Želetavka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Želetavka
Splav na Želetavce pod Palliardiho hradiskem nad Koberovým mlýnem
Splav na Želetavce pod Palliardiho hradiskem nad Koberovým mlýnem
Základní informace
Délka toku55,845 km
Plocha povodí374,9 km²
Průměrný průtok1,11 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-14-02-010
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina, Jihočeský kraj,
Jihomoravský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želetavka je levostranný přítok řeky Dyje, tekoucí na jihozápadě Moravy v okresech Třebíč, Jindřichův Hradec a Znojmo (tedy třemi různými kraji). Délka toku činí 55,8 km.[1] Plocha povodí měří 374,9 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení západně od Lesné v nadmořské výšce 660 m. Teče zhruba na jih, na dolním toku tvoří výrazný esovitý oblouk východním směrem. Ústí do Dyje (vodní nádrž Vranov) pod hradem Bítov, v nadmořské výšce 340 m (resp. na úrovni vzdutí přehrady).

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok u ústí činí 1,11 m³/s.[3]

Hlásné profily:[4]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Jemnice 24,30 146,25 km² 0,54 m³/s 49,0 m³/s
Vysočany 2,60 367,69 km² 1,08 m³/s 78,0 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Protéká obcemi Želetava, Budeč, Jemnice, Radotice, Bačkovice a Lubnice, jediným městem na toku je Jemnice. Řada dalších obcí se nachází poblíž toku. Na dolním toku říčka protéká hlubokým údolím a poslední dva kilometry jsou zaplaveny vodami Vranovské přehrady.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní charakteristiky toku Želetavka a jeho povodí [online]. [cit. 2010-01-10]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2010-01-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 313. 
  4. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-06. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]