Sokol (spolek)

Sokolský znak

Česká obec sokolská (ČOS) je v České republice čtvrté nejpočetnější občanské sdružení, jehož téměř 190 000 členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní činnosti, především ve folklórních a loutkářských souborech.

Antická idea kalokagathie rozvinutá dr. Miroslavem Tyršem a jeho následovníky dala základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy českého (československého) státu. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti omezen válkami nebo totalitními režimy. Přežil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa.

Historie

Cvičení Sokola na hradním nádvoří v Lipnici nad Sázavou před rokem 1913

V létě 1860 se poprvé setkal Tyrš s Fügnerem. Brzy se spřátelili, díky podobným názorům. Tyrš uvítal myšlenku na založení česko-německého tělocvičného spolku. Tato myšlenka však brzy ztroskotala, když se jeden bohatý německý sponzor rozhodl podpořit spolek ryze německý. Díky penězům tak rychle vzala původní dohoda mezi českými a německými sportovci za své. V té chvíli se Tyrš chopil iniciativy a navrhl založit svébytný český tělocvičný spolek.

Za datum založení Sokola se pokládá 16. únor 1862, kdy byla do Malypetrova ústavu v Panské ulici svolána ustavující valná hromada. Dostavilo se na ni 75 členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou (později náčelníkem) Miroslav Tyrš, členy výboru se stali Rudolf Thurn-Taxis, Rudolf Skuherský, Emanuel Tonner, Karel Steffek, František Písařovic, MUDr. Eduard Grégr, JUDr. Julius Grégr, Jan Kryšpín, Ferdinand Fingerhut (Náprstek), a JUDr. Tomáš Černý.

U zrodu pozdějšího Sokola stáli přední představitelé české politiky a kultury: bratři Eduard a Julius Grégrové (dr. Julius Grégr podával 17. prosince 1861 návrh stanov Tělocvičné jednoty pražské na policejní ředitelství), Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. Purkyně, Karolina Světlá a další. Sokol by nevznikl bez velké finanční podpory Jindřicha Fügnera, který byl až do své smrti starostou Sokola.

K Sokolu patřil i Tělocvičný spolek paní a dívek pražských.

Název Sokol dal spolku Emanuel Tonner (pedagog), Fügner navrhl tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“, Mánes navrhl kroj (garibaldiovská červená košile z Fügnerova podnětu), Josef Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“ a Tyrš byl tvůrcem sokolských zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů. Miroslav Tyrš je také autorem Základů tělocviku (dokončil Vilém Kurz) a hesla organizace: "Tužme se!".

Vlastní činnost zahájil Sokol Pražský 5. března 1862. Zpočátku se cvičilo v pronajatých tělocvičnách a různých jiných sálech. Zájem byl tak veliký, že se cvičilo kromě neděle každodenně. Zaměření bylo všestranné: prostná nářaďová cvičení, skoky, zápas, později bylo přidáno veslování, plavání, střelba, šerm. Kromě pravidelných cvičení byly pořádány výlety a společenské zábavy. Prvním veřejným vystoupením byla účast na pouti na horu Říp v dubnu 1862. Každý sokolský výlet na památná či jinak zajímavá místa na venkov byl předem pečlivě naplánován a průvod Sokolů v krojích byl většinou pro místní významnou událostí. Následovaly ukázky cvičení a potom lidová veselice, veřejné vlastenecké slavnosti. Kulisu takových podniků tvořily slavobrány, prapory se sokolskými hesly, střelba z hmoždířů, občerstvení, apod. Po deseti letech od zahájení spolku bylo evidováno 10 000 cvičenců.

První sokolovna byla vybudována podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna (1863–1964) v Sokolské ulici čp. 1437 zásluhou Jindřicha Fügnera, který budovu Sokolu odkázal.

Sokolský slet v roce 1920 v Praze

Hlavní „hnízdo“ Sokola v Praze

Rozšíření Sokola na venkov však narazilo zpočátku na byrokratické zákony Rakouska. Rozšíření bylo umožněno až novým spolkovým a shromažďovacím zákonem z roku 1867. V důsledku Prusko-rakouské války 1866 se představitelé Sokola rozhodli dát větší důraz na branný výcvik členstva. Od roku 1871 bylo zahájeno vydávání časopisu Sokol.

Po počátečním bouřlivém rozvoji Sokola i dalších českých spolků došlo v sedmdesátých letech k útlumu. V roce 1875 bylo evidováno jen 71 sokolských jednot se 7812 členy, z nichž cvičilo 1156 členů. Stagnaci se v dalším desetiletí podařilo zvrátit.

18.června 1882 se konala „Jubilejní slavnost Sokola Pražského“[1], jejíž součástí byl i průvod Prahou. Cvičiště bylo tehdy na Střeleckém ostrově. Tato slavnost měla v široké veřejnosti mimořádný ohlas a pro sokolské hnutí byl tento úspěch povzbuzením k další činnosti. Po krizi v sedmdesátých letech obnovil jeho společenskou autoritu a urychlil další vzestup. Po svém příchodu do Prahy v roce 1882 se stal aktivním členem Malostranského Sokola i Tomáš Garrigue Masaryk.

V roce 1889 bylo sjednocovací úsilí završeno založením České obce sokolské, dalším krokem bylo roku 1895 založení Svazu českoslovanského sokolstva, do něhož se zapojily tři tehdejší župy. A roku 1908 byl založen Svaz Slovanského sokolstva (SSS), který spojil i další sokolské župy Evropy.

Všesokolské slety

Počínaje rokem 1882 začal Sokol připravovat a organizovat v Praze všesokolské slety. Do začátku I. světové války jich bylo šest, se stále se zvětšujícím počtem cvičenců, hostů, návštěvníků. Slibný rozvoj však zabrzdila I. světová válka. V roce 1915 byla úřady Česká obec sokolská zakázána.

Konkurenční spolky

Zpočátku se Sokol vymezoval zejména vůči rakousko-uherským úřadům a německým spolkům. Později se společnost zpolitizovala a došlo i v Sokolu k rozporům, vedoucím k vyloučením mnoha jednot ze spolku. Ty pak (po roce 1894) vytvořily Dělnické tělocvičné jednoty. Jejich později vytvořený Svaz DTJ evidoval v roce 1919 již 900 jednot s 122 000 členy. Komunistické křídlo Svazu DTJ nakonec rozštěpilo i ten a tak již roku 1921 vznikla Federace dělnických tělocvičných jednot. Mimo to na české scéně fungovaly do roku 1945 zejména německé spolky, ale také (do roku 1938) Orel, Skauting a různé politické strany. Kvůli politickým názorům se štěpily i tyto spolky a vznikaly tak další, jako roku 1926 Spartakovi skauti práce. Všechny se pak střetávaly na půdě úřadů i v tisku ohledně možnosti využívat např. Letenskou pláň k veřejným cvičením, všesokolským sletům.

Období 1. republiky

V nově vzniklém Československu měl Sokol dostatečnou společenskou podporu a tak již od roku 1920 mohl pokračovat v pořádání svých sletů za účasti delegací z celého světa. Během I. republiky se podařilo zorganizovat čtyři mohutné slety (v letech 1920, 1926, 1932 a 1938). Na tribunách bylo až 200 000 diváků vč. našeho prezidenta. Byly organizovány Zimní sletové dny, štafety běžců republikou, Středoškolské hry. Do všech těchto akcí se zapojily statisíce cvičenců, jen ve štafetě v roce 1938 bylo 180 000 běžců. Sokolové se prezentovali i na mezinárodní scéně, v mistrovstvích světa, závodech Mezinárodní tělocvičné organizace. V roce 1926 otevřel Sokol své nové sídlo Tyršův dům. Slibný rozvoj spolkové činnosti však zastavila II. světová válka. Na jejím začátku byl Sokol a mnohé další spolky úředně rozpuštěny. Během války bylo popraveno 1212 sokolů a dalších 10 400 vězněno, mučeno.

Po roce 1945

Brzy po ukončení válečných útrap Sokol obnovil svou činnost. První poválečný slet byl zorganizován 1. ledna 1946, který znamenal obnovení Československé obce sokolské. V té době již fungovalo 3300 jednot s milionem členů. V témže roce byly zahájeny přípravy na XI. všesokolský slet, který se podařilo zorganizovat na Strahově v létě roku 1948. Zůčastnilo se jej přes půl milionů cvičenců.

Brzy poté stát ovládaný po únoru 1948 KSČ tělovýchovu sjednotil. Ze sokolských jednot bylo vyloučeno akčními výbory 11 000 členů, byla zastavena činnost ČOV. Tisíce sokolů emigrovaly a zapojily se do zahraničních sokolských jednot po celém světě.

Současnost

V roce 1990 byl Sokol znovuobnoven. Navázal na programové tradice, spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, za obec, za demokratický stát.

Česká obec sokolská modernizuje, při vstupu do nového století, svůj program. Bude podporovat sportovní výkony ve zhruba šesti desítkách sportů, které jsou v ČOS organizovány. V gymnastice, házené, basketbalu, v judu i v atletice vykazují sokolští sportovci ligovou až reprezentační úroveň. ČOS zabezpečuje nové sporty, jejichž příkladem může být akrobatický rokenrol s tituly mistrů světa.

Nejpočetnější složkou ČOS je odbor sokolské všestrannosti, ve kterém se vytváří program pohybových aktivit a rekreačních sportů pro všechny lidi, včetně zdravotně postižených. Sokolské organizace v župách a v jednotách významně ovlivnily rozšíření humanitárního běhu Terryho Foxe v České republice, která zaujímá, spolu s Kanadou, v počtu účastníků čelné místo na světě.

Vyvrcholením činnosti ČOS je všesokolský slet, společensko-sportovní přehlídka veškeré činnosti za šest let. I "Strahovský" XII. (1994) a XIII. všesokolský slet v roce 2000 za přítomnosti prezidenta České republiky Václava Havla byl výrazem historické kontinuity a zařazení současného Sokola do kontextu vývoje sportu pro všechny ve světě.

Sudetoněmecký pohled

Podle listu rakouského Sudetoněmeckého krajanského sdružení je Sokol česká ultranacionalistická organizace a byla založena díky německé vynalézavosti počeštěnými Němci Friedrichem Tirschem a Heinrichem Fügnerem.

Odkazy

Související články

• Orel (spolek)
• Nazdar
• Lví silou

Literatura

• Pravidla Tělocvičné jednoty pražské Sokola. Praha : s.n., 1862. Dostupné online.  
• TYRŠ, Miroslav. Statisticko-historický přehled jednot sokolských pro rok 1865.. Praha : Stýblo, 1866. Dostupné online.  
• MÜLLER, Josef; TALLOWITZ, Ferdinand. Památník Sokola Pražského: Památník vydaný na oslavu dvacetiletého trvání Tělocvičné jednoty Sokola Pražského. Praha : Sokol Pražský, 1883. 332 s., obrázky, reklama. Dostupné online.  
• SCHEINER, Josef. Dějiny Sokolstva : v prvém jeho pětadvacetiletí. Praha : Grégr, 1887. Dostupné online.  
• ČERVINKA, Václav. U kolébky Sokola : Vzpomínky účastníkovy. Praha : Šolc a Šimáček, 1920. Dostupné online.  
• NOVOTNÝ, J.. Sokol v životě národa. [s.l.] : Melantrich, 1990.  

Externí odkazy

Tento seznam externích odkazů potřebuje upravit. Je třeba odstranit nevyhovující, případně doplnit relevantní. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Externí odkazy.

• Světový svaz sokolstva

Česká obec sokolská

• Česká Obec Sokolská - Oficiální stránky
• Česká Obec Sokolská - Oficiální webové stránky České Obce Sokolské
• Sokol v krajích
• Tělovýchovný spolek Sokol - video z cyklu České televize Historický magazín

Sokol v zahraničí

• Sokol na Slovensku
• Lužickosrbský Sokol
• Slovinský Sokol
• Sokolská župa švýcarská
• Sokolská župa rakouská
• Chorvatský Sokol
• Polský Sokol
• Slovenští Sokolové v USA
• Americký Sokol
• Polští Sokolové v USA
• Sokol v Mnichově (Bavorsko)
• Sokol v Paříži