Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl
Portrét J. K. Tyla od Jana Vilímka
Narození	4. února 1808 Kutná Hora,  Rakouské císařství
Úmrtí	11. července 1856 Plzeň,  Rakouské císařství
Povolání	dramatik, spisovatel
Národnost	česká
Státní příslušnost	Rakouské císařství
Alma mater	Univerzita Karlova (nedostudoval)
Literární žánr	romantismus
Významná díla	Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Paličova dcera
Ocenění	Zlatý prsten za literaturu
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech.
Seznam děl v databázi Národní knihovny

Josef Kajetán Tyl (4. února 1808, Kutná Hora – 11. července 1856, Plzeň) byl český dramatik a spisovatel.

Život

Jeho otec Jiří, který byl v úřed. záznamech psán též jako Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku , matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15.listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčí.

Tyl studoval staroměstské gymnázium v Praze (od r. 1822), roku 1827 odešel pokračovat ve studiu na gymnáziu do Hradce Králové, kde se seznámil s V. K. Klicperou.

Po ukončení gymnázia (1828) odešel studovat filosofickou fakultu do Prahy. Studia nedokončil.

Stal se členem Hilmarovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou (1803 – 1870), herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy.

V Praze získal místo účetního (fourier) ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842 . Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině.

Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy. Tyl redigoval do r. 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842), v letech 1846–1849 vydával Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro vesnice – Selské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal.

V roce 1833, společně s K. S. Amerlingem, F. Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hejnišem, K. H. Máchou ad., založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v domě pana Arbeita. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Klicpera, Štěpánek ad.).

Dne 21.prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla Tylova hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj .

V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle.

Roku 1846 odchází do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem je pověřen řízením českých představení (do roku 1851). V této době se dostal na vrchol kariéry, vychází všechny jeho spisy, dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa.

V této době působí také jako organizátor českého kulturního života (organizuje plesy atp.).

V roce 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské Lípy.

Byl zvolen poslancem do říšského sněmu. Aby uživil početnou rodinu, snažil se úřadům zavděčit oslavnými texty na mocnáře – v roce 1853 například napsal oslavné díkuvzdání za nezdařený atentát na Františka Josefa I. (atentát z 18. 2. 1853). Nic mu to však nepomohlo a dluhy nadále narůstaly.

V této době si udělal spoustu nepřátel a byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.

Cílem jeho tvorby bylo vytvořit české drama. Nejprve hry pouze překládal, ale pak je začal i psát.

Soukromý život

Tyl se v roce 1839 oženil s herečkou a zpěvačkou Magdalenou Forchheimovou, se kterou čekal dítě. Dítě se ale narodilo mrtvé a Magdalena již po tomto těžkém porodu další děti mít nemohla. Tyl záhy navázal intimní poměr s Magdaleninou mladší sestrou Annou Forchheimovou-Rajskou (1824 – 1903) . Tak vznikl podivný manželský trojúhelník Tyla a dvou sester. Se svou milenkou Annou nakonec zplodil sedm dětí ), které vychovávala manželka Magdalena. J. K. Tyl měl v době svého úmrtí čtyři nezletilé dcery , tři syny (Josef Otakar 1843 – 1907, Jan Stanislav 1845 – 1890, František 1853 – 1902) a nejmladší syn Josef Kajetán se narodil v roce 1856 krátce po Tylově smrti . Dvě z dcer, nejstarší Marie Eleonora (16.března 1848 – 14.října 1868) a Eliška (1850 – 1909) byly též herečky. Po smrti Josefa Kajetána Tyla se Anna Forcheimová-Rajská provdala za spisovatele a žurnalistu Josefa Ladislava Turnovského (1837 – 1901), pozdějšího ředitele Ústřední Matice Školské, který vedl divadelní společnost po řediteli Prokopovi .

Dílo

Hry

• Vyhoň dub – tato hra příliš neuspěla, byla to jeho první hra a tento neúspěch ho na chvíli odradil od psaní.
• Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – (1834) hra se zpěvy, z venkovského prostředí. Zcela zapadla, ale poprvé zde zazněla budoucí česká hymna. Při psaní textu písně Kde domov můj se Tyl nechal ispirovat svými dojmy z údolí řeky Vrchlice.
• Čestmír
• Slepý mládenec
• Paní Marjánka, matka pluku

Hry ze života pražských lidí

• Pražský flamendr
• Bankrotář
• Paličova dcera (1847) Rozárka je dcera venkovského paliče Valenty. Valenta se ze zoufalství a zlosti dopustí žhářství. Rozárka bere vinu na sebe, protože nechce, aby její sourozenci měli otce paliče.
• Chudý kejklíř

Dramatické báchorky

• Strakonický dudák aneb Hody divých žen – dudák Švanda odchází do ciziny za vyšším výdělkem, ale pak si uvědomuje, co pro něj domov znamená a vrací se zpět. Tyl chtěl odsoudit lidi, kteří odešli do ciziny. Pokouší se agitovat pro myšlenku, aby lidé pracovali doma – pro národ.
• Lesní panna aneb Cesta do Ameriky – objevuje se zde stejná myšlenka jako ve Strakonickém dudákovi.
• Tvrdohlavá žena aneb Zamilovaný školní mládenec – reagovala na politickou situaci roku 1848, na tuto situaci zde je mnoho narážek. Hlavní hrdinkou je mlynářka, která nechce dát svou dceru školnímu mládenci. Horský duch ji za to spálí mlýn a nechá ji bloudit, až si uvědomí svou chybu a sebe i svou dceru provdá.
• Jiříkovo vidění
• Čert na zemi

Historické hry

• Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři – zachycuje zde potlačení vzpoury kutnohorských havířů v 15. stol. Inspirací mu byla stávka dělníků smíchovské kartounky v r. 1844. Opat (hlavní hrdina), který se snaží vyřešit spory dohodou, je popraven.
• Jan Hus – hra je namířena proti církvi. Je zde poměrně mnoho historických nepřesností, Hus se v Kostnici setkává s Janem Žižkou, který je pro Tyla ideálním lidovým vůdcem. Tyl udělal z Husa bojovníka za ideály roku 1848.
• Žižka z Trocnova
• Staré město a Malá Strana
• Krvavé křtiny, aneb Drahomíra a její synové
• Měšťané a študenti

Nedramatická tvorba (próza)

• Dekret kutnohorský – novela
• Rozina Ruthardova – novela
• Vojta chudý čeledín – adaptace románu švýcarského autora J. Gotthelfa. Vyšla za finanční podpory pojizerského vlastence a mecenáše Jana Krouského.
• Poslední Čech – neúspěšný román, obrací se k odnárodněné šlechtě. Hrabě Velenský se považuje za posledního Čecha a chce pro národ získat svého syna, který se národu vzdálil. Nakonec se mu to podaří. Řeší zde generační problémy. V tomto díle převažují romantické prvky nad realistickými. Bylo terčem kritiky Havlíčka.

Drobná díla

• České garanáty – satira
• Pomněnky z roztěže – satira (vyd. 1844)
• Kusy mého srdce – povídky (autobiografie)
• S poctivostí nejdál dojdeš – povídka
• Zloděj – povídka
• Karbaník a jeho milá – povídka
• Braniboři v Čechách – povídka
• Rozervanec – odsouzení romantických životních postojů, kritika K. H. Máchy, především jeho Máje

Odkazy

Literatura

• TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. Život a doba Josefa Kajetana Tyla. Praha : Hynek, 1892. Dostupné online.  
• BLAHNÍK, Vojtěch Kristian. J. K. Tyla had z ráje. Praha : Prometheus, 1926. Monografie o pohnutém životě a díle J. K. Tyla z pera divadelního historika V. K. Blahníka.. Dostupné online.  
• FILÍPEK, Václav. Jos. Kaj. Tyl, jeho snažení a působení : životopisný nástin. Praha : Kober a Markgraf, 1859. Životopisný nástin o Josefu Kajetánu Tylovi, v němž autor vzpomíná na jeho působení v časopise Květy a v Divadle v Růžové ulici.. Dostupné online.  
• Československé divadlo, roč. IV., sešit 10, 18. června 1926 a sešit 11, 2. července 1926, nakl. F. Topič, Praha, str. 150–2, 165–194
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, str. 536–8

Odkazy

• Josef Kajetán Tyl v archivu Národního divadla
• Česká literatura v letech 1815–1918
• Seznam českých spisovatelů
• Divadlo
• Rozhlasové adaptace vybraných děl k bezplatnému stáhnutí ve formátu mp3 na webových stránkách Českého rozhlasu 3-Vltava
• Několik volně dostupných zdigitalizovaých děl J.K.Tyla v Krameriovi Městské knihovny v Praze
• K jazykové a slohové stránce Tylových divadelních her
• Tylův výběr z živého pramene