Kladrubský klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kladrubský klášter

Kladrubský klášter je bývalý benediktinský klášter v Kladrubech, který v roce 1115 založil český kníže Vladislav I. (je v klášteře pohřben). Klášter byl po staletí významným činitelem celé oblasti až do roku 1785, kdy jej císař Josef II. zrušil.

Sv. Jan Nepomucký (resp. Johánek z Pomuku) byl patrně umučen kvůli tomu, že zmařil plány Václava IV. na zrušení kláštera a jeho přeměnu na nové biskupství, když využil královy nepřítomnosti v hlavním městě a nechal po smrti starého opata urychleně zvolit nového, dříve než král mohl do věci zasáhnout.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta zůstal až do dnešních dnů v provozu a o velkých svátcích (Velikonoce, Vánoce a Nanebevzetí Panny Marie) se v něm konají mše. Klášter byl po zrušení např. vojenskou nemocnicí, chudobincem, státním statkem a postupně chátral. V 80. letech začal být opravován a po sametové revoluci se stal národní kulturní památkou. Každoročně ho navštíví asi 20 tisíc návštěvníků. Probíhají v něm též různé kulturní akce, které pořádané občanským sdružením Klášter Kladruby. Pravidelnými akcemi jsou historický jarmark, vánoční prohlídky se speciálním programem, koncerty vážné hudby – tzv. festival Kladrubské léto (za komunistického režimu Stříbrské léto) a varhanní koncerty.

Přestavby kláštera[editovat | editovat zdroj]

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta

V roce 1653 započala generální oprava konventní budovy a chrámu Panny Marie a v letech 1664–1670 byla postavena nová prelatura. V roce 1705 získal klášter do svého majetku zpět přeštické panství a v roce 1712 započala výstavba ojedinělého architektonického skvostu, dnešní dominanty města Kladruby, nového chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Tento chrám, vysvěcený v roce 1726, je třetím největším chrámem v českých zemích, po chrámu sv. Víta v Praze a chrámu v Sedlci u Kutné Hory. Jedná se o vrcholné dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho, postavené ve slohu barokní gotiky. Celková délka kostela je 93 m, vnitřní výška kopule pak téměř 40 m. Na podlaze kostela se nacházejí v místě křížení lodí velká osmicípá „Santiniho“ hvězda. Především se jedná o symbol Panny Marie – tzv. Mariánská hvězda. Někde se uvádí, že se také jedná o skrytý Santiniho symbol.

Přestavba kláštera pokračovala výstavbou nového konventu, jehož projektantem byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Výstavba byla z větší části dokončena již 1739, ovšem celkového dokončení se dočkal až v roce 1770. Dokončovací práce byly již poznamenány omezování církevního hospodaření ze strany státu, které vyvrcholily v roce 1785, kdy Josef II. klášter zrušil.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 49°42′44″ s. š., 12°59′43″ v. d.