Povodeň v Česku (2002)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen
Povodeň ve středočeských Dobřichovicích
Povodeň v historickém centru Prahy

Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20 % větší.[1]

Příčina záplav[editovat | editovat zdroj]

6. srpna 2002 začala počasí v Česku ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do 7. a 8. srpna vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech).[zdroj?] Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat. 11. a 12. srpna začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Česka postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.

Příčinou záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.

Postup povodně[editovat | editovat zdroj]

První vlna[editovat | editovat zdroj]

7. srpna 
Déšť rozvodňuje hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouštějí naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začínají přetékat rybníky.
8. srpna 
Voda zaplavuje jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000 m³/s (2 SPA).
9. srpna 
Deště na jihu Čech ustaly a voda opadá. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s (3 SPA) a začala klesat.
10. srpna 
První vlna záplav končí a začíná velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
11. srpna 
Odpoledne začíná na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštějí přehrady, ale slibují, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se staví hráze z pytlů s pískem.

Druhá vlna[editovat | editovat zdroj]

12. srpna 
Začíná katastrofa; ukazuje se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitají všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin vyhlašuje jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protéká 1790 m³/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se 50letá voda). Nejhorší situace je ve městech Sušice, Strakonice, Klatovy, Písek, Plzeň, Český Krumlov, České Budějovice, Beroun a Praha.
13. srpna 
Stav nouze od 11 hodin začíná platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuují celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začíná strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušují dodávky el. proudu. Voda se začíná objevovat také na Znojemsku, začíná zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravují na stoletou vodu, probíhá hromadná evakuace měst a obcí, vypíná se elektřina a pomalu se zastavuje výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie). Kulminuje hladina na dolní Berounce.
14. srpna 
Průtok Prahou dosáhl 4700 m³/s.[2], je zaplaven Karlín a Pražské metro. Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesá, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminuje. Stále prší, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvyšuje hladinu Labe a rozšiřuje koryto soutoku. Problémy nastávají v neratovické Spolaně. Zhoršuje se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí nad Labem). Problémy mají i obce na Jizeře.
15. srpna 
Areál Spolany Neratovice je zcela zatopen, dochází k úniku chlóru. V severních Čechách na Podřipsku a Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou se povodňová vlna rozlévá do blízkých vesnic. Všechny mosty přes Labe v Ústeckém kraji jsou uzavřeny.[3] Hladina Dyje na Znojemsku klesá.
16. srpna 
V Českých Budějovicích stále nejde proud. Na Litoměřicku především v okolí soutoku Labe s Ohří se povodňová vlna v některých místech rozlila do šíře 10 km, zatopeno je na 30 vesnic a několik menších měst (například celé historické město Terezín). Labe v Ústí nad Labem kulminuje na 11,9 metrech (přičemž normální maximální stav zde činí 3,5 metru). Na rozvodněné Labe se připravují už jen v Děčíně a Německu.

Záplavy v číslech[editovat | editovat zdroj]

  • 17 lidí přišlo o život[4]
  • v 7 krajích byl vyhlášen stav nouze[5]
  • 753 postižených obcí
  • 225 000 evakuovaných lidí
  • 73,3 mld. Kč škod, z toho přes 6 mld. Kč pražské metro
  • nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

V důsledku této povodně byl schválen zákon o výjimečném stavu a zákon o integrovaném záchranném systému, také byly zpracovány protipovodňové plány, na základě nichž byla realizována protipovodňová opatření na mnoha místech republiky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle [1] odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s.
  2. http://www.povodne02.wz.cz/
  3. http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?y=domaci/online1508a.htm
  4. Největší záplavy postihly ČR v letech 1997 a 2002
  5. Povodeň 2002

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002. Příprava vydání Josef Hladný, Ladislav Kašpárek, Martina Krátká, Miroslav Kněžek, Marta Martínková; redakce Sylva Garcíová. Praha : Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 68 s. ISBN 80-7212-350-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]