Dobrovíz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Dobrovíz | |
|---|---|
Vesnická památková rezervace |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 539171 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | Hostivice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 5,97 km² |
| počet obyvatel: | 473 (1. 1. 2010[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 6′ 44″ s. š., 14° 13′ 21″ v. d. |
| nadmořská výška: | 344 m |
| PSČ: | 252 61 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Pražská 13 Dobrovíz 252 61 Jeneč |
| starosta / starostka: | Martin Šafr |
| Oficiální web: http://www.obec-dobroviz.eu E-mail: ou-dobroviz@volny.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Dobrovíz se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 16 km západně od centra Prahy a 5 km severozápadně od Hostivice. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 477 obyvatel. Součástí obce je též samota Žákův Mlýn.
Obsah |
Historie[editovat]
- První písemná zmínka pochází z roku 1238. Tehdy ves získal klášter na Zderaze darem od Všebora z Hrabišic. Skutečný vznik vesnice se ale předpokládá již v období raného středověku.
- Během husitských válek byla Dobrovíz roku 1422 zabrána pražany, v následujícím období patřila pražským měšťanům.
- Od 15. prosince 1436 se s posvěcením císaře Zikmunda dostává Dobrovíz do rukou Tvocha z Nedvídkova
- 1447 obec připadá Jindřichu Libštejskému z Kolovrat, který ji připojil ke statku Buštěhrad. Během konfiskací počátkem třicetileté války (roku 1620) Kolovratové o Dobrovíz přišli.
- 1645 připojena se statkem Středokluky k Tuchoměřicím, majetku jezuitského semináře sv. Václava a Klimenta. Na tváři Dobrovíze se třicetiletá válka dost podepsala; 8 z 12 tehdejších usedlostí zůstalo opuštěných. Navíc byla zplundrována od té doby neexistující osada Vervenice (stála v místě dnešních božích muk a větrolamu směrem k letišti).
- Od dob pobělohorských až o nedávné minulosti byla Dobrovíz nejbohatší obcí z panství Středokluky, především díky půdě. Např. v roce 1713 bylo dle očité visitace v Dobrovízi vlastněno 53 koní, 23 volů, 50 krav, 29 jalovic, 175 ovcí, 29 prasat.
- Jezuitům ves patřila až do 1773, kdy byli jakožto řád zrušeni.
- Údolím mezi Dobrovízí a Hostouní podle pověsti táhla pruská armáda v roce 1866.
- V 50. letech 20. století se v těsném okolí obce rozoraly meze a vysázely větrolamy. Rozšířením ruzyňského letiště přišla Dobrovíz o přirozené dopravní spojení na východ (Ruzyně) a jihovýchod (Hostivice)
Územněsprávní začlenění[editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[3]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[5]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932[editovat]
V obci Dobrovíz (719 obyvatel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
2 bednáři, obchod s dobytkem, galanterie, elektromláticí společnost, paromláticí společnost, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, pekař, porodní asistentka, 19 rolníků, 2 řezníci, 2 sdaři, 3 obchody se smíšeným zbožím, stavební družstvo Svépomoc, švadlena, trafika, truhlář, zahradník, zámečník
Současnost[editovat]
- Po rozpačitých 90. letech a začátku 21. století, kdy byla do Dobrovíze zavedena voda, kanalizace a plyn (přičemž z asfaltového povrchu ulic nezbylo prakticky nic) dochází k pomalé regeneraci vzhledu obce (především historické jádro) a jejímu rozvoji v rezidenční i industriální oblasti (projekt Cargoport nedaleko sjezdu z dokončené R6).
Pamětihodnosti[editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Dobrovízi.
- Vesnická památková rezervace (od roku 1995, soubor lidové architektury, jaký nemá v širokém regionu západně od Prahy obdoby)
- Kaple Panny Marie na návsi je barokní z konce 18. století; před kaplí osazen železný kříz z roku 2011 (na místě staršího, datovaného 1885). V současné době je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Unhošť.
- Výklenková kaple na severním okraji obce, při silnici do Bělok
- Přístupné cesty k plotu letiště Praha-Ruzyně s výhledem k terminálům i ranvejím.
- Archeologické naleziště z paleolitu u vlakové trati (dnes staveniště)
- Skála u Žákova Mlýna směrem k Bělokům, buližníkový výchoz s malým lesíkem a výhledem na Kladno
-
Kaple Panny Marie uprostřed obce
-
Výklenková kaple při silnici do Bělok
Zajímavosti[editovat]
- V místě zaniklých Vervenic zůstalo ještě několik let po válce vojenské ležení. Vojáci pobývali i na druhé straně obce, kde byl v 50. letech založen (a v 60. zrušen) takzvaný "Palpost", z něhož mělo být v případě vojenského konfliktu "chráněno" ruzyňské letiště. Vlivem těchto okolností, zchátralostí místních znárodněných statků a všeobecným deficitem služeb i ve srovnání s okolními vesnicemi si obec po poslední světové válce vysloužila lidový název "Německo".
- Místo natáčení filmové pohádky Tři veteráni.
- Dobrá herna Dobrovíz - projekt otevřeného centra pro děti od 3 do 8 let.
- Policie odhalila v Dobrovízi u Prahy velkopěstírnu konopí[1]
Doprava[editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Do obce vedou silnice III. třídy od Hostouně, Bělok, Kněževsi a Jenče. Zhruba 2 km jižně od Dobrovíze je ve směru na Jeneč situován exit 7 rychlostní silnice R6 E48 Praha - Karlovy Vary.
- Železnice
- Obec Dobrovíz leží na železniční trati 121 Hostivice - Podlešín. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, jež původně vedla přímější trasou východněji mimo obec a teprve v souvislosti s rozšiřováním letiště došlo k jejímu přeložení do nynější trasy (doprava byla v tomto úseku zahájena roku 1966).
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- V obci zastavovaly autobusové linky 319 Praha,Terminál 3 - Jeneč,vysílací středisko (denně mnoho spojů), Kladno - Hřebeč - Dobrovíz - Jeneč,vysílací středisko (denně velmi málo spojů) a Unhošť - Pavlov - Středokluky (v pracovních dnech 2 spoje) (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).
- Železniční doprava
- Po trati 121 v roce 2011 jezdily v létě o sobotách a nedělích 2 páry osobních cyklovlaků mezi Prahou a Slaným.
Reference[editovat]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 205. (česky a německy)
