Sbor dobrovolných hasičů
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sbor dobrovolných hasičů je obecné označení dobrovolnického hasičského sboru a zároveň součást názvu většiny konkrétních dobrovolných hasičských sborů.
V mnoha zemích dobrovolné sbory doplňují činnost profesionálních hasičských sborů a činnost hasičských útvarů průmyslových a podobných firem. V Česku příspěvkové profesionální sbory tvoří dohromady Hasičský záchranný sbor České republiky, dobrovolné sbory jsou právně samostatné, nebo jako organizační složky občanských sdružení (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Česká hasičská jednota, Moravská hasičská jednota) a bývají sponzorovány obcemi nebo firmami.
Kromě hašení požárů zasahují hasiči, včetně dobrovolných, obvykle také v případech povodní, jiných živelních pohrom, ekologických haváriích, pomáhají při dopravních nehodách, technické pomoci a jiným mimořádných událostech. Spolupůsobí též při prevenci požárů a dalších podobných nežádoucích událostí.
Hasičské sbory jsou často i spolkem významným z hlediska společenského života obce, podobně jako Sokol, myslivecké a lidové umělecké sbory, místní fotbalové kluby atd. Soutěže v hasičském umění jsou nyní označovány jako požární sport.
Obsah |
[editovat] Dobrovolní hasiči v Česku
[editovat] Jednotky sborů dobrovolných hasičů obce/podniku
Jsou vlastními výjezdovými jednotkami sborů.
Každý hasič v této jednotce je proškolen nejméně 40 hodinami teoretických i praktických znalostí a dále je musí doplňovat. Musí mít potvrzení od lékaře, že je schopný a zdravotně způsobilý v jednotce působit a každý rok toto potvrzení obnovovat. Zvlášť velké nároky jsou kladeny na nositele dýchací techniky a řidiče.
Tyto jednotky dělíme na:
JPO-2/1 - jednotky předurčené k požárům i dopravním nehodám, vyjíždí nejdéle do 5 minut od vyhlášení poplachu v počtu nejméně 4 hasičů
JPO-2/2 - jednotky předurčené k požárům i dopravním nehodám, vyjíždí nejdéle do 5 minut od vyhlášení poplachu v počtu nejméně 8 hasičů
JPO-3/1 - jednotky předurčené k požárům, vyjíždí nejdéle do 10 minut od vyhlášení poplachu v počtu nejméně 4 hasičů
JPO-3/2 - jednotky předurčené k požárům, vyjíždí nejdéle do 10 minut od vyhlášení poplachu v počtu nejméně 8 hasičů
JPO-5 - jednotky předurčené k požárům jen ve své obci
JPO-6 - jednotky Sboru dobrovolných hasičů podniku
Členové v jednotkách kategorie typu JPO-2 mohou činnost vykonávat jako svoje vedlejší nebo hlavní povolání.
[editovat] Historie
Za první dobrovolný hasičský spolek na území Rakousko-Uherska a tedy i Česka bývá označován Spolek dobrovolných hasičů Zákupy, vytvořený roku 1850.[1] [2]
Oficiální nejstarší Dobrovolný sbor je ve Velvarech, založen roku 1864. viz: http://www.sdh.velvary.com/
[editovat] Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska
V Česku dobrovolné hasičské sbory zastřešuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Provozuje vlastní web a od roku 1989 vydává čtrnáctideník Hasičské noviny.
Sdružení hasičů ČMS spolupracuje s Folklorním sdružením České republiky, v únoru 2001 spolu tato sdružení uzavřela smlouvy, které je zavazují navzájem propagovat a podporovat svoje akce.
V červnu 2006 sdružení uzavřelo smlouvu s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava o spolupráci v odborné a studijní oblasti, například zadávání témat diplomových prací a exkurze.
SH ČMS provozuje i dvě školy:
- Ústřední hasičská škola v Bílých Poličanech u Dvora Králové nad Labem
- Ústřední hasičská škola v Jánských Koupelích u Opavy
Pod patronací SH ČMS je také Centrum hasičského hnutí v Přibyslavi, což je hasičské muzeum (oproti tomu Hasičské muzeum v Ostravě je zřízeno městem Ostravou a za výrazného přispění pracovníků magistrátní požární inspekce).
Sbory dobrovolných hasičů v Čechách zastřešuje Česká hasičská jednota, sbory na Moravě včetně moravského Slezska Moravská hasičská jednota. Avšak není dáno že sbor musí být zaregistrován ať už v České či Moravské hasičské jednotě. Tato sdružení jsou samostatná ačkoli hasiči z těchto sdružení i jejich činnost se nijak neliší od hasičů se Sdružení hasičů ČMS
[editovat] Hasičská vzájemná pojišťovna
S tradicí hasičského dobrovolnictví souvisí i Hasičská vzájemná pojišťovna, založená roku 1900 a obnovená roku 1992. Většinu jejích akcií vlastní dobrovolní hasiči. Akcionáři mají akcie na jméno.
[editovat] Právní rámec
Podle § 68 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Z právního hlediska tedy jednotka, kterou podle tohoto zákona zřídí obec, není totožná s občanskými sdruženími, jimiž většinou jsou sbory dobrovolných hasičů, ale prakticky bývá nejčastěji obcí jmenována po dohodě s těmito dobrovolnickými spolky a z jejich členů – obec však musí zřídit jednotku i v případě, kdy v obci žádné dobrovolné sdružení není. Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.
Jednotek složených ze členů dobrovolných sborů se týkají tytéž zákony jako profesionálních sborů, konkrétně
- Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění dalších zákonů, např. 237/2000 Sb.
- Zákon č. 238/2000 Sb., o hasičských záchranných sborech
- Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému
- Zákon č. 240/2000 Sb., tzv. krizový zákon
- Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
- a prováděcí vyhlášky o posuzování zdravotní způsobilosti, odškodnění za poškození na zdraví atd.
[editovat] Negativa
| Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
Některé Sbory dobrovolných hasičů jsou kritizovány pro špatnou organizaci nebo zastaralost techniky. Obce využívají i mnoho let starou techniku, neboť sbory dobrovolných hasičů jsou podle zákona placeny jen z obecních peněz a těch často není. Problémy bývají s včasným předáním informací o místě požáru. Další problém je i v kázni některých členů, neboť slovo "dobrovolných" je u nich bráno doslova, proto se někdy stane že i při informaci o požáru se členové sboru dobrovolných hasičů nesejdou vůbec, nebo se sejdou jen v malém počtu. Problémy jsou také se zaškolováním členů, neboť ti musejí kromě své vlastní práce zvládat i předepsané požární vzdělávání.
[editovat] Seznamy
- Sbory dobrovolných hasičů v Praze
- Sbory dobrovolných hasičů ve Středočeském kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Jihočeském kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Plzeňském kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Karlovarském kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Ústeckém kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Libereckém kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Pardubickém kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v kraji Vysočina
- Sbory dobrovolných hasičů v Jihomoravském kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Olomouckém kraji
- Sbory dobrovolných hasičů ve Zlínském kraji
- Sbory dobrovolných hasičů v Moravskoslezském kraji
[editovat] Externí odkazy
- hasiči, web Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska
- Hasičské noviny, čtrnáctideník Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska, oficiálním vydavatelem je Hasiči s. r. o. Nové Město nad Metují.
[editovat] Reference
- ↑ HORSKÝ, Jaroslav. Sbor dobrovolných hasičů 1850-2005 Zákupy. [s.l.] : [s.n.], 2005.
- ↑ ŠIMEK, Jiří M.. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy : Město Zákupy, 2004. 76 s. ISBN 80-239-4495-9.

