Tuchoměřice
| Tuchoměřice | |
|---|---|
Pohled na severozápadní část obce |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 539767 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | Hostivice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,87 km² |
| počet obyvatel: | 1 291 (1. 1. 2010[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 7′ 58″ s. š., 14° 16′ 46″ v. d. |
| nadmořská výška: | 314 m |
| PSČ: | 248 75 až 252 67 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa obecního úřadu: | V Kněžívce 212 25267 Tuchoměřice |
| starosta / starostka: | Ing. Jaroslav Radostný |
| Oficiální web: http://www.obectuchomerice.cz E-mail: ou.tuchomerice@volny.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Tuchoměřice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, v mělkém údolí horního toku Únětického potoka zhruba 11 km severozápadně od centra hlavního města Prahy; obec na jihovýchodě sousedí s městskou částí Přední Kopanina. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1140 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o vsi (Tuchmeritz) pochází z roku 1301.
Jezuitská rezidence s kostelem sv. Víta [editovat]
Nalézá se v místě dřívějšího farního kostela sv.Linharta, který zanikl v době husitských válek. První zmínka o tomto kostele je z roku 1352 a nachází se v papežských registrech. V roce 1573 zakoupila Staroměstská jezuitská kolej Klementinum statek Kopaninu, kam každý týden vysílala svého kněze, aby zde sloužil mši a kázal. Tak začalo působení jezuitů v oblasti Tuchoměřic.
V roce 1667 se začíná na náklady majitele Tuchoměřic Zikmunda Sluzského (zemřel 1618) se stavbou nového kostela - kostela sv. Víta; současně se začíná s výstavbou kaple sv. Rozálie. V roce 1615 byly Tuchoměřice koupeny Otou Jindřichem z Wartemberka, ten je v roce 1623 prodal staroměstským jezuitům, pro které byla koupě výhodná, neboť Tuchoměřice sousedily s jejich statkem Kopaninou. O koupi rozhodl P. Valentin Coronius a jako první působil v Tuchoměřicích P. Adam Kravarský, známý misionář.
Na místě starého kostela a původně gotické tvrze, Sluzskými přebudované na renesanční sídlo, byl zbudován nový kostel s přiléhající rezidencí. Stavba kostela byla dokončena k roku 1668 a postupně byl vybavován oltáři, z roku 1778 je iluzivní architektonická malba hlavního oltáře, jejímž autorem je malíř a jezuitský laický bratr Josef Kramolín. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl kostel nadále používán jako farní, rezidence byla používána jako fara. V roce 1898 zde byl zřízen ústav pro rekonvalescenty nadací Pislingovou a spravován řádem milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Po zrušení řádu v 50. letech ústav připadl nemocnici Motol. Od roku 1998 řeholní dům Institutu Komunity Chemin Neuf.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[3]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[5]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932 [editovat]
V obci Tuchoměřice (přísl.Pazderna, 741 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
- zvěrolékař, výroba cementového zboží, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Tuchoměřicích, 2 holiči, 8 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, léčebný ústav pražské všeobecné nemocnice, 3 mlýny, 2 obuvníci, 2 pekaři, pumpař, 4 rolníci, řezník, 5 obchodů se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, truhlář, 2 zahradníci, zámečník
Ve vsi Kněživka (540 obyvatel, samostatná ves se poté stala osadou Tuchoměřic, později zanikla) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]
- zubní lékař, družstvo pro rozvod elektrické energie v Kněživce, 2 hostince, kolář, 2 konsumy, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, pekař, pohřební úatav, 3 rolníci, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Řádu premonstrátů na Strahově, zednický mistr
Pamětihodnosti [editovat]
- Zámek na návrší nad obcí - bývalá jezuitská rezidence s kostelem sv. Víta. Na místě starší tvrze postavil G. D. Orsi v letech 1665-1675 patrovou obdélnou stavbu s vnitřním dvorem a arkádami. K severní straně přistavěno v 18. století dnešní vstupní křídlo.
- Kostel sv. Víta je obdélná raně barokní stavba bez věže, patrně též od G. D. Orsiho z let 1667-1669 s valenými klenbami a iluzivními malbami od J. Kramolína z roku 1768. Na hlavním oltáři dva obrazy od J. J. Heinsche z doby kolem 1683.
- Kamenný kříž před zámkem z roku 1770
- Kaple sv. Václava z r. 1882 v Kněživce
- Kaple svaté Rozálie se hřbitovem na východ od obce. Barokní z let 1673-1675 s iluzivními malbami J. Kramolína.
- Socha Panny Marie Immaculaty směrem k Černovičkám z let 1711-1712.[10]
- Přírodní památka Kněživka, buližníkový ostroh v opuštěném kamenolomu, pozůstatek někdejší abraze mořského pobřeží. Dutiny v buližnících jsou vyplněny svrchnokřídovými usazeninami s množstvím zkamenělin. (nadmořská výška 335 až 343 m, výměra 0,20 ha, vyhlášeno roku 1978)
- Přírodní památka Pazderna
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede rychlostní silnice R7 s exitem 3 (Kněževes).
- Železnice
- Obec Tuchoměřice leží na železniční trati 121 Hostivice - Podlešín. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1873. Na území obce leží železniční zastávka.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Brandýsek, Jeneč, Kladno, Praha, Slaný, Smečno, Středokluky, Třebusice.
- Železniční doprava
- Po trati 121 v roce 2011 jezdily v létě 2 páry osobních vlaků o sobotách a nedělích.
Další fotografie [editovat]
-
Iluzívní hlavní oltář v kostele sv. Víta (J. Kramolín)
-
Husitský kostel
-
Husitský kostel z druhé strany
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1740. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 581. (česky a německy)
- ↑ Poche, Umělecké památky IV., str. 111n.
Literatura [editovat]
- HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Farnost tuchoměřická, s. 150-158.
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV. Praha 1980.
