Jeneč
| Jeneč | |
|---|---|
Rybník a domy v Jenči |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 539317 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | Hostivice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,33 km² |
| počet obyvatel: | 1 230 (1. 1. 2010[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 5′ 25″ s. š., 14° 12′ 54″ v. d. |
| nadmořská výška: | 363 m |
| PSČ: | 252 61 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Jeneč Lidická 82 252 61 Jeneč |
| starosta / starostka: | Ing. Pavel Burgr |
| Oficiální web: http://www.jenec.cz/ E-mail: ou.jenec@iol.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Jeneč (mužského rodu: ten Jeneč) je obec a vesnice v okrese Praha-západ, ležící 4 km na západ od hranic Prahy a 10 km jihovýchodně od Kladna. Jeneč leží při silnici II/606 (dříve I/6), poblíž rychlostní silnice R6 z Prahy do Karlových Varů a na železniční trati Praha–Kladno.
Obsah |
Historie [editovat]
Jméno obce je staročeská varianta jména Jan. Z 13. století, kdy je obec poprvé doložena, se označovala také „Jens“ či „Genese“.
Původně zde stávaly dvě tvrze a několik samostatných dvorů, takže jednotlivé části obce mohly patřit různým majitelům. K roku 1239 je zde doloženo vlastnické právo kladrubského kláštera. Za Přemysla Otakara II. se v celé oblasti od Hostivice až po Unhošť usazují malostranští měšťané, kteří zde kácejí lesy a vzdělávají půdu.
V Jenči se během staletí střídali různí majitelé. Šebestyán Plánský ze Sceberku scelil v polovině 16. století vlastnictví jednotlivých částí obce a Jeneč měla od té doby jediného vlastníka. I nadále se však majitelé střídali až v devatenáctém století se panství stalo osobním vlastnictvím panující habsburské rodiny. V roce 1918 byl poslednímu rakouskému císaři Karlu I. majetek československou vládou konfiskován a zestátněn.
Na pozemcích potom po většinu dvacátého století hospodařil státní statek jako nejdůležitější místní zaměstnavatel. Obec si tak zachovala až do nedávna převážně agrární ráz. Statek byl privatizován v 90. letech 20. století.
Dnes se ovšem Jeneč stále více stává hospodářským a sídelním předpolím Prahy. Dobré spojení a relativně levná půda jsou předpoklady dalších intenzivních změn. Plánuje se stavba hospodářské zóny.
Historie Jenči nezanechala prakticky žádné významné památky. Nejzajímavější budovou je bývalý státní statek s barokním průčelím, a dále bývalá pošta a zvonička.
Asi dva kilometry východně od Jenče se nachází osada Jeneček, dříve zvaná Malý Jenč. Ta je dnes ovšem součástí města Hostivice. K Hostivici tradičně školou a farností připadá i samotný Jeneč.
V obci se nachází Národní integrované středisko řízení letového provozu IATCC Praha.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
- 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[3]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
- 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932 [editovat]
V obci Jeneč (1500 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
biograf Sokol, výroba cementového zboží, obchod s dobytkem, 2 holiči, hospodářské družstvo pro zužitkování pražských odpadků, kolář, 6 hostinců, konsum Včela, kovář, krejčí, lom, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, pivovar, 2 povozníci, 9 rolníků, 4 řezníci, 2 sedláři, 5 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, 2 obchody s uhlím, státní velkostatek
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Pozemní komunikace
- Obcí prochází silnice 606 Praha Střešovice - R1/R6 - Hostivice - Jeneč - Pavlov.
- Železnice
- Obec leží na železniční trati 120 Praha - Kladno - Rakovník a na trati 121 Hostivice - Podlešín.
- Železniční trať 120 Praha - Kladno - Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava z Prahy do Kladna byla zahájena roku 1863.
- Železniční trať 121 Hostivice - Středokluky - Podlešín je jednokolejná celostátní trať, v úseku Jeneč - Středokluky byla zbudována přeložka kolem letiště Ruzyně s uvedením do provozu roku 1966.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Jeneč, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Řevničov, Unhošť.
- Železniční doprava
- Po trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko.
- V železniční stanici Jeneč na tratí 120 jezdilo v pracovních dnech 4 páry spěšných vlaků a 21 párů osobních vlaků, o víkendu 20 párů osobních vlaků.
- V železniční zastávce Jeneč zastávka po trati 121 jezdily v létě 2 páry osobních vlaků o sobotách a nedělích z Prahy do Slaného.
Letecká doprava
- V roce 2007 bylo v Jenči zprovozněno oblastní středisko řízení letového provozu.
Další fotografie [editovat]
-
Příjezd do obce od Prahy
-
Barokní dům na návsi
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální webová stránka obce je . Tamtéž se nalézá archiv obecního listu Jenečský občasník.
- Odkaz na obec v portálu měst a obcí
- Podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
Reference [editovat]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 491-492. (česky a německy)
