Řevnice
| Řevnice | |
|---|---|
Výhled na město z Černé skály |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 539643 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 10,14 km² |
| počet obyvatel: | 3 154 (1. 1. 2010[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 54′ 52″ s. š., 14° 14′ 9″ v. d. |
| nadmořská výška: | 218 m |
| PSČ: | 252 30 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Řevnice Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 74 252 30 Řevnice |
| starosta / starostka: | Libor Kvasnička |
| Oficiální web: http://www.revnice.cz E-mail: star@revnice.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Řevnice jsou město v okresu Praha-západ ležící asi 9 km jihozápadně od okraje Prahy na řece Berounce. Pro svou polohu v blízkosti brdských Hřebenů a dobré spojení s Prahou a Berounem po železnici byly Řevnice již od první poloviny 20. století vyhledávaným sídelním místem.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1253, kdy král Václav I. nadal špitál sv. Františka u pražského mostu, spravovaný řádem křižovníků, mj. vesnicí Jeneč a kostelem v Řevnicích (villam Jens et eccl. in Reueniz). Od roku 1292 se Řevnice jmenují městečkem (Hrzeunicz civitas) a byly poddány zbraslavskému klášteru. Vyjma období husitských válek v 15. století náleželo městečko ke zbraslavskému panství až do zrušení poddanství. Přes Řevnice vedla Zlatá stezka, její část je zachovaná v podstatě původní štětované podobě (zelená turistická značka směrem od hřbitova na jih). Roku 1863 byla otevřena železniční trať z Prahy do Plzně a Řevnice se proměnily v oblíbené letovisko pražanů.
Na město byly Řevnice povýšeny v roce 1968.[2]
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[3]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[4]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[6]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932 [editovat]
V městysi Řevnice (2957 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]
Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrárna, knihtiskárna, kovotlačitelský závod, lom, mlýn, pila, 3 stavební podnikatelství, 2 velkostatky
Služby (výběr):
3 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, architekt, autodílna, 2 autodopravci, biograf Sokol, 2 cukráři, 2 čalouníci, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, hodinář, 8 hostinců, 2 hotely (Grand, Horák), 4 kapelníci, lékárna U červené hvězdy, papírnictví, pension, spořitelní a záložní spolek pro Řevnice, Úvěrní ústav v Berouně, Živnostenská záložna v Řevnicích, 2 zedničtí mistři
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Řevnicích.
Osobnosti [editovat]
Z Řevnic pochází operní pěvkyně Ludmila Červinková, spisovatelka Ludmila Vaňková, hudební skladatel Ivan Řezáč a tenistka Martina Navrátilová. V letech 1899-1946 tu žila bývalá operní pěvkyně Hana Cavallarová.
Doprava [editovat]
Dopravní síť [editovat]
- Pozemní komunikace
- Obcí procházejí silnice 115 Praha Radotín - Dobřichovice - Řevnice a 116 Mníšek pod Brdy - Řevnice - Karlštejn - Beroun.
- Železnice
- Městem vede železniční trať 171 Praha - Beroun. Jde o dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862, která sem z Prahy vede (až do Berouna) podél řeky Vltavy a jejího přítoku Berounky.
Veřejná doprava 2011 [editovat]
- Autobusová doprava
- Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Hořovice, Hostomice pod Brdy, Mořina, Praha, Strašice.
- Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly - Praha - Beroun) v rámci pražského systému Esko.
- V železniční stanici Řevnice zastavovalo denně velké množství osobních vlaků.
Další fotografie [editovat]
-
Budova železniční stanice Řevnice
-
Lávka přes Berounku
-
Křižovatka Mníšecké (II/116) a Komenského (II/115) ulice
-
Tyršovo stromořadí
Externí odkazy [editovat]
| Vývoj Řevnic mezi lety 1869 a 2001 [10] | ||||||||||||
| Počet obyvatel | ||||||||||||
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
| 675 | 741 | 861 | 1085 | 1235 | 1641 | 2939 | 3111 | 3687 | 3428 | 3306 | 2966 | 2956 |
| Počet domů | ||||||||||||
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
| 78 | 98 | 117 | 176 | 249 | 320 | 593 | 798 | 754 | 773 | 860 | 965 | 1050 |
Reference [editovat]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Dobřichovice. Informační list [online]. Dobřichovice, 2006-06-23, [cit. 2008-11-22]. Kapitola Slovo starosty. Dostupné online.
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1517-1518. (česky a německy)
- ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. s. 162-163.
