Rudná (okres Praha-západ)
| Rudná | |
|---|---|
Křižovatka v centrální části Rudné |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 531723 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | Hostivice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,19 km² |
| počet obyvatel: | 4 662 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 2′ 2″ s. š., 14° 13′ 55″ v. d. |
| nadmořská výška: | 378 m |
| PSČ: | 252 19 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Rudná Masarykova 94 252 19 Rudná |
| starosta / starostka: | Lubomír Kocman |
| Oficiální web: http://www.rudnamesto.cz E-mail: sekretariat@rudnamesto.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
_CoA_CZ.jpg)
Rudná, pro rozlišení někdy označovaná jako Rudná u Prahy nebo město Rudná, je město asi 3 km od západní hranice Prahy a asi 7 km jižně od Hostivice. Rudná vznikla 1. ledna 1951 sloučením dosud samostatných obcí Dušníky a Hořelice.[1] V letech 1960 - 1974 byla součástí okresu Beroun [2], od 1. července 1974 přešla v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města Prahy pod okres Praha-západ. Městem je od roku 2000. Město je výhodně umístěno na dálničním tahu dálnice D5 z Prahy do Plzně, proto v současnosti rychle rozvíjí svůj komerční potenciál a je vyhledáváno i jako satelitní sídlo hlavního města.
Počátkem roku 2012 zde žilo 4662 obyvatel, v roce 2010 jich bylo 4 571.[3][4]
Obsah |
Historie [editovat]
Obec Rudná vznikla 1. 1. 1951 sloučením dvou obcí - Dušníky a Hořelice. První zmínku o obci Dušníky nalezneme v historických pramenech v roce 1228. Nejstarší známá zpráva o obci Hořelice pochází z roku 1052.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (obce) v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
- 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
- 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[11]
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932 [editovat]
V obci Dušníky (1602 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, obchodní grémium, živnostenské společenstvo, sbor dobrovolných hasičů, hospodářské družstvo, pískovna, výroba pudru, velkostatel, velkoobchod s obilém a zemskými plodinami
Služby (výběr):
2 lékaři, 4 autodopravci, Bio invalidů, 2 výroby cementového zboží, cihelna, 2 cukráři, družstvo pro rozvod elektrické energie v Dušníkách, hodinář, 4 hostince, 3 inženýři, knihař, konsum Včela, lékárna, obchod s obuví Baťa, Městská spořitelna v Unhošti, Záložna pro Dušníky, stavitel, zubní ateliér, 3 železářství
V obci Hořelice (1621 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]
Instituce a průmysl:
katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo hostinských, důl Pražské železářské společnosti, hospodářské družstvo, 2 stavební družstva, 2 velkostatky, výroba voňavkářského zboží
Služby (výběr):
autodoprava, Bio invalidů, výroba cementového zboží, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 5 hostinců, hotel Paříž, 3 kapelníci, knihtiskárna, konsum Včela, kožišník, 2 zahradnictví, zubníateliér, železářství
Aféra firmy Delvita [editovat]
V roce 1995 zde došlo při stavbě velkoskladu společnosti Delvita k objevu neocenitelné památky, 3000 let starého sídliště z pozdní doby bronzové. Společnost Delvita přesto přes četné protesty z řad kulturní obce pokračovala ve stavbě a naleziště tak zničila. Hmotná škoda byla odhadnuta na 40 milionů, kulturní škoda je podle odborníků nevyčíslitelná. Delvita navíc na plánovanou výstavbu velkoskladu neměla stavební povolení. Trestní stíhání za stavbu odpovědné osoby bylo v roce 2000 zastaveno.[14][15]
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Obcí prochází silnice 605 Praha Třebonice - Rudná - Beroun.
- Obcí prochází silnice 101 v úseku Kladno - Unhošť - Rudná - Radotín.
- Okolo města vede dálnice 5 E50 s exitem 5 (Rudná).
- Železnice
- Město leží na styku tratí 122 Praha - Hostivice - Rudná u Prahy a 173 Praha Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun.
- Železniční trať 122 Praha - Hostivice - Rudná u Prahy je jednokolejná celostátní trať, doprava do Rudné byla zahájena roku 1873.
- Železniční trať 173 Praha Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun je jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Prahou a Rudnou zahájena roku 1873, mezi Rudnou a Berounem roku 1897.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Kladno, Nučice, Praha (Řepy, Zličín), Řevnice, Unhošť, Zdice.
- Železniční doprava
- Po trati 173 vede linka S6 (Praha - Rudná u Prahy - Beroun) v rámci pražského systému Esko.
- Železniční stanicí Rudná u Prahy projíždělo po trati 173 v pracovních dnech 24 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků, po trati 122 z Hostivic do Rudné jezdily pouze o víkendech 2 páry osobních vlaků.
Další fotografie [editovat]
-
Městský úřad
Reference [editovat]
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950
- ↑ http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 261. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 357. (česky a německy)
- ↑ http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nP2x1--&x=148924 zdroj platí pro celou sekci
- ↑ http://www.hyper.cz/cz/letaky/Let1.html zdroj platí pro celou sekci
