Ledeč nad Sázavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ledeč nad Sázavou
Hrad v Ledči nad Sázavou

Hrad v Ledči nad Sázavou

znak obce Ledeč nad Sázavouvlajka obce Ledeč nad Sázavouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0631 568988
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Světlá nad Sázavou
pověřená obec: Ledeč nad Sázavou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,25 km²
počet obyvatel: 5 486 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 353 m
PSČ: 584 01
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 7
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Husovo náměstí 7
58401 Ledeč nad Sázavou
starosta / starostka: Petr Vaněk
Oficiální web: http://www.ledecns.cz
E-mail: podatelna@ledecns.cz

Ledeč nad Sázavou
Red pog.png
Ledeč nad Sázavou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Ledeč nad Sázavou (něm. Ledetsch an der Sasau) je město uprostřed[zdroj?] Českomoravské vrchoviny v okrese Havlíčkův Brod.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska polohy se Ledeč nad Sázavou a okolí nachází v poměrně kopcovité oblasti Českomoravské vrchoviny. Město se rozkládá na obou březích řeky Sázavy. Pravému břehu dominuje rozlehlý hrad z poloviny 13. století. Historické jádro města s kostelem sv. Petra a Pavla se nachází na levém břehu. Část domů kolem obdélníkového náměstí si uchovala původní pozdně gotickou a renesanční dispozici. Proto zde byla v roce 2003 vyhlášená městská památková zóna.

Jméno osady Ledeč je zmiňováno již ve 12. století, v polovině 15. století byla povýšena na město. Samotné město Ledeč bylo v této době nejvýznamnější středisko kulturně–nábožensko-politického dění ve středním Posázaví.[2]

Ve městě se narodil Vojtěch Hlaváč, český varhaník, skladatel, dirigent a vynálezce působící převážně v Rusku (23. března 184922. března 1911)

V letech 2006-2010 působil jako starosta Stanislav Vrba, od roku 2010 tuto funkci zastává Petr Vaněk.

Vývoj počtu obyvatel Ledče nad Sázavou[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2012
Počet obyvatel 3176 3374 3225 3111 3482 3490 3330 3239 4073 5195 6202 6540 6127 5486

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ledči nad Sázavou.

K památkám patří také Husův sbor Církve československé husitské postavený v letech 1926 a 1927. Strop liturgické síně je ve stylu art deco

Děkanský kostel sv. Petra a Pavla[editovat | editovat zdroj]

Jednou ze zajímavostí děkanského kostel sv. Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou jsou „hlavičky“ na konzolách v presbytáři tohoto chrámu. Vrcholně gotické žebroví presbytáře je na dvou místech proti sobě ukončené konzolami s pozoruhodnými obličeji. Velikost obličeje na konzole je přibližně 20–30 centimetrů. Při pohledu směrem od obětního stolu se obličej po pravé straně usmívá a obličej naproti (na levé straně) se mračí. Vrcholná gotika používá různých motivů a alegorii velmi často. Tato alegorie přestavuje smějící se obličej jako radost a mračící se obličej jako hřích. Přesný výraz hlaviček je plně viditelný pouze při jejich bodovém nasvícení. Hlavně výraz hlavičky symbolizující radost není při současném osvětlení kostela zřetelný.[4]

Další z pozoruhodností děkanského kostel sv. Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou je železný kruh umístěný vpravo od portálu postranního vchodu pod věží. Jedná se nejspíše o tzv. kostelní pranýř, které byly ve středověku velmi často umísťovány vedle vchodu do kostela. Ke kostelnímu pranýři byly přivazovány „padlé“ dívky za účelem pokání. Tento kruh o průměru 10 centimetrů je pevně ukotven ve zdi přibližně 130 centimetrů nad zemí. Vzhledem k tomu, že okolí kostela v Ledči bylo proti současnému stavu asi o třicet centimetrů nižší pod současnou úrovní dlažby, byl tento pranýř umístěn ve výšce nejspíše kolem 160 – 180 centimetrů. V Ledči byl tento kruh zasazen do zdi nejspíše v 16. století při výstavbě chrámu. Na barokních sakrálních stavbách ale tyto pranýře již téměř nenajdeme. Počátkem 17. století totiž přestává být dávání na pranýř aktuální a většina těchto kruhů ze zdí kostelů mizí. Proto je pozoruhodné, že v Ledči se i přes veškeré opravy tento pranýř do dnešní doby zachoval.[5]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Zdejší pán Jan Burian se vydal do války. Když se ani po třech letech nevrátil, nechali jeho příbuzní z jeho mincí slít zvon do kostela sv. Petra a Pavla. Zvon však nikdo nedokázal rozezvonit, až náhle jednoho dne začal zvonit sám od sebe. Tak se lidé dozvěděli, že se Jan Burian konečně vrací z války. Statečný pán přišel až ke zvonu a dvěma prsty jej zastavil. Otisk jeho prstů ve zvonu zůstal navždy a až do jeho smrti zvon vždy poslouchal jen svého pána. Poznámka: Pokud na zvonu skutečně byl otisk prstů, mohlo to být dílem zvonaře – někteří mistři to užívali jako svou značku, která byla i dokladem kvality a čistoty jejich práce.

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Habrek
  • Horní Ledeč
  • Ledeč nad Sázavou
  • Obrvaň
  • Souboř
  • Sychrov
  • Vrbka

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Stvořidla - přírodní rezervace v údolí řeky Sázavy. Balvanité až skalnaté řečiště, má v tomto místě prudký spád a vytváří řadu peřejí.
  • Loukov (Dolní Město) - zaniklá vesnice na jejíž význam upomíná dnes již pouze kostel sv. Markéty ze 14. století, který je pozoruhodnou ukázkou typického gotického venkovského chrámu
  • Chřenovický kostel sv. Václava - postavený v létech 1226 – 1236 v románskogotickém slohu.
  • Sluneční zátoka - místo kam zajížděl český spisovatel pro mládež Jaroslav Foglar (Jestřáb), se svým skautským oddílem a které ho inspirovalo k napsání knihy „Hoši od Bobří řeky“.
  • Melechov - nejvyšší vrch na Ledečsku (713 m n. m.). V době husitských válek se nazýval Oreb.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Zdechovský T., Náboženské poměry a rekatolizace na panství ledečském, In Havlíčkobrodsko č. 20 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2006
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 554–555.  
  4. http://home.tiscali.cz/hb.history/s1_zdechovsky_konzoly.htm Zdechovský M. (2001): Zajímavé architektonické detaily ledečského děkanského kostela. - Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 1, str. 35–36.
  5. http://home.tiscali.cz/hb.history/s1_zdechovsky_konzoly.htm Zdechovský M. (2001): Zajímavé architektonické detaily ledečského děkanského kostela. - Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 1, str. 35–36.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VALCHÁŘ, Jan. Co vyzvánějí zvony. IN: Český lid 1901, str. 36 – 39.
  • PLEVA F.: Toulky vrchovinou, Ledeč n/S: Město Ledeč nad Sáz. 1999.
  • SEDLÁČEK A.: Hrady, zámky a tvrze království českého (díl XII, Čáslavsko), Praha 1900.
  • SEDLÁČEK A.: Místopisný slovník historický království českého, Praha: Bursík a Kohout (1908), 454, 502 – 503.
  • SEDLÁČEK A., Seznam listin archivu ledečského, Věstník Českoslovanských muzeí a spolků arhivních I., Čáslav 1896, s. 12 a násled.
  • ZDECHOVSKÝ T., Konfiskace zvonů za 2. světové války v Ledči a okolí, In Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí č.1, Havlíčkův Brod: SOkA HB, OkVM HB, 2002, s. 56 – 57.
  • ZDECHOVSKÝ T., Náboženské poměry a rekatolizace na panství ledečském, In Havlíčkobrodsko č. 20 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2006.
  • ZDECHOVSKÝ T., Příspěvek k průběhu a výsledků pobělohorské rekatolizace v havlíčkobrodském regionu, In Havlíčkobrodsko č. 19 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2005, s. 37 – 55.
  • ZDECHOVSKÝ T., Raně renesanční dům č. 76 v Ledči nad Sázavou, In Havlíčkobrodsko č. 20 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2006.
  • ZDECHOVSKÝ T., Zajímavé architektonické detaily ledeč. děkanského kostela, In Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí č.1, Havlíčkův Brod: SOkA HB, OkVM HB, 2001, s. 35 – 36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Město Ledeč nad Sázavou

Habrek • Horní Ledeč • Ledeč nad Sázavou • Obrvaň • Souboř • Sychrov • Vrbka