a stalo se hlavním sídlem rodu. Okolo této stavby poté začalo vznikat město, jež se dnes nazývá Jindřichův Hradec a Hrad (později v renesanci zámek) se stal jeho centrem. Rodové statky měli tito pánové především okolo jižní českomoravské hranice s „hlavními“ městy Jindřichův Hradec a Telč, kolonizovali také pomezní hvozdy na Moravě a v Rakousku. Většina příslušníků rodu působila ve významných funkcích v království, rovněž bojovali o moc a majetek se sousedními rody i samotným králem. Ve 13. století si Vítek s Oldřichem rozdělili majetek a vytvořili dvě linie - strážskou a ústeckou.
Oldřich z Hradce stál proti Janu Lucemburskému, nakonec se usmířili a Oldřich se účastnil korunovace Karla IV. I Oldřichovi potomci si rodové jmění rozdělili. Jindřich vedl sváry se svými sousedy. Menhart nejprve bojoval proti husitům, poté jim však velel při bitvě u Tachova. Patřil mezi čelní představitele panské jednoty, vykonával funkci nejvyššího purkrabího, avšak stál na straně Oldřicha Rožmberka proti Jiřímu z Poděbrad, který jej zajal a věznil, po onemocnění jej však propustil, přesto Menhart záhy zemřel. Další syn Oldřich se hlásil k umírněnému křídlu husitů, působil ve sboru správců království. Jan oponoval husitům a podporoval Zikmunda, Kostnickým koncilem byl označen jako nejkřesťanštější pán v Čechách. Roku 1505 velel jiný Jindřich jako nejvyšší purkrabí zemskou výpravu proti Šlikům. Adam z Hradce vojensky radil králi Ludvíkovi při výpravě do Uher, díky tomuto jej při korunovaci nezletilého krále roku 1519 nejvyšším kancléřem a zastupoval krále. Asistoval při korunovaci Ferdinanda I. Habsburského za českého krále, nesl mu totiž říšské jablko. Účastnil se i křtu králova syna Maxmiliána. Zemřel roku 1531 ve svém pražském paláci. Jáchym od roku 1554 působil jako nejvyšší kancléř, přikoupil Vimperk a Hlubokou. Jako zbohatlík přestavěl rodinné sídlo a zahynul v Dunaji při návratu domů. Hlava moravské větve a Jindřichův bratr Zachariáš daroval značnou část majetku zámku v Telči. Jeho synovec Adam od roku 1519 vykonával funkce nejvyššího purkrabího a nejvyššího kancléře. Pokračoval v přestavbě rodinného sídla. Zemřel v roce 1596. Roku 1604 zemřel poslední potomek rodu Jáchym Oldřich z Hradce, jímž rod po meči vymřel. Díky sňatku Lucie Otilie s Vilémem Slavatou z Chlumce a Košumberka celý majetek přešel na rod Slavatů.
Erb [editovat]
Původně žívali jako erb zlatou pětilistou růži v modrém poli. Později původní znak dali do srdečního štítku. V samotném čtvrceném štítu se zlatou kotvou a zlatým písmenem „M“ byl ještě zelený vavřínový věnec a zlatočervené dělené pole.
Příbuzenstvo [editovat]
Rod byl spřízněný s Rožmberky, Valdštejny, Šternberky, Lobkovici, pány z Kravař, z Kunštátu, Hohenzollerny.
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha : Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4.
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Hodičtí z Hodic, s. 57-58.
- JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha : Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9.
