Řevnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řevnice
Výhled na město z Černé skály

Výhled na město z Černé skály

znak obce Řevnicevlajka obce Řevniceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ020A 539643
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností: Černošice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 10,14 km²
počet obyvatel: 3 154 (1. 1. 2010[1])
nadmořská výška: 218 m
PSČ: 252 30
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Řevnice
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 74
252 30 Řevnice
starosta / starostka: Libor Kvasnička
Oficiální web: http://www.revnice.cz
E-mail: star@revnice.cz
Řevnice na mapě
Řevnice
Red pog.png
Řevnice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Řevnice jsou město v okresu Praha-západ ležící asi 9 km jihozápadně od okraje Prahy na řece Berounce. Pro svou polohu v blízkosti brdských Hřebenů a dobré spojení s Prahou a Berounem po železnici byly Řevnice již od první poloviny 20. století vyhledávaným sídelním místem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1253, kdy král Václav I. nadal špitál sv. Františka u pražského mostu, spravovaný řádem křižovníků, mj. vesnicí Jeneč a kostelem v Řevnicích (villam Jens et eccl. in Reueniz). Od roku 1292 se Řevnice jmenují městečkem (Hrzeunicz civitas) a byly poddány zbraslavskému klášteru. Vyjma období husitských válek v 15. století náleželo městečko ke zbraslavskému panství až do zrušení poddanství. Přes Řevnice vedla Zlatá stezka, její část je zachovaná v podstatě původní štětované podobě (zelená turistická značka směrem od hřbitova na jih). Roku 1863 byla otevřena železniční trať z Prahy do Plzně a Řevnice se proměnily v oblíbené letovisko pražanů. Jižně od Řevnic jsou pozůstatky pásu opevnění z 30. let.

Na město byly Řevnice povýšeny v roce 1968.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Řevnice (2957 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrárna, knihtiskárna, kovotlačitelský závod, lom, mlýn, pila, 3 stavební podnikatelství, 2 velkostatky

Služby (výběr):
3 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, architekt, autodílna, 2 autodopravci, biograf Sokol, 2 cukráři, 2 čalouníci, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, hodinář, 8 hostinců, 2 hotely (Grand, Horák), 4 kapelníci, lékárna U červené hvězdy, papírnictví, pension, spořitelní a záložní spolek pro Řevnice, Úvěrní ústav v Berouně, Živnostenská záložna v Řevnicích, 2 zedničtí mistři

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Řevnicích.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z Řevnic pochází operní pěvkyně Ludmila Červinková, spisovatelka Ludmila Vaňková, hudební skladatel Ivan Řezáč a tenistka Martina Navrátilová. V letech 1899-1946 tu žila bývalá operní pěvkyně Hana Cavallarová.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

  • Pozemní komunikace
Obcí procházejí silnice II/115 Praha Radotín - Dobřichovice - Řevnice a II/116 Mníšek pod Brdy - Řevnice - Karlštejn - Beroun.
  • Železnice
Městem vede železniční trať 171 Praha - Beroun. Jde o dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862, která sem z Prahy vede (až do Berouna) podél řeky Vltavy a jejího přítoku Berounky.

Veřejná doprava 2014[editovat | editovat zdroj]

  • Autobusová doprava
Z města vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Hořovice, Hostomice pod Brdy, Mořina, Praha, Strašice.
Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly - Praha - Beroun) v rámci pražského systému Esko.
V železniční stanici Řevnice zastavuje denně velké množství osobních vlaků. Ve špičce jedou ve směru Praha až čtyři spoje za hodinu.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vývoj Řevnic mezi lety 1869 a 2001 [10]
Počet obyvatel
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
675 741 861 1085 1235 1641 2939 3111 3687 3428 3306 2966 2956
Počet domů
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
78 98 117 176 249 320 593 798 754 773 860 965 1050

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.  
  2. Dobřichovice. Informační list [online]. Dobřichovice, 2006-06-23, [cit. 2008-11-22]. Kapitola Slovo starosty. Dostupné online.  
  3. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
  4. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1517-1518. (česky a německy)
  10. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 162-163.