Jílové u Prahy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jílové u Prahy
Masarykovo náměstí v Jílovém u Prahy s radnicí

Masarykovo náměstí v Jílovém u Prahy s radnicí

znak obce Jílové u Prahyvlajka obce Jílové u Prahyznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ020A 539333
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností: Černošice
pověřená obec: Jílové u Prahy
historická země: Čechy
katastrální výměra: 16,23 km²
počet obyvatel: 4 312 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 381 m
PSČ: 254 01
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 7
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Masarykovo náměstí 194
254 01 Jílové u Prahy
starosta / starostka: Mgr. Květa Halanová
Oficiální web: http://www.jilove.cz
E-mail: radnice@jilove.cz
Jílové u Prahy na mapě
Jílové u Prahy
Red pog.png
Jílové u Prahy
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jílové u Prahy (něm. Eule) je město v okrese Praha-západ. Leží asi 20 km jižně od Prahy v kopcovité krajině 3 km od pravého břehu Sázavy. Ve středověku zde byly významné zlaté doly; dnes je město především centrem sídelní a rekreační oblasti poblíž hlavního města, nachází se na západním okraji Hornopožárských lesů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Jílovém se vztahuje k roku 1045. První datovaná zpráva o městečku Jílovém, zástavní listina Oldřicha Zajíce z Valdeka, pochází z 13. 9. 1331. Původně patrně hornická osada ze 13. století s kamenným kostelem, ve 14. století „královské zlatohorní město“, později zastavované různým šlechticům.

Roku 1992 bylo Jílové u Prahy uznáno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou. Roku 1950 se z obce Jílové u Prahy oddělila nová obec Luka pod Medníkem (s osadami Luka pod Medníkem, Podloučí a Dolní Studené), v obci Jílové u Prahy zůstaly části a osady Jílové u Prahy, Kabáty, Radlík, Horní Studené a Žampach; Dolní Studené a Horní Studené vznikly rozdělením dosavadní osady Studené.[2] Od té doby byla Luka pod Medníkem opět připojena k Jílovému, ale místní část Studené i nadále je rozdělena do dvou katastrálních území.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[3]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[4]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[5]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Jílové u Prahy (přísl. Kabáty, Luka, Podloučí, Radlík, Studené, Žampach, 2340 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, společenstvo hostinských, kovářů, krejčí, obchodníků, potravinářů, řezníků a uzenářů, různých živností a truhlářů, 5 cihelen, výrobna chemických přípravků Desina, 2 pily, pivovar, strojírna, továrna na vatu

Služby (výběr):
2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 2 autodrožky, biograf Sokol, drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, pastevní družstvo, 9 hostinců, 3 hotely (Hrádek, Šidelář, V Lázních), 2 kožišníci, velkoobchod s hospodářskými potřebami Agrosol, lékárna U české koruny, Občanská záložna v Jílovém, Všeobecná záložna v Jílovém, stavitel, 2 velkostatky, vinárna, zubní ateliér

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jílovém u Prahy.
  • Radnice ("Věž"), původně věžová tvrz ze 14. století, barokně přestavěná počátkem 18. století
  • Dům Mince z roku 1356, původně královský horní úřad, dnes regionální muzeum s expozicemi o těžbě zlata a dalšími. Středověká patrová budova přestavěná 1706.
  • Gotický kostel sv. Vojtěcha ze 13. století, ve 14 století přistavěn vysoký presbytář a v 18. století kostel barokně upraven. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží mezi lodí a presbytářem. Presbytář s gotickými okny sklenut křížovou klenbou. Cenný křídlový oltář (archa, kolem 1500) později rozebrán, některé části jsou v Národní galerii. Krucifix z počátku 15. století, cínová křtitelnice z roku 1542.
  • Hřbitovní kostel Božího Těla, gotický, barokně upravený.
  • Barokní kaple sv. Václava z roku 1763
  • Včelní hrádek na ostrohu nad místní částí Kabáty, barokní patrový zámeček z roku 1786 na místě bývalé tvrze.[12]

Významnou technickou památkou je 43 m vysoký kamenný Žampašský most. Leží na posázavské trati v údolí Kocour směřujícím k Sázavě. O něco výše v témž údolí jsou dvě zlatokopecké štoly sv. Josef a sv. Antonín Paduánský, přístupné s průvodci regionálního muzea z Jílového. Třetí zpřístupněnou štolou je štola Halíře pod stejnojmenným vrchem kousek od železniční stanice Jílové u Prahy.

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Jílové u Prahy (k. ú. Jílové u Prahy, včetně lokalit Svatováclavské Lázně a Kamenná Vrata v západní části)
  • Radlík (k. ú. Jílové u Prahy)
  • Kabáty (k. ú. Jílové u Prahy; v Kabátech u hranic s Borkem leží i nádraží Jílové u Prahy)
  • Studené (Horní Studené leží v k. ú. Jílové u Prahy, Dolní Studené v k. ú. Luka pod Medníkem)
  • Žampach (k. ú. Jílové u Prahy, pravobřežní část Žampachu včetně lokality Včelní Hrádek; levobřežní část Žampachu patří do k. ú. Hostěradice obce Kamenný Přívoz)
  • Borek (k. ú. Borek nad Sázavou)
  • Luka pod Medníkem (k. ú. Luka pod Medníkem zahrnuje lokality Podloučí a Dolní Studené; v tomto k. ú. se nachází železniční stanice Luka pod Medníkem)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Ve městě končí silnice II/104 Davle - Jílové u Prahy.
Městem prochází silnice II/105 Praha - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany.
  • Železnice
Územím města prochází železniční trať 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Jílové u Prahy - Čerčany. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Skochovice - Jílové u Prahy zahájena roku 1900, v úseku Jílové u Prahy - Čerčany roku 1897. Železniční stanice se však nenachází přímo v Jílovém, ale asi 1,5 km na jih od náměstí směrem k řece Sázavě.

Veřejná doprava 2013

  • Autobusová doprava
Hlavní přepravní zátěž ve směru do Prahy představují autobusy, zahrnuté do systému pražské integrované dopravy (linka 332 aj.).
Z města dále vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Davle, Kamenice, Krhanice, Neveklov, Týnec nad Sázavou.
  • Železniční doprava
Po trati 210 vede linka S8 (Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany) v rámci pražského systému Esko.
Železniční stanicí Jílové u Prahy a železniční zastávkou Luka pod Medníkem jezdilo denně 12 párů osobních vlaků.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Edward Kelly, alchymista Rudolfa II., vlastnil koncem 16. století dům Mince
  • Narodil se zde F. B. Batovec (1846-1909), velkoobchodník a tiskař, čestný občan města.
  • Žili zde na své chatě spisovatelé duchovní literatury a přední čeští učitelé jógy JUDr. Eduard Tomáš a RNDr. Míla Tomášová. Po část roku zde dnes žije jejich syn, také spisovatel, ing. Miloš Tomáš.
  • Václav Vaněček, historik, právník, profesor, akademik

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950
  3. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
  4. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  5. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 506. (česky a německy)
  12. E. Poche, Umělecké památky Čech I., str. 600.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém : Politický okres Vinohradský. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1908. Dostupné online. - kapitola Jílové, s. 35-58.  
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Jílové u Prahy

Jílové u Prahy • Borek • Kabáty • Luka pod Medníkem • Radlík • Studené • Žampach