Černošice

Černošice
Pohled na Černošice od severu
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ020A 539139
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností:	Černošice
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	9,06 km²
počet obyvatel:	6 240 (1. 1. 2010)
zeměpisná šířka:	49° 57' 11" s. š.
zeměpisná délka:	14° 19' 31" v. d.
nadmořská výška:	211 m
PSČ:	252 28
zákl. sídelní jednotky:	3
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Městský úřad Černošice Riegrova 1209 252 28 Černošice
starosta / starostka:	Filip Kořínek (Věci černošické)
Oficiální web: http://www.mestocernosice.cz E-mail: podatelna@mestocernosice.cz
Černošice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Černošice jsou město ve Středočeském kraji, okres Praha-západ. Leží při jihozápadním okraji Prahy asi 18 km jihozápadně od centra Prahy, 5 km od Zbraslavi, na levém břehu Berounky. Dnešní město je tvořeno třemi částmi: Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 5 788 obyvatel.

Díky dobrému spojení na Prahu a romantické přírodě na hranici chráněné krajinné oblasti Český kras jsou již od 20. let 20. století oblíbeným sídelním místem s množstvím výstavních vil.

Historie

Dolní Mokropsy jsou zmiňovány již roku 1088 ve vyšehradské listině. Horní Černošice jsou poprvé zmíněny v listině kláštera Kladrubského z roku 1115. Horní Černošice byly tvořeny několika usedlostmi kolem malé návsi před kostelem. Skrz obce vedly velmi důležité cesty. Jedná se o tzv. pražsko-bechyňskou cestu a cestu z Pražského hradu na Karlštejn. Stará košatá lípa, která stála na Vráži až do roku 1930, sloužila jako castovní ukazatel a říká se, že pod ní vždy odpočíval král Karel IV. při svých cestách na Karlštejn.

Nejtěžším obdobím si prošly Černošice v době třicetileté války. Roku 1639 je nechal švédský vojevůdce, který táhl na Prahu vypálit. V průběhu války došlo k velkému poklesu počtu obyvatel v důsledku válečných ztrát, epidemií a emigrací.

Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta byla otevřena roku 1862 a šlo o jednokolejnou trať z Prahy do Plzně. V této době propuká bouřlivý výletní a stavební ruch. Podél řeky jsou budovány lázně a začínají se stavět vily. Tento vývoj je následně utlumen 1. světovou válkou. Po jejím skončení ale propuká znovu a v ještě větší intenzitě. Černošice se staly jedním z nejproslulejších vilových a chatových satelitů první republiky. Rozvoj města byl ale následně opět zastaven válkou.

Horní a Dolní Černošice tvořily jednu obec od roku 1864. Roku 1920 byly odděleny. Po válce roku 1950 došlo ke sloučení obcí Horní a Dolní Černošice a zároveň byly připojeny Dolní Mokropsy. Roku 1969 získaly Černošice status města. Roku 1974 byly odděleny Dolní Černošice a připojeny k Praze 5-Lipencům.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
• 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Původ názvů jednotlivých částí města

Černošice
Název města vychází z příslušnosti vsi k rodu Černochových (Černošice = ves lidí Černochových)

Dolní Mokropsy
Název obce vychází z výrazu ves u mokrých psů nebo ves s mokrými psy a má posměšný charakter. Výrazem mokří psi byli častováni rybáři žijící u starodávné mokřiny podél řeky Berounky. Označoval je takto kníže (celý tento kraj patřil ke knížecímu dvoru na Vyšehradě), který sem jezdíval spolu se svou družinou lovit.

Vráž
Původ názvu není dosud zcela jistý. Historik František Palacký poukazoval na příbuznost se slovem vrah, mladší jazykovědci zase odvozovali původ slova od vražiti, což ve staroslověnštině znamená kouzliti, věštiti (existovala domněnka, že Vráže byly původně místa neosídlená, kde se konalo čarodějnictví). Roman Jacobson zase tvrdil, že slovo Vráž je podobné s ruským ovrag (proláklina). O tomto vysvětlení ale pochybuje profesor Horák, který upozorňuje na to, že vráže mají i hory. J. Svoboda spojil tyto názvy se staroslověnským slovesným základem v'rěti, tj. vříti, a podstatným jménem v´rag', tj. vřídlo, pramen, což je zatím nejpravděpodobnější výklad.

Rok 1932

V obci Horní Černošice (1000 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, autodrožka, biograf Sokol, drogerie, obchod s dřívím, holič, 4 hostince, 3 instalatéři, jednatelství, 2 klempíři, konsum Včela, 2 krejčí, modistka, 4 obuvníci, pískovna, prádelna, psinec, realitní kancelář, rolník, 4 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, lidová záložna v Horních Černošicích, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, 4 truhláři, obchod s učebními pomůckami, obchod s uhlím, zednický mistr, zubní ateliér

V obci Dolní Černošice (153 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

válcový mlýn a elektrárna, hostinec, kovář, trafika, realitní kancelář, 5 rolníků, továrna řetězů, 2 obchody se smíšeným zbožím

V obci Dolní Mokropsy (1597 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Černošic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

5 autodopravců, biograf Sokol, 6 cihelen, cukrář, elektrárna, elektroinstalace, 2 holiči, 8 hostinců, 2 klempíři, kolář, konsum Včela, košíkář, kovář, 4 krejčí, loďkař, písmomalíř, malíř pokojů, mlýn, 3  obuvníci, palivo, 2 pekaři, pension Steimar, obchod s lahvovým pivem, porodní asistenttka, povozník, realitní kancelář, 7 rolníků, řezník, 2 sedláři, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Dolní Mokropsy, obchod se střižním zbožím, studnař, švadlena, tesařský mistr, 5 trafik, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, 3 zahradnictví, zámečník, 2 zedničtí mistři

Památky

Přední fasáda kostela

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou na území města.

První zmínky se objevují roku 1352 a mluví o něm jako o kostele farním. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky na východním okraji historického jádra Horních Černošic. Kostel nechal postavit zbraslavský cisterciácký klášter, který vlastnil Černošice od začátku 14. století. V 17. století spadal kostel pod radotínskou farnost.

Kostel nelze jednoznačně zařadit do žádného stavebního slohu kvůli množství úprav, kterými prošel. Architektura budovy kostela není příliš okázalá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která je ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká a v každém boku je polokruhově zaklenuté okno. Až na tuto věž není kostel na vnějšku architektonicky zdoben. Mnohem zajímavější je řešení interiéru, jehož prostor lodi završuje kupole členěná štukovými rámci. Hlavnímu oltáři z roku 1713 dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách jsou sochy slovanských věrozvěstů.

Další památky

• letní vila čp. 215
• vily čp. 274 a 282
• myslivna Na stráži

Městský znak

Právo užívat městský znak bylo Černošicím uděleno 7. května 1992.
Městský znak je tvořen zlatomodře polceným štítem se zaoblenou modrou patou. V zlatém poli je umístěn zelený jetelový trojlístek se stonkem.
Symbolický význam městského znaku: modrá barva znázorňuje řeku Berounku, zlatá možnosti rekreačního využití města a zelená barva značí přírodní podmínky charakterizující Černošice, trojlístek poté symbolizuje tři části dnešního města – Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž.

Geografie

Černošická lávka přes Berounku

Jez na Berounce v Černošicích

Černošice se rozprostírají na 906 ha velmi členitého terénu. Na mnoha místech zasahují do Chráněné krajinné oblasti Český kras. Nejvyšším kopcem je Babka (364,3 m n. m.).

Vodstvo

Nejvýznamnějším vodním tokem, který Černošicemi protéká je Berounka. Za pramenný tok Berounky je považována Mže, po jejímž soutoku s Radbuzou v Plzni vzniká Berounka. Berounka má délku 139 km (dohromady s Mží 239 km) a je největším levostranným přítokem Vltavy. Přes řeku vede od železniční zastávky lávka do Dolních Černošic.

Kromě Berounky protéká Černošicemi ještě potok Švarcava, který se zde vlévá do Berounky.

Podnebí

Podnebí je suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 500 – 600 mm.

Významní obyvatelé

V Černošicích žilo buď částečně na letní byt nebo trvale mnoho významných českých osobností.

• Vědci:
  • Jan Janský – lékař a vědec, objevitel čtyř krevních skupin
  • Josef Bláha – pomolog (vyšlechtil Bláhovo jablko a Černošickou hrušku)
  • Karel Otavský – vynálezce, konstruktér, hvězdář

• Umělci:
  • Jarmila Novotná – sopranistka Národního divadla, působila také ve Státní opeře ve Vídni nebo Metropolitní opeře v New Yorku
  • Anna Sedláčková – herečka
  • Ferenc Futurista (vlastním jménem František Fiala) – herec působící v pražských kabaretech a Osvobozeném divadle
  • Marie Borková – akademická sochařka
  • Marie Fischerová–Kvěchová – akademická malířka, ilustrátorka
  • Eduard Haken – sólista opery Národního divadla
  • Vilém Heckel – fotograf
  • Dominika Dery – spisovatelka

• Sportovci:
  • Jaroslav Bouček – fotbalista
  • Zdeněk Lhota – letec, zvítězil na několika mezinárodních soutěžích
  • Karel Ardelt – tenista, semifinalista Davis Cupu ve 30. letech
  • David Randl – šachista

• Kontroverzní podnikatelé:
  • Radovan Krejčíř

• Známé osobnosti:
  • Vendula Svobodová

Partnerská města

• Gerbunn, Německo
• Leśnica, Polsko
• okres Oleśnica, Polsko

Doprava

Dopravní síť

• Pozemní komunikace

Městem prochází silnice 115 Praha Radotín - Dobřichovice - Řevnice.

• Železnice

Městem vede železniční trať 171 Praha - Beroun. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava

Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Karlík, Lety, Praha (Barrandov, Na Knížecí, Radotín 313 a 315), Strašice, Vonoklasy.

• Železniční doprava

Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly - Praha - Beroun) v rámci pražského systému Esko.

V železniční zastávkách Černošice a Černošice-Mokropsy zastavovalo denně velké množství osobních vlsků.

Odkazy

Externí odkazy

• Oficiální webové stránky města
• Portál Černošice o sobě
• Černošice.org - web občanské společnosti v Černošicích
• statistické údaje obce Černošice

Literatura

• HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov : vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Černošice Horní a Dolní, s. 192-195.  

Souřadnice: 49° 57' 11" s. š., 14° 19' 31" v. d.