Nová Bystřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nová Bystřice
Celkový pohled na město ze západu

Celkový pohled na město ze západu

znak obce Nová Bystřicevlajka obce Nová Bystřiceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0313 546798
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Jindřichův Hradec
pověřená obec: Nová Bystřice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 81,74 km²
počet obyvatel: 3 351 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 588 m
PSČ: 378 33
zákl. sídelní jednotky: 16
části obce: 13
katastrální území: 13
adresa městského úřadu: Městský úřad Nová Bystřice
nám. Míru 58
378 33 Nová Bystřice
starosta / starostka: Vladimír Bláha (ČSSD)
Oficiální web: http://www.novabystrice.cz
E-mail: podatelna@novabystrice.cz

Nová Bystřice
Red pog.png
Nová Bystřice
Nová Bystřice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Nová Bystřice (německy Neu Bistritz) je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem.

Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce (trať 229), otevřené v roce 1897 a v současnosti vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Nová Bystřice je pověřená obec. Do správního obvodu Nové Bystřice spadají obce Číměř a Staré Město pod Landštejnem.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nová Bystřice leží 590 metrů nad mořem v Novobystřické vrchovině, která je součástí Javořické vrchoviny, nejvyšším bodem Nové Bystřice je Kunějovský vrch (725 m n. m.).

Území Nové Bystřice je součástí dvou přírodních parků - na západě zasahuje do přírodního parku Homolka-Vojířov, většina území obce poté spadá do přírodního parku Česká Kanada. Nachází se zde také maloplošná přírodní rezervace Blanko.

49 % rozlohy města (39,99 km2) tvoří lesy, zatímco pouhých 0,7 % rozlohy je zastavěných. Značnou část území zabírají také rybníky (Osika, Mnišský rybník, Bystřický rybník), které většinou napájí říčka Dračice.

Nová Bystřice leží na státních hranicích s Rakouskem, nachází se zde tři hraniční přechody: Nová Bystřice-Grametten, Smrčná-Haugschlag a Artolec-Hirschenschlag. Nová Bystřice sousedí s městem Stráž nad Nežárkou a obcemi Číměř, Člunek, Kunžak, Český Rudolec a Staré Město pod Landštejnem. Nová Bystřice má i s okolními vesnicemi 3 500 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 871 zde byla přepadena družina jakési české kněžny, manželky velkomoravského krále Svatopluka I.[zdroj?]

V 11. a 12. století zde existovalo slovanské osídlení, jehož dokladem je mohylové slovanské pohřebiště v přírodním parku Homolka-Vojířov.

První zmínka o Nové Bystřici pochází z roku 1175 (což z ní činí nejstarší sídlo v okrese Jindřichův Hradec), kdy je zmiňována osada Vistritz jako součást raabského hrabství v Dolních Rakousech. Oblast byla na žádost raabských hrabat kolonizována Johanity. Po vymření hrabat z Raabsu patřila oblast rodu Zöbingů, kteří pravděpodobně ve Vistritzu nechali postavit největší rotundu ve střední Evropě[2]. Zöbingové také založili hrad Landštejn, s nímž jsou dějiny Nové Bystřice spjaty.

Roku 1276 se Bystřice a Landštejn staly osobním majetkem Guty Habsburské, budoucí české královny. Roku 1282 se pak bystřické panství stává součástí Čech, neboť připadá Vítkovci Sezemovi z Landštejna. Další bystřický pán Vilém z Landštejna rebeloval proti Janu Lucemburskému, který roku 1318 celé panství vyplenil, čímž způsobil lokální hladomor. Vilém z Landštejna ale později obrátil a stal se královým rádcem, takže Jan Lucemburský roku 1341 povýšil Bystřici na město.

Roku 1381 se Bystřice stává majetkem korutanského rodu Krajířů z Krajku. Za husitských válek byl pánem Bystřice věrný katolík Lipolt z Krajku. Roku 1420 Bystřici dobyl a vypálil Jan Žižka, poměrně brzy ale byla znovu vystavěna a pojmenována Nová Bystřice.

Roku 1493 přišel na Novobystřicko paulánský řád, který zde založil klášter. Ten byl roku 1533 zničen sektou novokřtěnců, kteří klášter během mše přepadli a 40 mnichů spolu s věřícími z okolí zavraždili.

Roku 1575 vymírají Krajíři z Krajku po meči a zadlužené panství se vystřídá v rukou Lobkoviců a Kinských. Roku 1615 panství koupila hradecká kněžna Lucie Otýlie z Hradce, která je poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi. Za něho nastal největší rozvoj bystřického panství. Roku 1626 pozval zpátky paulány a roku 1637 udělil městská práva hornickému městečku Hůrky, které je dnes součástí Nové Bystřice. Adam Pavel Slavata nechal po své smrti zazdít své srdce v kostele ve své milované Nové Bystřici, což prokázal archeologický průzkum roku 1997.

Po vymření Slavatů se až do zrušení panské správy roku 1848 majitelé novobystřického panství rychle střídali. Roku 1785 Josef II. zrušil paulánský klášter. Po roce 1870 nastal rapidní úbytek obyvatelstva vystěhováním do Ameriky (zhruba 1/3 obyvatelstva odešla). Roku 1897 sem byla přivedena úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce.

Roku 1938 zde byli nadšeně přivítáni Němci a Neubistritz se stal okresním městem. Nová Bystřice byla osvobozena 10. května 1945 a o 18 dní později byli odsunuti Němci a nastal příliv českého obyvatelstva. V dobách komunistické totality se Nová Bystřice nalézala prakticky pár metrů od železné opony a byla k ní připojena řada vesnic v okolí. Po roce 1989 nastal obrovský rozkvět města, cyklotras a turismu.

Ekonomika města[editovat | editovat zdroj]

Mírové náměstí, horní část

Tradiční zaměření na textilní výrobu se mění zejména na služby v turistickém ruchu. Ve městě existuje přes deset restauračních zařízení a několik hotelů. Mezi hlavní lákadla patří okolní příroda České Kanady s mnoha cyklostezkami, zimními běžeckými trasami, golfovým hřištěm a vodní nádrží Osika.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Nová Bystřice je baštou České strany sociálně demokratické, která zde vyhrála všechny volby od roku 1998 a v městském zastupitelstvu má nadpoloviční většinu. V letech 1998-2008 byl starostou Nové Bystřice Jiří Zimola, současný hejtman Jihočeského kraje.

Výsledky voleb v Nové Bystřici
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL
Komunální 1994 47.46[3] 47.46[3] 49.45 -
Parlamentní 1996 29.77 21.65 20.63 4.55
Parlamentní 1998 39.32 20.87 19.50 5.15
Komunální 1998 47.29 - 33.27 10.61
Krajské 2000 20.02 16.46 37.31 13.30[4]
Parlamentní 2002 37.47 18.69 28.78 6.72[5]
Komunální 2002 51.11 13.11 23.19 12.59
Evropské 2004 11.98 27.52 32.20 3.18
Krajské 2004 26.89 30.95 30.67 3.64
Parlamentní 2006 32.91 31.16 22.32 4.45
Komunální 2006 52.52 24.13 23.36 -
Krajské 2008 61.38 17.78 15.76 0.82
Evropské 2009 32.33 27.83 22.50 2.16
Parlamentní 2010 28.87 16.94 20.23 1.12
Komunální 2010 51.58 8.10 15.64 -

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Bystřici.

Nová Bystřice[editovat | editovat zdroj]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30. Dostupné online.  
  2. http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/rotunda-v-nove-bystrici-budi-pozornost20080929.html
  3. a b V rámci koalice ČSSD-ODS
  4. V rámci Čtyřkoalice
  5. V rámci Koalice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Nová Bystřice

Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná
Zaniklá ves: Mnich u Nové Bystřice