Budeč (okres Jindřichův Hradec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budeč
Náves v Budči

Náves v Budči

znak obce Budečvlajka obce Budečznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0313 546020
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Dačice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 5,11 km²
počet obyvatel: 224 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 488 m
PSČ: 378 92 až 380 01
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Budeč 70
37892 Budeč
starosta / starostka: Pavel Polák
Oficiální web: http://www.obecbudec.cz/
E-mail: ou@obecbudec.cz

Budeč
Red pog.png
Budeč
Budeč, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Budeč (německy Butsch) se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský 10,5 km východně od Dačic, součástí je osada Borová. Nejbližší železniční stanice Dačice. Nadmořská výška 488 m. Pošta v místě, Římskokatolická farnost Budeč, spravována z Horní Slatiny. Obec s českým obyvatelstvem. V r. 1850 měla 527 obyvatel.

Části obce

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v údolí Želetavky, v severním výběžku Jernnické kotliny. Katastr obce zaujímá výsek této sníženiny od strmých svahů údolí Želetavky, přes mírně ukloněný povrch až k východnímu úpatí hřbetu Slatinských kopců, v úrovni výšek od 490 do 500 m n. m. Povrch plošin hojně pokrývají svahové a sprašové hlíny. Osada Borová leží v jižní části Brtnické vrchoviny, nad 40 m vysokým svahem údolí Želetavky, který tvoří hranici obou jednotek. (M. Hrádek)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251, kdy se uvádí v pramenech Bernhart a Oldřich z Budče. Majitelé Budče se během staletí velmi střídali, až v roce 1662 koupil Budeč loucký klášter. Klášter nechal úplně přestavět jižní křídlo zdejšího zámku. Po zrušení kláštera roku 1784 koupil Budeč v roce 1789 ve veřejné dražbě hrabě Josef Wallis, známý svojí účastí na státním bankrotu roku 1811. Protože však Wallisové měli výstavnější zámky v Moravských Budějovicích a Budíškovicích, byl zámek v Budči používán pro hospodářské účely. V téže době se dostaly do vlastnictví Wallisů také statky Knínice s Osoudovem a Radkovicemi. V rodině Wallisů zůstal statek až do pozemkové reformy 1923-1926, kdy jeho majitelce Anně Marii Schaffgotschové byl majetek částečně zabrán a částečně propuštěn ze záboru. V roce 1945 byl statek Budeč zkonfiskován.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve vsi 27 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 20 a 7 zpustlo. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. V roce 1843 bylo v Budči 546 obyvatel, z toho 276 mužů a 270 žen v 68 domech a 128 domácnostech. Z nich se 104 živilo zemědělstvím, 16 živnostmi, 3 obojím, jiným zaměstnáním 5. Desátky byly odváděny panství Budeč. Z Budče se jezdilo na sobotní týdenní trhy do Dačic.

Budeč byla do roku 1849 sídlem stejnojmenného panství ve Znojemském kraji.

Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy byla Budeč po územní reorganizaci s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V rámci integrace obcí byla roku 1976 s Budčí sloučena obec Horní Slatina. V roce 1989 byla Budeč sloučena krátce s obcí Budíškovice, ale od roku 1990 má opět samostatný obecní úřad. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 v obci bylo ředitelství velkostatku rodu Wallisů. K velkostatku patřila cihelna a lihovar, c. k. poštovní úřad a četnická stanice. V roce 1924 byl založen záložní spolek pro Budeč a okolí.

V letech 1923-1926 proběhla na velkostatku Budeč - Budíškovice A. M. Schaffgotschové pozemková reforma. Lihovar byl združstevněn pronájmem. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931. JZD bylo založeno v roce 1953, roku 1975 bylo sloučeno do JZD 1. máj Budíškovice. 

Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, školství a dojížďka za prací jinam. V obci je v provozu lihovar. 

Škola[editovat | editovat zdroj]

Počátky školy v Budči se váží k roku 1660, kdy majitel budečského statku rytíř Jiří Matyášovský z Matyášovic daroval pro školu pozemek. Škola v roce 1771 vyhořela a působila v náhradních prostorách bytu zahradníka, učilo se také ve zdejším zámku. Do Budče byly přiškoleny obce Knínice a Radkovice. Počátkem 20. století měla zdejší škola tři třídy. V roce 1953 zde byla zřízena osmiletá střední škola, přeměněná roku 1960 na základní devítiletou školu, která je nyní redukována na 1. až 5. ročník.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Zvěstování Panny Marie, gotický jednolodní kostel ze 14. století
  • Zámek Budeč, raně barokní z druhé poloviny 17. století s kaplí, s pozůstatky tvrze pánů z Thürnau, doložené roku 1520. Počátkem 19.stol. klasicistní úpravy.
  • socha Jana Nepomuckého z roku 1727 - před kostelem obklopena balustrádou
  • u silnice do Jemnice barokní kaplička z roku 1722
  • Fara čp. 33, přiléhající k zámku, datována do 17. století
  • Gotický jednolodní kostel Zvěstování Panny Marie ze 14. století původně opevněný s lodí po požáru roku 1771 barokně přestavěnou a zaklenutou.
  • V místní části Borová kaplička z roku 1877
  • V obci pomník padlým v 1. světové válce z roku 1922. 

 Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura [editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 601-604.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2013-10-04]. Dostupné online.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu