Havlíčkův Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Havlíčkův Brod
Původní Havlíčkovo náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie

Původní Havlíčkovo náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie

znak obce Havlíčkův Brodvlajka obce Havlíčkův Brodznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0631 568414
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Havlíčkův Brod
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 64,95 km²
počet obyvatel: 23 483 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 422 m
PSČ: 580 01
zákl. sídelní jednotky: 41
části obce: 14
katastrální území: 13
adresa městského úřadu: Havlíčkovo náměstí 57
Havlíčkův Brod
58061 Havlíčkův Brod
starosta / starostka: Mgr. Jan Tecl
Oficiální web: http://www.muhb.cz
E-mail: posta@muhb.cz

Havlíčkův Brod (Česko)
Red pog.png
Zdroje k infoboxu a částem obce

Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. V roce 2012 zde žilo přes 23 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Havlíčkova Brodu.

Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o městě pochází z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.[2] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi. V roce 1274 byla osada povýšena na město. Ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Od roku 1308 se město jmenovalo Německý Brod až do roku 1945. Za husitských válek v roce 1422 zde hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a slavné císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky. Tato událost definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 povýšeno na královské město.

V letech 1871 - 1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze.

Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě sídlí pivovar Rebel.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Havlíčkově Brodě.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Církevní památky[editovat | editovat zdroj]

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel města Havlíčkova Brodu[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 8 189 8 811 9 359 10 240 12 628 13 150 15 232 17 238 17 533 20 197 23 146 24 472 24 375 23 723

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.[5]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění Havlíčkova Brodu

Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 částí:

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Havlíčkův Brod a Obvod obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod.

Havlíčkův Brod je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod se skládá ze 120 obcí, ORP z 56 obcí.

Městská samospráva[editovat | editovat zdroj]

V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů.[6] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod.[7]

Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš Holenda
  • Jaroslav Kruntorád ?–2006
  • Jana Fischerová 2006–2010 (ODS)
  • Jan Tecl od 2010 (ODS)

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad. Dostupné online.  
  2. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81.  
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.  
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 12.  
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 22.  
  6. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (česky) 
  7. Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]