Třeboň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třeboň
Třeboň - Masarykovo náměstí

Třeboň - Masarykovo náměstí

znak obce Třeboňvlajka obce Třeboňznakvlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0313 547336
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Třeboň
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 98,33 km²
počet obyvatel: 8 598 (1. 1. 2012[1])
zeměpisné souřadnice: 49° 0′ 14″ s. š., 14° 46′ 15″ v. d.
nadmořská výška: 434 m
PSČ: 379 01
zákl. sídelní jednotky: 22
části obce: 8
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Městský úřad Třeboň
Masarykovo nám. 20/I
379 01 Třeboň
starosta / starostka: Jiří Houdek
Oficiální web: http://www.mesto-trebon.cz
E-mail: posta@mesto-trebon.cz

Třeboň
Red pog.png
Třeboň
Třeboň, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Třeboň (německy Wittingau, tj. „Vítkův Luh“) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. V roce 2011 zde žilo přes 8,5 tisíce trvale hlášených obyvatel. Je lázeňským městem a střediskem CHKO Třeboňsko.

Obsah

Historie [editovat]

  • Počátky města sahají až do poloviny 12. století, kdy v místě vznikl dvorec a poté osada.
  • Původně byla v držení Vítkovců (Vítek z Prčic), v roce 1366 přešla pod záštitu bratrů z Rožmberka a získává svůj český název.
  • 1341: Třeboň získala statut města a v letech 1376 a 1378 tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli.
  • Ke konci 14. století bylo kolem města postaveno opevnění hradbami a příkopem, které se osvědčilo později, v husitských válkách, a proměnilo Třeboň v nedobytnou pevnost, schopnou odolat mnohým útokům.
  • Koncem 16. století měl na třeboňském zámku své alchymistické dílny Vilém z Rožmberka.
  • V roce 1611 zde zemřel rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka, který na Třeboň přenesl své sídlo.
  • 1660: Třeboň (tehdy jako panství) se stala majetkem rodu Schwarzenbergů, kteří jej spravovali až do konce I. světové války (pozemkové reformy).
  • Od pol. 19. století fungovala Třeboň jako okresní město (politický i soudní okres), v roce 1960 byl při celostátní reorganizaci státní správy třeboňský okres zrušen a městu udělen lázeňský statut.[2]
Sousoší na náměstí T. G. Masaryka

Pamětihodnosti [editovat]

Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Třeboni.
  • CHKO Třeboňsko
  • Rožmberk (největší rybník ČR)
  • Zlatá stoka
  • Nová řeka
  • Třeboňské městské opevnění
  • Zámek Třeboň, národní kulturní památka
  • Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, mariánským sloupem a kašnou
  • Zlatá hvězda, Vratislavský dům, Kamenná studně
  • Třeboňské lázeňství
  • augustiniánský klášter, národní kulturní památka
  • děkanský kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře a třeboňskou Madonou
  • kostel sv. Alžběty na Budějovickém předměstí
  • Schwarzenberská hrobka v Domaníně, národní kulturní památka
  • Knížecí pivovar Regent (1379), stylové restaurace
  • hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně, sousoší anděla strážce v Třeboňském parku
  • Dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. stol. na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu (dnes Lesostavby Třeboň)
  • Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází
  • Rybník Svět (Nevděk), Krčínův a Šustův pomník
  • Opatovický rybník a mlýn, obora, hřebčín a kaple
  • Barokní sousoší ve městě a u kostela (Sv. Václav, Sv. Jan Nepomucký, Sv.Jiljí, Sv.Augustin, Ježíš a další)
  • Čtyři velké městské brány (Budějovická, Hradecká, Novohradská a renesanční Svinenská brána s polychromovanou soškou Sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu)
  • Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901, barokní kaple Sv. Jana Nepomuckého a Sv.Petra a Pavla, motorest u Petra Voka
  • Pergola a barokní kaple Sv. Víta, nástropní obraz (al fresco) předání ramene Sv. Víta svatému Václavu, blízký mlýn a boží muka
  • Tylovo divadlo, městské muzeum, renesanční Bílý Koníček a Beseda na Masarykově náměstí
  • Domek Josefa Kajetána Tyla u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší Sv. Jana Nepomuckého
  • Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří
  • Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi
  • Historická obchodní Březanova ulice s podloubími od Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny, brána do kláštera, bývalý Augustiniánský klášter s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata "písmáka" Kříže z Telče
  • Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník
  • Třeboňský menhir u Zlaté stoky a boží muka datovaná 1649 proti kiosku u Schwarzenberské hrobky s obrazem sv. Vojtěcha
  • barokní kaple Nejsvětější trojice na Pražské
  • kaple Sv.Barbory a Sv.Kateřiny datovaná 1747 v ulici Svatopluka Čecha
  • Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty)
  • domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem Sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové
  • pomník obětem zla (se jmény obětí první a druhé světové války) před školou v Sokolské ulici
  • dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí)
  • balvan inženýra Pavla Pavla na trávníku před vyhlídkovou restaurací "U Světa" na Hliníku
  • litinový kříž s "Ukřižovaným" (pískovcový podstavec datován 1896) se "středověkým" odrazníkem na křižovatce Sokolské třídy a ulic Chelčického a Svatopluka Čecha
  • domečková sloupková boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí
  • historický renesančně barokní Schwarzenbergský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami, vpravo při státní silnici z Třeboně na Lišov
  • barokní Schwarzenbergský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (Sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím Třeboň
  • Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách (dříve národní kulturní památka)
  • velké Schwarzenbergské seníky na stezce "Hrádeček" (jeden vyhořel a druhý je zrekonstruován na penzion poblíž Zlaté stoky za mostkem u Lesostaveb)
  • Bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)

Současnost [editovat]

Město je hojně navštěvováno turisty a lázeňskými hosty. Ve městě jsou dvojí lázně: Bertiny lázně a Lázně Aurora. Sídlo zde má Rybářství Třeboň, největší rybářství v Evropě, a pivovar Regent, který se rokem založení 1379 řadí mezi nejstarší pivovary na světě. Zámek je třetím největším areálem tohoto typu (po Pražském hradu a zámku v Českém Krumlově) v České republice. V Třeboni sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj. Širší centrum města, zahrnující historickou část místní části Třeboň I, ale i část území pod Světskou hrází, patřící do městské části Třeboň II, je městskou památkovou rezervací. Bývalý augustiniánský klášter je perlou jihočeské gotiky. Krajina je chráněna jako CHKO Třeboňsko a jako Biosférická rezervace Unesco. Město Třeboň a jeho okolí je v letním období vhodné pro relaxační cykloturistiku i projížďky na koni.

Místní části [editovat]

Třeboň má osm místních částí, z nichž šest(Branná, Břilice, Holičky, Nová Hlína. Přeseka, Stará Hlína)jsou obce přičleněné k městu Třeboň; samotná Třeboň je rozdělená na Třeboň I, zahrnující historické centrum a území na východ od něj směrem na Kopeček. Třeboň II se pak rozprostírá jednak na severozápad a jednak na jih od historického centra (od Třeboně I). Za sever města je považováno území průmyslové zóny Třeboně II, rozprostřené vpravo od výpadovky na Prahu. Jih města (část Třeboně II) je tvořen územím, které se rozprostírá jižně od historického centra města, za Pivovarem Bohemia Regent, směrem na Brannou a Nové Hrady, na Domanín, Borovany a Trhové Sviny.

Partnerská města [editovat]

Fotogalerie [editovat]

  • Domy na náměstí T. G. Masaryka

  • Pohled na rybník Svět od jihozápadu, nová Třeboň je vidět na vzdálenějším břehu

  • Pomník rybníkáře Jakuba Krčína,v Třeboni na hrázi rybníka Svět

  • Ulička v centru (Rožmberská)

  • Masarykovo náměstí

  • Zbytky starého opevnění města (Katovna)

  • Zámek

  • Schwarzenberská hrobka uprostřed Třeboňského parku v Domaníně

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. ↑ http://www.ceske-budejovice-jihocesky-kraj.cz/trebon/historie.php

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Třeboň
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Město Třeboň

Branná • Břilice • Holičky • Nová Hlína • Přeseka • Stará Hlína • Třeboň I • Třeboň II


Města, městys a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys .
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třeboň&oldid=10333368“