Beroun

Tento článek pojednává o městě v Čechách. Další významy jsou uvedeny v článku Beroun (rozcestník).

Beroun
Letecký pohled na Beroun od jihozápadu.
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0202 531057
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Beroun (CZ0202)
obec s rozšířenou působností:	Beroun
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	31,31 km²
počet obyvatel:	18 741 (26. 3. 2011)
zeměpisná šířka:	49° 57′ 51″ s. š.
zeměpisná délka:	14° 04′ 26″ v. d.
nadmořská výška:	235 m
PSČ:	266 01
zákl. sídelní jednotky:	29
části obce:	7
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Městský úřad Beroun Husovo nám. 68 266 43 Beroun
starosta / starostka:	Ing. Šárka Endrlová
Oficiální web: http://www.mesto-beroun.cz E-mail: posta@muberoun.cz
Beroun
Zdroje k infoboxu a částem obce

Beroun (latinsky Verona, německy Beraun) je okresní město (od roku 1936) ve Středočeském kraji. Město leží na soutoku Berounky a Litavky, asi 30 km jihozápadně od Prahy.

Poloha

Výhled na město od severozápadu z masivu kopce Děd.

Pohled na Beroun a Berounku z Tetínské skály.

Beroun je svým strategickým umístěním na spojnici Prahy a Plzně již od středověku významnou křižovatkou, místem obchodu i výroby. Po zavedení rychlého spojení s Prahou po dálnici D5 se čím dále tím více stává i součástí příměstské oblasti české metropole, odkud lidé dojíždějí pracovat do Prahy.

Beroun je umístěn v kopcovité krajině na rozhraní chráněných krajinných oblastí Českého krasu a Křivoklátska. Spolu s jeho historickými památkami (jejichž četnost vedla k vyhlášení historického jádra města městskou památkovou zónou v roce 1992) to z něj činí i významné východisko turistických cest.

Celostátní význam mají také každoročně pořádané hrnčířské trhy. Známý je i mezinárodní hudební festival Tallichův Beroun.

Název

Název Beroun je odvozen z německého názvu severoitalského města Verona (Bern, Beronia). Odvozování od slovesa brát je nesprávné (tzv. lidová etymologie).

Historie

Radnice v Berouně.

Husovo náměstí s kostelem sv. Jakuba a Plzeňská brána v Berouně.

První zmínka o královském městě Beroun je z roku 1265, i když místo bylo osídleno již dřív.

Město, založené pravděpodobně v době vrcholně středověké vlny zakládání měst v Česku, bylo však brzy bezmála opuštěno a muselo být znovu vybudováno za doby Václava II.. Město bylo tehdy silně opevněno (hradby byly vystavěny v první polovině 14. století) a vybaveno dvěma branami. Jeho význam však opět poklesl po třicetileté válce. Od 18. století se Beroun stal tzv. posádkovým městem, tj. městem, kde byla vojenská hotovost.

V šedesátých letech 19. století se v okolí města začalo s těžbou vápence a rozvinula se postupně i další průmyslová odvětví (průmysl textilní, železárenský). Díky železniční trati z Prahy do Plzně, která prochází údolím Berounky a samozřejmě i městem samotným, se stal Beroun vhodným místem pro zakládání nových průmyslových závodů, a to jak jihozápadním, tak i severovýchodním směrem od města. Vybudovány byly i méně významné železniční trati do Rudné, či do Rakovníka, které rovněž sloužily k dopravě zboží a umocnily tak význam Berouna jako průmyslového města.

Za komunistické vlády došlo k masivní výstavbě nejprve klasických městských domů, později pak panelových sídlišť a v neposlední řadě i nových průmyslových závodů (např. Železárny a válcovny a velká cementárna v Králově Dvoře). Po správní reformě v roce 1960 se Beroun stal okresním městem, jedním z několika ve Středočeském kraji. Zrekonstruováno bylo nádraží, které dostalo moderní odbavovací halu i nástupiště. K městu byly připojeny některé okolní obce (např. Králův Dvůr v roce 1980). Toto období se ale do tváře města zapsalo v mnohých směrech negativně. Přestože dopravně bylo Berounu odlehčeno po vybudování dálnice D5 (byť vedené velmi blízko centru města vzhledem k charakteru terénu), během čtyřiceti let komunistického období došlo k likvidaci mnohých památek, drastickému zhoršení životního prostředí i nárůstu dopravy obecně. Nová panelová výstavba nebyla situována pouze na okraji města, podobně jako v mnohých jiných sídlech, ale i v těsném sousedství historického jádra Berouna.

V listopadu 1990 se odtrhla od Berouna místní část Králův Dvůr, která se nacházela do té doby na jihozápadě města. Význam průmyslu byl po roce 1989 potlačen. Tovární výroba byla přeorientována z těžkého průmyslu na lehký a střední (výstavba nové průmyslové zóny). Tradiční těžba vápence v okolí města ale příliš snížena nebyla. Historické jádro města bylo zrekonstruováno; byly opraveny dochované fragmenty hradeb, obě brány (pražská i plzeňská), na hlavním náměstí vznikla pěší zóna. Město opět kulturně ožilo. Nová výstavba, která má nyní charakter hlavně rodinných domů, se soustředila do oblasti mezi Berounem a Královým dvorem a je doplňována různými logistickými areály, které využívají blízkosti dálnice z Prahy do Plzně (vzniká dvojměstí Beroun-Králův Dvůr).

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
• 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
• 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun
• 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun
• 1949 Pražský kraj, okres Beroun
• 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
• 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

Ve městě Beroun (13 143 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

Instituce:
okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., 2 evang., českosl., synagoga), okr. veř. všeob. nemocnice, městský chudobinec, státní reálné gymnázium, obchodní akademie, hospodářská škola, odborná škola textilní, odborná škola zahradnická, odborná škola krejčovská, dívčí rodinná škola, okr. doplňovací velitelství, pěší pluk 38

Živnosti a průmysl:
obchodní gremium, společenstvo spojených řemesel, společenstva krejčích, obuvníků, řezníků, hostinských, malířů, truhlářů a příbuzných odvětví, továrna na asfaltocementovou břidlici (eternit), Králodvorská cementárna, 4 cihelny, cukrovar Pečecké rafinerie cukru, elektrárna města Berouna, isolační závod, 4 mlýny, 3 pily, 2 pískovny, továrna na kuličková ložiska, továrna na nábytek, Pivovar právovarečného měšťanstva, továrna na hospodářské stroje, továrna na pekařské stroje, továrna na těstové zboží, tkalcovna bavlněného zboží, 2 vápenky, 2 velkostatky

Služby (výběr):
7 lékařů, 2 zubní lékaři, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 2 autodílny, Česká průmyslová banka v Berouně, Středočeská banka v Příbrami, 2 biografy (Excelsior, Sokol), 6 časopisů, 4 drogerie, 4 fotoateliéry, 2 geometři, 5 hodinářů, 23 hostinců, 6 hotelů (Černý kůň, Český dvůr, Grünwald, Pek, Plzeňka, Tři koruny), 2 hudební školy, 2 kavárny (Sport, U černého koně), 2 knihkupectví, 2 lékárny, optik, 10 restaurací, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Úvěrní ústav, Živnostenská záložna, 7 stavitelů, vinárna, zlatník, 2 zubní ateliéry, 3 železářství

V obci Hostim (230 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Berouna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

výroba cementového zboží, fotoateliér, kamenný lom, 2 hostince, mlýn, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek

Památky

Zachovalé zbytky hradeb v Havlíčkově ulici v Berouně.

Významné jsou zbytky berounského hradebního opevnění: Dvě brány (Pražská a Plzeňská) a zbytky hradeb.

Dominantou půvabného náměstí je gotický farní kostel sv. Jakuba st.

Zajímavé jsou i některé další domy na náměstí a v jeho blízkém okolí a filiální - původně hřbitovní - kostel Zvěstování Páně.

Novorenesanční Duslova vila z konce 19. století (architekt Antonín Wiehl) dnes slouží jako městská galerie.

Příroda

Město je prakticky ze všech stran obklopeno kopci a lesy. Krajinou prochází řada značených turistických stezek (blízké výletní cíle jsou například Karlštejn, Svatý Jan pod Skalou, Koněprusy, Tetín, Hudlice, Nižbor).

Nedaleko centra se nachází zalesněný kopec Městská hora s rozhlednou. Na tomto kopci se také nachází výběh, v němž město chová tři medvědy, původně medvíďata známá z televizních večerníčků. (Medvěd je ve znaku Berouna, proto město sponzoruje chov těchto zvířat.). Dále se nachází například vrch Děd s rozhlednou, ze které však je vzhledem k vzrostlému lesu směrem k Berounu jen omezený rozhled.

Městem protékají tři vodní toky, řeka Berounka, říčka Litavka a Vrážský potok. Město je proto vystaveno občasným povodním (poslední velká povodeň zde byla v létě roku 2002). Voda v Berounce je vhodná ke koupání, nad městem se nacházejí různá koupaliště, například jez v Hýskově.

Školství

Ve městě se nachází čtyři základní školy. Střední stupeň vzdělání je zastoupen těmito institucemi: Soukromá střední odborná škola cestovního ruchu Beroun, Obchodní akademie a Střední pedagogocká škola, Gymnázium Beroun, Střední zdravotnická škola Beroun, SOŠ a SOU Beroun-Hlinky, Střední zdravotnická škola Beroun, Manažerská akademie Beroun a Odborné učiliště Liteň.

Doprava

Nádraží v Berouně (z roku 1972)

Související informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Berouně a v Králově Dvoře.

Dopravní síť Beroun vždy ležel na významném dopravním tahu z Prahy přes Plzeň do Bavorska.

• Pozemní komunikace

Městem prochází dálnice 5 E50 s exitem 14 (Beroun-východ) a s exitem 18 (Beroun-centrum). Exit 22 (Beroun-západ) je na území Králova Dvora. Dálnice v roce 1985 odvedla z centra města tranzitní dopravu, ale také zároveň velmi necitlivě zpřetrhala vazby skoro v centru města a vytvořila jenom svou existencí plno odpudivých zákoutí.

Město protínají silnice 605 Praha - Beroun - Žebrák - Plzeň, silnice 116 Lány - Beroun - Řevnice - Mníšek pod Brdy - Nový Knín a 118 Slaný - Kladno - Beroun - Zdice - Příbram.

• Železnice

Město Beroun je důležitým železničním uzlem Středočeského kraje, prochází jím 3. železniční koridor, tedy trať 170/trať 171 z Prahy do Plzně a Chebu. V Berouně také začíná trať 174 do Rakovníka a trať 173 do Prahy přes Rudnou u Prahy.

Železniční trať 170 Beroun - Plzeň - Cheb a železniční trať 171 Praha - Beroun jsou dvoukolejné elektrizované celostátní trati zařazené do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží odbočná železniční stanice Beroun.

Železniční trať 174 Beroun - Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1876.

Železniční trať 173 Praha-Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun je jednokolejná celostátní trať, doprava z Rudné do Berouna byla zahájena roku 1897.

Na území města leží odbočná železniční stanice Beroun (tratě 170, 171, 173 a 174) s „moderní“ nádražní budovou dokončenou v roce 1972 a odbočná železniční stanice Beroun-Závodí (tratě 173 a 174).

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava

Autobusové linky vedly do těchto míst: Branov, Hořovice, Hostomice, Kladno, Praha, Příbram, Radnice, Skryje, Strašice, Unhošť, Zbiroh, Zdice.

Městem projížděly dálkové autobusové linky do těchto cílů: Domažlice, Klatovy, Plzeň, Praha, Tachov, Železná Ruda.

Městská hromadná doprava je zajišťována autobusy, které provozuje společnost PROBO BUS. Některé linky zajíždějí i do sousedního města Králův Dvůr.

• Železniční doprava

Po trati 170 z Berouna odjížděly v pracovních dnech 4 páry expresů, 21 párů rychlíků a 19 párů osobních vlaků, o víkendu 4 páry expresů, 19 párů rychlíků a 17 párů osobních vlaků.

Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly - Praha - Beroun) v rámci pražského systému Esko.

Do Berouna od Prahy po trati 171 jezdily v pracovních dnech 4 páry expresů, 21 párů rychlíků a 28 párů osobních vlaků, o víkendu 4 páry expresů, 19 párů rychlíků a 27 párů osobních vlaků.

Po trati 173 vede linka S6 (Praha - Rudná u Prahy - Beroun) v rámci pražského systému Esko.

Mezi Nučicemi a Berounem po trati 173 jezdilo v pracovních dnech 7 párů osobních vlaků, o víkendu 5 párů osobních vlaků.

Po trati 174 do Rakovníka projíždělo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 10 párů osobních vlaků.

Zdravotnictví

Na západní hranici města se nachází jedna ze dvou nemocnic v okrese (druhá je v Hořovicích). Její stavba byla zahájena v srpnu 1927 a slavnostně byla otevřena 1. prosince 1929. Nedaleko leží výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby. Přímo ve městě se nachází několik zdravotnických středisek a jednotlivé ordinace lékařů všech základních odborností.

Členění města

Katastrální členění Berouna

Město se skládá ze čtyř katastrálních území a sedmi místních částí:

• Beroun (části Beroun-Centrum, Beroun-Město, Beroun-Zavadilka, Beroun-Závodí)
• Hostim u Berouna (Beroun-Hostim)
• Jarov u Berouna (Beroun-Jarov)
• Zdejcina (Beroun-Zdejcina)

Správní území

Související informace naleznete v článcích Okres Beroun a Obvod obce s rozšířenou působností Beroun.

Správní obvod ORP Beroun zaujímá severovýchodní polovinu okresu Beroun

Beroun je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Beroun se skládá z 85 obcí, ORP z 48 obcí.

Symboly města

Znak města: Na modrém štítě je stříbrná kvádrová hradební zeď s cimbuřím o pěti stínkách se širokou otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Po stranách brány jsou dvě nevysoké okrouhlé, z kvádrů budované věže, každá s jedním oknem a s cimbuřím o třech stínkách, rovněž stříbrné, s červenými špičatými střechami a zlatými makovicemi. Nad branou mezi věžemi vystupuje z cimbuří muž v brnění přirozené barvy s taseným mečem v pravici a štítem v levici. Jeho štít je červený se stříbrným českým lvem. Pod padací mříží v bráně je hnědý medvěd na šedočerné skalnaté půdě, kráčející doleva.

Geologie

Podle města byl pojmenován stratigrafický stupeň beroun, který přibližně odpovídá caradoku.

Známé osobnosti

• Josef Jungmann (1773 – 1847), obrozenec a lingvista, studoval v Berouně
• Čeněk Šercl (1843 – 1906), lingvista a polyglot
• Alois Herout (1860 – 1943), pedagog a tvůrce českého těsnopisu
• Josef Omáčka (1869–1939), varhaník a hudební skladatel
• Jan Preisler (1872 – 1918), malíř
• Václav Talich (1883 – 1961), dirigent
• František Branislav (1900 – 1968), spisovatel
• Marta Krásová (1901 – 1970), operní zpěvačka
• Heda Průchová (1904 – 1997), spisovatelka
• Jan Schneeweis (1904 – 1995), hudební skladatel
• Viktor Palivec (1908 – 1989), historik
• František Nepil (1929 – 1995), spisovatel
• Leoš Mareš (* 1976), moderátor
• Jiří Fischer (* 1980), hokejista

Partnerská města

• Brzeg, (Polsko)
• Condega, (Nikaragua)
• Goslar, (Německo)
• Rijswijk, (Nizozemí)

Fotogalerie

• 

  Plzeňská brána

• 

  Malba Plzeňské brány

• 

  Pražská brána

Odkazy

Související články

• Okresní soud v Berouně
• Beroun (geologie)

Literatura

• MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Brány a bašty královského města Berouna, s. 193-194.  

Externí odkazy

Souřadnice: 49°57′51″ s. š., 14°4′26″ v. d.

• Oficiální stránky města
• Muzeum Českého krasu v Berouně
• Sedmička.cz Beroun - regionální zpravodajství
• Berounský deník - regionální zpravodajství
• Berounský region - kulturní přehled
• Berounské.info - informační server pro město Beroun a okolí
• Pod Dědem - portál pro Berounsko a Hořovicko
• Nemocnice Beroun