Hradištko (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hradištko
Zámek Hradištko

Zámek Hradištko

znak obce Hradištkovlajka obce Hradištkoznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020A 539252
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností: Černošice
pověřená obec: Jílové u Prahy
historická země: Čechy
katastrální výměra: 11,89 km²
počet obyvatel: 1 695 (1. 1. 2010[1])
nadmořská výška: 285 m
PSČ: 252 09
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Hradištko 1
252 09 Hradišťko pod Medníkem
starosta / starostka: Antonín Merta
Oficiální web: http://www.hradistko.cz
E-mail: starosta@hradistko.cz
Hradištko na mapě
Hradištko
Red pog.png
Hradištko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Hradištko se nachází na území mezi Vltavou (pravý břeh) a Sázavou (levý břeh) před jejich soutokem, v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1516 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čilý řemeslnický a tržní život v osadě Sekanka je doložen již ve 13. století.[2] První písemná zmínka o vesnici Hradištko pochází z buly papeže Klimenta V. z roku 1310, kde je v soupise majetku ostrovského kláštera zmíněn jako hospodářský dvůr Hradysscze, později byl již uváděn jako Hradištko.[2] Roku 1571 zde již byla renesanční tvrz, která přešla do majetku Strahovského kláštera, začátkem 18. století byla přestavěna na zámek a premonstrátům patřil až do roku 1945.[2] Obec Hradiště zhruba v dnešním vymezení vznikla se zavedením obecního zřízení v roce 1848.[2] Roku 1875 byla v obci zřízena škola, roku 1907 dobrovolný hasičský sbor.[2] Od 20. let 20. století se území obce stalo součástí posázavské trampské oblasti, v roce 2006 bylo na území obce evidováno 1735 rekreačních objektů.[2]

Za druhé světové války bylo území obce 15. září 1942 vysídleno a stalo se výcvikovým prostorem jednotek SS,[2] byl zde zřízen tábor pro válečné zajatce, ti byli na konci války všichni popraveni a mají památník při silnici na Třebsín. V dubnu 1945 zakopala německá armáda v údolí Dušno (první údolí spadající zprava k Vltavě pod štěchovickou přehradou) dokumentační materiál, který byl o rok později tajně vyzvednut americkou armádou a je známý pod názvem štěchovický archiv. Podle některých informací by někde v oblasti Hradištka mohl být zakopán i tzv. štěchovický poklad, t. j. několik set beden, které byly koncem dubna 1945 evakuovány z Berlína, avšak poté, co dorazily do Prahy, již německá armáda neměla možnost je přesouvat dál.

V roce 1948 vznikla v obci továrna na keramické tisky, na počátku 60. let inseminační stanice Státních plemenářských podniků.[2] Během povodní v roce 2002 bylo zatopeno několik domů v lokalitě Brunšov, ležící u štěchovického mostu.

Hradištko, náves u zámku
Brunšov, hostinec Rozmarna

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[3]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[4]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[5]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hradištko (přísl. Brunšov, Pikovice, 580 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradištku n. Vlt., holič, 10 hostinců, 2 koláři, kovář, krejčí, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, obuvník, pekař, obchod s lahvovým pivem, 7 rolníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 řezníci, 3  trafiky, 2  truhláři, velkostatek strahovské kanonie

Území obce[editovat | editovat zdroj]

Obec je tvořena jediným katastrálním územím. Pro statistické účely jsou v ní vymezeny dvě místní části: Hradištko a Pikovice.

Území obce zahrnuje vesnici Hradištko na hřebeni mezi Vltavou a Sázavou, bývalé povltavské plavecké osady Brunšov (naproti Štěchovicím) a Šlemín (při ústí potoka tekoucího z Hradištka do Vltavy), chatovou osadu Rajchardov mezi Brunšovem a Šlemínem, bývalou osadu Sekanka na ostrohu nad soutokem Vltavy a Sázavy (dnes její název nesou chatové osady v okolí), bývalou posázavskou plaveckou osadu Pikovice, skalnatý pás pobřeží nad štěchovickou přehradou včetně rezervace Kobylí draha, levé sázavské úbočí severně od vrcholu Chlum (447 m n. m.) včetně části Posázavské stezky a celý kopec Medník (416 m n. m.) včetně přírodní rezervace Medník na jeho východní straně.

Obec má základní občanskou vybavenost: poštu, policejní stanici, zdravotní středisko, mateřskou a základní školu, knihovnu, prodejny a základní služby.[2] V obci není kostel, avšak jeho funkci mohl zastoupit zámek, který náboženskou výzdobou kostel připomíná. Dnes na zámku sídlí obecní úřad, knihovna a vinárna. K zámku patří i zahrada, v jejíž zdi je několik výklenkových kaplí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Přes Brunšov, Rajchardov i Hradištko prochází silnice 106 Štěchovice - Kamenný Přívoz - Týnec nad Sázavou - Benešov, navazující silnice spojuje Hradištko s Pikovicemi.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční zastávka Petrov u Prahy přístupná z místní části Pikovice lávkou pro pěší přes řeku Sázavu ležící na trati 210 z Prahy a Vraného nad Vltavou do Jílového u Prahy a Čerčan.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V obci měla zastávky autobusová linka Pražské integrované dopravy č. 338 Praha,Smíchovské nádraží - Hradištko,Pikovice (v pracovních dnech 16 spojů, o víkendu 5 spojů) vedoucí z Prahy po levém vltavském břehu přes Štěchovice.
Další autobusové linky jsou Benešov-Štěchovice (v pracovních dnech 1 spoj) a Štěchovice - Vysoký Újezd - Neveklov - Rabyně (v pracovních dnech 7 spojů, o víkendu 4 spoje).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Na vltavském břehu u Sekanky se nachází hotel Mandát, kde sídlí hledač štěchovického pokladu Helmut Gaensel. U hotelu je přístaviště Mandát, kde zastavují linkové lodě Pražské paroplavební společnosti na trase Praha–Slapy.

Od Pikovic směrem na východ vede po úbočí sázavského břehu pěší Posázavská stezka, vybudovaná ve 20. letech 20. století. Je značena jako součást červené turistické trasy č. 0001. Z Pikovic vedou dvě zeleně značené trasy k jihu: 3042 přes Hradištko a Brunšov do Štěchovic, 3043 přes Medník do Třebsína. Ze Štěchovic přes Brunšov do Třebsína vede modře značená trasa č. 1095. Rezervací Medník vede okružní naučná stezka, zčásti souběžná s trasami 0001 a 3043.

Na území obce není značena žádná cyklistická trasa: v Hradištku mezi rybníkem a zámkem je však vyznačena stezka pro cyklisty o délce několika set metrů.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na území obce se nacházejí dvě maloplošná chráněná území: národní přírodní památka Medník a přírodní rezervace Kobylí draha.

V rezervaci Medník se vyskytuje ojedinělé naleziště rostliny kandík psí zub, latinsky Erythronium dens-canis. Je kriticky ohroženou rostlinou požívající ochrany podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. Rostlina je i ve znaku obce Hradištko.

Jde o liliovitou rostlinu s jemným růžovofialovým květem, barvou i tvarem připomínajícím květ bramboříku. Kvete velmi brzy na jaře, hned s prvními podléškami. Kvetoucí rostliny mají dva, nekvetoucí po jednom sivě zeleném skvrnitém kožovitém listu. Jméno má tento druh kandíku podle bledé cibulky tvaru psího špičáku, uložené hluboko v zemi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i Obecní informační tabule před zámkem
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  5. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 382. (česky a německy)
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu