Blatná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Strakonicku. Další významy jsou uvedeny v článku Blatná (rozcestník).
Blatná
západní část náměstí Míru se zvonicí

západní část náměstí Míru se zvonicí

znak obce Blatnávlajka obce Blatnáznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0316 550850
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Strakonice (CZ0316)
obec s rozšířenou působností: Blatná
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 43,6 km²
počet obyvatel: 6 724 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 440 m
PSČ: 388 01
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 9
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: Městský úřad Blatná
třída T. G. Masaryka 322
388 11  Blatná
starosta / starostka: Mgr. Bohuslav Navrátil
Oficiální web: http://www.mesto-blatna.cz/
E-mail: mesto@mesto-blatna.cz

Blatná
Red pog.png
Blatná
Zdroje k infoboxu a částem obce

Blatná (německy Blatna) je město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, 18 km severně od Strakonic. V Blatné se několik potoků spojuje v řeku Lomnici. Žije zde přes 6 tisíc obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Území města obsahuje jako enklávu obec Mačkov.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zdejší území bylo osídleno již v 6. století.[2] Město vzniklo na křižovatce cest mezi Pískem a Plzní a Strakonicemi a Prahou. První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235. Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. V 15. století a na počátku 16. století je blatenský hrad centrem dominia Pánů z Rožmitálu. Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blatné.

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-26]. S. 35. Dostupné online.  
  2. Kolektiv. Umělecké památky Čech. I. svazek A - J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 644 s. bez ISBN

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexandr Debnar: K dějinám protifašistického odboje na Blatensku, in: Sborník k 750. výročí Blatné. Sborník vlastivědných prací vydaných k 750, výročí první písemné zprávy o Blatné. Blatná 1985, s. 105 - 121.
  • Alexandr Debnar: K odbojovému hnutí na Blatensku 1 - 4, in: Budovatel, č. 18, s. 2, č. 19 s.2, č. 20, s.2, č. 21, s. 2, roč. I./1987.
  • Alexandr Debnar: Hornická ilegální buňka KSČ na Blatensku, in: Budovatel, č. 28, roč. I./1987, s. 3 - 4.
  • Alexandr Debnar: Zpráva o přípravě vědeckého zkoumání pozůstatků rytíře Ludvíka Loreckého ze Lkouše a členů jeho rodiny, in: Jihočeský sborník historický, č.1, roč. 1988/LVII, s. 40 - 44.
  • Alexandr Debnar: Nová zjištění a přehodnocení pohledů na okolnosti vražd Loreckých ze Lkouše spáchaných dne 24.8.1571 v Šamonicích, in: Sborník k 400. výročí Blatné. Sborník vlastivědných prací vydaných k 400. výročí povýšení Blatné na město, Blatná 2001, s. 69 - 127.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]